Browse Wiki & Semantic Web

Jump to: navigation, search
Http://dbpedia.org/resource/Vowel harmony
  This page has no properties.
hide properties that link here 
  No properties link to this page.
 
http://dbpedia.org/resource/Vowel_harmony
http://dbpedia.org/ontology/abstract الانسجام المصوت مماثلة الحرف المصوت لمصوت آخر —في — مخالف له لاجتماعهما لفظا أو حكما أي لاجتماعهما في كلمة واحدة أو أكثر. الانسجام المصوت يقال له في العربية الإتباع. , 母音調和(ぼいんちょうわ)とは、一語の中に現れる母音の組み合わせに一定の制限が生じる母音調和(ぼいんちょうわ)とは、一語の中に現れる母音の組み合わせに一定の制限が生じる現象のこと。同化の一つ。 アルタイ諸語(満州語などのツングース諸語、モンゴル語などのモンゴル諸語、トルコ語などのテュルク諸語)、フィンランド語・ハンガリー語などのフィン・ウゴル諸語を含む「ウラル語族」のほか、アフリカやアメリカの言語にも見られる。 母音調和現象を持つ言語には、その言語の中で使われる母音にグループがあり、ある単語の語幹に付く接辞の母音が、語幹の母音と同一グループの母音から選択される。母音のグループは、口を大きくあけて発音するかすぼめて発音するか(広い・狭い)、発音するときに舌が口の前に来るか後ろのほうに来るか(前舌・後舌)などの特徴によって区分されており、母音の調音のための口蓋の変化を少なくして発音の労力を軽減するための一種の発音のくせであると考えられている。の変化を少なくして発音の労力を軽減するための一種の発音のくせであると考えられている。 , Harmonia samogłosek, metafonia – rodzaj odległego asymilacyjnego procesu fonologicznego dotyczącego samogłosek. W językach z harmonią samogłosek na samogłoski narzucone są ograniczenia występowania w zależności od sąsiedztwa innych samogłosek. , In phonology, vowel harmony is an assimilaIn phonology, vowel harmony is an assimilatory process in which the vowels of a given domain – typically a phonological word – have to be members of the same natural class (thus "in harmony"). Vowel harmony is typically long distance, meaning that the affected vowels do not need to be immediately adjacent, and there can be intervening segments between the affected vowels. Generally one vowel will trigger a shift in other vowels, either progressively or regressively, within the domain, such that the affected vowels match the relevant feature of the trigger vowel. Common phonological features that define the natural classes of vowels involved in vowel harmony include vowel backness, vowel height, nasalization, roundedness, and advanced and retracted tongue root. Vowel harmony is found in many agglutinative languages. The given domain of vowel harmony taking effect often spans across morpheme boundaries, and suffixes and prefixes will usually follow vowel harmony rules.s will usually follow vowel harmony rules. , Με τον όρο φωνηεντική αρμονία περιγράφεταιΜε τον όρο φωνηεντική αρμονία περιγράφεται το γλωσσικό φαινόμενο κατά το οποίο συμβαίνει φωνολογική τροπή στα φωνήεντα μια λέξης. Το φαινόμενο αυτό παρουσιάζεται σε γλώσσες, κυρίως της ουραλικής και της αλταϊκής γλωσσικής οικογένειας. Στις γλώσσες στις οποίες εμφανίζεται η φωνηεντική αρμονία, υπάρχει περιορισμός της φύσης των φωνηέντων τα οποία μπορεί να βρίσκονται σε μια λέξη.τα οποία μπορεί να βρίσκονται σε μια λέξη. , 언어의 모음조화(母音調和) 또는 홀소리어울림은 여러 음절로 된 낱말에서 첫음절의 모음에 속한 모음군에 따라 뒷음절의 모음이 바뀌면서 낱말 전체의 모음이 모두 같은 모음군에 속하게 되는 현상을 말한다. 이런 언어는 적어도 두 개의 모음군을 가지고 있다. 모음조화는 일종의 음운 동화 현상으로 볼 수 있으며, 우랄어족에 속하는 언어들과 알타이어족에 속한다고 주장되는 언어들에서 나타난다. , Die Vokalharmonie (auch Synharmonismus) ist ein phonologischer Prozess, bei dem mehrere Vokale bezüglich bestimmter Merkmale aneinander angeglichen werden. , Сингармоні́зм (від грец. συν (syn) «разом»Сингармоні́зм (від грец. συν (syn) «разом» та грец. ἁρμονία (harmonía) «співзвучність»), гармонія голосних — морфологічне й фонетичне явище, процес уподібнення (асиміляції) голосних звуків афіксів голосним звукам кореня того самого слова. Сингармонізм спостерігається і в тюркізмах, які засвоєні українською мовою: барабан, капкан, мечеть, сагайдак, сургуч, чубук. У широкому значенні сингармонізм — це процес уподібнення звуків за фонологічними характеристиками на рівні складу (складовий сингармонізм) або слова (гармонія голосних та приголосних). Відхилення від правил сингармонізму в англомовній літературі називають дисгармонією (disharmony).атурі називають дисгармонією (disharmony). , La sinarmonía o armonía fonémica es un tipLa sinarmonía o armonía fonémica es un tipo de asimilación de “larga distancia” que afecta a los fonemas de un cierto tipo, haciendo que entre ellos deba existir algún rasgo común o armónico, estando prohibidas o restringidas combinaciones de esas fonemas que no sean armónicos. La (sin)armonía vocálica por la cual dos o más de los vocales de una palabra deben compartir cierto rasgo es un fenómeno de gran difusión mundial, por el contrario otros tipos de sinarmonía como la de consonantes es más restringida, aunque puede ser común en el desarrollo infantil. Se documentó originalmente en la fonología del sistema vocálico de las lenguas urálicas y las lenguas turcas. En esas lenguas, ciertas vocales de una palabra pertenecen a una de las dos clases de vocales que comparten un rasgo fonético llamado rasgo armónico. Por ejemplo, considérense los siguientes plurales del turco:​ (1a) tren 'tren' > trenler 'trenes'(1b) minare 'minarete' > minareler 'minaretes'(2a) numara 'número' > numaralar 'números'(2b) çocuk 'niño' > çocuklar 'niños' En turco cuando la última vocal de la palabra es un vocal anterior /e, i, ö, ü/ el morfema de plural es /-ler/ pero cuando la última vocal es una vocal posterior /a, ı, o, u/ el morfema de plural es /-lar/. Eso se debe a que la vocal de muchos sufijos debe ser armónica con respecto a la última vocal (en este caso el rasgo armónico es [+anterior] o [-anterior]). En el turco y otras lenguas, la sinarmonía lleva a una regla obligatoria para la selección de alomorfos en una palabra: el alomorfo debe tener el tipo correcto de vocal, es decir, una vocal que comparta con el lexema el rasgo armónico. Frecuentemente en las lenguas euroasiáticas el rasgo armónico es la redondez o labialización de las vocales o, también, la diferencia anterior-posterior. En cambio, en varias lenguas africanas el rasgo armónico es la abertura o el grado de avance de la raíz de la lengua. En español, la armonía vocálica se ha descrito en los dialectos de Murcia​ y Andalucía Oriental.​​ En asturiano, la armonía vocálica tiene lugar en el asturiano central.​ En gallego, en el dialecto de Los Ancares (León).​ En catalán, la armonía vocálica está presente en varios dialectos, principalmente en el catalán o valenciano de transición y en el valenciano meridional.​transición y en el valenciano meridional.​ , Сингармони́зм (от греч. συν- — «с, вместе»Сингармони́зм (от греч. συν- — «с, вместе» и ἁρμονία — «созвучие, гармония») — морфолого-фонетическое явление, состоящее в уподоблении гласных (иногда согласных) в рамках одного слова по одному или нескольким фонетическим признакам, таким как ряд, подъём (открытость) или огубленность. Явление сингармонизма присуще главным образом агглютинативным языкам. Сингармонизм по ряду и огубленности характерен для вокализма большинства тюркских языков. В западных языках финно-угорской группы действует закон гармонии гласных по ряду образования звуков (передний или задний). Для тибетского языка характерен сингармонизм по подъёму. В той или иной степени явление сингармонизма присутствует во многих языках мира (акан, игбо, бежтинский, такелма, сранан-тонго, сарамакканский, лингала, сесото, северный сото и др.).ий, лингала, сесото, северный сото и др.). , Harmonia vocálica é uma característica graHarmonia vocálica é uma característica gramatical de algumas línguas, como familia de Linguas turquícas, as do ramo fino-úgrico, como o húngaro. No húngaro, por exemplo, uma raiz que contenha uma vogal posterior, como á, exigirá sufixos que possuam vogais posteriores; por exemplo, a raiz hát "detrás" forma as palavras hátunk "nossas costas" e háton "sobre nossas costas". Igualmente uma raiz que contenha uma vogal anterior exigirá sufixos que possuam vogais anteriores: a raiz hét "semana" forma as palavras hétünk "nossa semana" e héten "semanal". "Em muitas outras línguas, ocorre um fenômeno pelo qual as vogais dentro de um determinado domínio concordam com relação a um ou mais traços, ou seja, apresentam características semelhantes. É a chamada harmonia vocálica."melhantes. É a chamada harmonia vocálica." , Vokálová, vokální nebo samohlásková harmonVokálová, vokální nebo samohlásková harmonie, případně harmonie samohlásek je typ dálkové asimilace samohlásek, kdy se vokály afixu přizpůsobují vokálům kořene slova, případně se vzájemně přizpůsobují i vokály tohoto kořene. Vyskytuje se v mnoha uralských jazycích, téměř ve všech altajských jazycích, dále pak v korejštině, tibetštině, valencijštině, a mnoha dalších. Čeština vokálovou harmonii v pravém slova smyslu nemá, určité přípony se ale mohou vázat na určité samohlásky podle skloňovacích vzorů. Kromě vokálové harmonie existují i další druhy harmonií, které místo samohlásek obsahují například souhlásky, v ojedinělých případech také tóny nebo kombinaci samohlásek i souhlásek (tzv. postvelární harmonie). Asimilace v rámci vokálové harmonie probíhá vždy podle jednoho či více určujících . Podle toho tedy lze rozeznávat například (patrovou; afixální vokál se spodobňuje s vokálem kmenovým dle místa jeho vzniku na patře: stane se /přední, nebo zadopatrovou/zadní), (retnou; afixální vokál se spodobňuje s vokálem kmenovým dle pozice rtů: stane se , resp. nezaokrouhlenou) apod.ů: stane se , resp. nezaokrouhlenou) apod. , 元音和諧律(英語:Vowel harmony),又稱元音調和,音韻學術語,是指一個詞語的詞頭或詞尾的元音必須跟該詞的詞幹或词根的元音在某程度上達成一致的現象。常見於黏着語。 , L'armonia vocalica o armonia velare è un fL'armonia vocalica o armonia velare è un fenomeno fonologico per cui alcune vocali variabili di una parola o di una frase cambiano a seconda del tipo di vocali fisse presenti nel resto della parola o della frase, per un processo di assimilazione. L'armonia vocalica è simile al fenomeno della metafonesi, ma se ne distingue perché in quest'ultima sono le a influenzare le vocali toniche, nell'armonia vocalica invece sono le vocali toniche a influenzare le vocali postoniche. L'armonia vocalica presuppone la suddivisione delle vocali in due o più gruppi, secondo criteri fonologici precisi. All'interno di una sequenza fonologica sono accettate solo vocali dello stesso gruppo. Vi sono perciò vocali che risultano essere "incompatibili". È un fenomeno tipico delle lingue agglutinanti: è presente nel turco, nelle lingue ugro-finniche (ungherese, finlandese, estone) e nello swahili. In area romanza si registrano varietà con fenomeni di armonia vocalica in alcuni dialetti italo-romanzi della Svizzera italiana e in numerosi dialetti catalani meridionali.in numerosi dialetti catalani meridionali. , L'harmonie vocalique est une modification L'harmonie vocalique est une modification phonétique concernant les voyelles d'un même mot ou syntagme ; il s'agit d'un type d'assimilation à distance (ou dilation) des timbres vocaliques entre eux : les syllabes d'une même unité (comme le mot ou le syntagme) doivent toutes présenter à la suite des voyelles « compatibles » et appartiennent donc à la même « classe » que celle de la voyelle précédente, la classe variant selon les langues.ente, la classe variant selon les langues. , L'harmonia vocàlica és un fenomen fonètic, un tipus d'assimilació, que afecta les vocals d'una mateixa paraula per fer-les d'una mateixa qualitat. , Vokalharmoni är en morfofonologisk processVokalharmoni är en morfofonologisk process inom språkvetenskapen som syftar till att låta alla vokaler i ett ord överensstämma med varandra i uttalskarakteristika. Vokalharmoni är en form av assimilation, som påverkar vokaler som inte står omedelbart intill varandra (juxtaposition). Vokalharmoni är ej att förväxla med vokalbalans. Ett vokalharmoniskt språk grupperar sina vokalfonem i olika klasser, baserade på olika typer av fonetiska särdrag hos dem. Det kan röra sig om till exempel främre kontra bakre vokaler, eller rundade kontra orundade vokaler. Vokaler som tillhör samma grupp harmonierar med varandra. Det är en produktiv process i de berörda språken. Vanligen så märks vokalharmoni tydligast i den allomorfiska variation som återfinns hos till exempel ändelser i språket i fråga. Det kan till exempel innebära att böjningsändelser anpassas till vilka vokaler som är i grundordet. Vokalharmoni är särskilt vanligt bland så kallade agglutinerande språk, och återfinns bland flera av de uraliska språken, däribland flera finsk-ugriska språk, som ungerska, finska och võro. Vokalharmoni förekommer dock inte i estniskan, utan återfinns endast dialektalt. I gällivarefinskan (som anses som en dialekt av meänkieli) saknas dock vokalharmoni helt. Många altaiska språk, som turkiska, har vokalharmoni. Vokalharmoni förekommer också bland flera språkfamiljer i Afrika, som bantuspråk, Niger-Kongospråk, nilosahariska språk med flera. Vokalharmoni ger problem med lånord. Traditionellt omformas lånord för att passa vokalharmonin, men efterhand som kunskap i främmande språk ökar börjar vokalharmoni överges för lånord.ar börjar vokalharmoni överges för lånord. , De term klinkerharmonie of vocaalharmonie De term klinkerharmonie of vocaalharmonie duidt strikt genomen het verschijnsel aan dat klinkers in een woord 'harmoniëren', dat wil zeggen bepaalde articulatiekenmerken gemeen hebben. Dat kunnen zowel kenmerken van de plaats als van de wijze van articulatie zijn. Vaak voorkomende vormen van klinkerharmonie zijn: * het verschijnsel dat de lipvorm bij alle klinkers gelijk is (hetzij gerond, hetzij gespreid); * het verschijnsel dat alle klinkers hetzij voor, hetzij achter in de mond worden uitgesproken. In engere zin wordt de term klinkerharmonie met name gebruikt voor het beschrijven van bepaalde morfonologische gevallen waarin een stamwoord affixen (voor- en achtervoegsels) selecteert waarin de klinkers met die van het stamwoord harmoniëren. Dat laat zich goed illustreren aan het voorbeeld van de Turkse talen, die een rijk systeem van klinkerharmonie kennen. Zo krijgen in het Turks zelfstandige naamwoorden met in de laatste lettergreep een voorklinker de meervoudsuitgang -ler (met eveneens een voorklinker), die met een achterklinker de uitgang -lar (met eveneens een achterklinker). Voorbeeld: evler (huizen) naast kitaplar (boeken) Gelijkaardige mechanismen zijn aanwezig in de meeste Finoegrische talen, zoals in het Hongaars en het Fins (maar niet het Estisch) en in het Koreaans.maar niet het Estisch) en in het Koreaans. , Vokala harmonio estas morfologia fenomeno Vokala harmonio estas morfologia fenomeno kiu prezentiĝas en harmoniigo aŭ similiĝo de la vokaloj de la vortradiko kaj ties afiksoj laŭ certaj karakterizoj. La fenomeno renkontiĝas en la aglutinaj lingvoj (tjurkaj, mongolaj, finno-ugraj, tunguso-manĉuraj) kaj en kelkaj okcident-afrikaj kaj praaziaj lingvoj.kaj okcident-afrikaj kaj praaziaj lingvoj.
http://dbpedia.org/ontology/thumbnail http://commons.wikimedia.org/wiki/Special:FilePath/Finnish_vowel_harmony_Venn_diagram.svg?width=300 +
http://dbpedia.org/ontology/wikiPageExternalLink http://personales.uniovi.es/web/ariasal/ +
http://dbpedia.org/ontology/wikiPageID 44902
http://dbpedia.org/ontology/wikiPageLength 46983
http://dbpedia.org/ontology/wikiPageRevisionID 1101206344
http://dbpedia.org/ontology/wikiPageWikiLink http://dbpedia.org/resource/Assimilation_%28linguistics%29 + , http://dbpedia.org/resource/Natural_class + , http://dbpedia.org/resource/Finnic_languages + , http://dbpedia.org/resource/Nganasan_language + , http://dbpedia.org/resource/Segment_%28linguistics%29 + , http://dbpedia.org/resource/Uzbek_language + , http://dbpedia.org/resource/Metaphony + , http://dbpedia.org/resource/Erzya_language + , http://dbpedia.org/resource/Valencian_language + , http://dbpedia.org/resource/Middle_Korean + , http://dbpedia.org/resource/Akan_languages + , http://dbpedia.org/resource/Swiss_Italian + , http://dbpedia.org/resource/Category:Vowel-harmony_languages + , http://dbpedia.org/resource/Kyrgyz_language + , http://dbpedia.org/resource/Germanic_umlaut + , http://dbpedia.org/resource/Assamese_language + , http://dbpedia.org/resource/Italo-Romance + , http://dbpedia.org/resource/Consonant_clusters + , http://dbpedia.org/resource/Dusun + , http://dbpedia.org/resource/Lingala_language + , http://dbpedia.org/resource/Chukchi_language + , http://dbpedia.org/resource/Shona_language + , http://dbpedia.org/resource/Bengali_grammar + , http://dbpedia.org/resource/Slavic_languages + , http://dbpedia.org/resource/Adjectives + , http://dbpedia.org/resource/Uyghur_language + , http://dbpedia.org/resource/Vowel_height + , http://dbpedia.org/resource/Southern_Mansi + , http://dbpedia.org/resource/Azerbaijani_language + , http://dbpedia.org/resource/Adverbs + , http://dbpedia.org/resource/Manchu_language + , http://dbpedia.org/resource/Tatar_language + , http://dbpedia.org/resource/Turkish_language + , http://dbpedia.org/resource/Contraction_%28phonology%29 + , http://dbpedia.org/resource/Japanese_language + , http://dbpedia.org/resource/Andalusian_Spanish + , http://dbpedia.org/resource/Chadic_languages + , http://dbpedia.org/resource/Kgalagadi_language + , http://dbpedia.org/resource/Khanty_language + , http://dbpedia.org/resource/Sargon_the_Great + , http://dbpedia.org/resource/Tungusic_languages + , http://dbpedia.org/resource/Imala + , http://dbpedia.org/resource/Australian_Aboriginal_languages + , http://dbpedia.org/resource/Uvular + , http://dbpedia.org/resource/Root_%28linguistics%29 + , http://dbpedia.org/resource/Category:Assimilation_%28linguistics%29 + , http://dbpedia.org/resource/Buwal_language + , http://dbpedia.org/resource/Phonology + , http://dbpedia.org/resource/Word_stem + , http://dbpedia.org/resource/Hungarian_language + , http://dbpedia.org/resource/Nasal_consonant + , http://dbpedia.org/resource/Altaic_languages + , http://dbpedia.org/resource/Rhotic_vowel + , http://dbpedia.org/resource/Arabic + , http://dbpedia.org/resource/Phuthi_language + , http://dbpedia.org/resource/Takelma_language + , http://dbpedia.org/resource/Suffix + , http://dbpedia.org/resource/A-mutation + , http://dbpedia.org/resource/U-mutation_%28disambiguation%29 + , http://dbpedia.org/resource/Helsinki_slang + , http://dbpedia.org/resource/Chilcotin_language + , http://dbpedia.org/resource/Prefix + , http://dbpedia.org/resource/Scots_language + , http://dbpedia.org/resource/Lhasa_Tibetan + , http://dbpedia.org/resource/Advanced_and_retracted_tongue_root + , http://dbpedia.org/resource/Warlpiri_language + , http://dbpedia.org/resource/Agglutination + , http://dbpedia.org/resource/Voiced + , http://dbpedia.org/resource/Tswana_language + , http://dbpedia.org/resource/South_Estonian_language + , http://dbpedia.org/resource/Urhobo_language + , http://dbpedia.org/resource/Jingulu_language + , http://dbpedia.org/resource/Malila_language + , http://dbpedia.org/resource/Nasalization + , http://dbpedia.org/resource/Vowel_length + , http://dbpedia.org/resource/Dative_case + , http://dbpedia.org/resource/Allophone + , http://dbpedia.org/resource/I-mutation + , http://dbpedia.org/resource/Kazakh_language + , http://dbpedia.org/resource/Bezhta_language + , http://dbpedia.org/resource/Astur-Leonese + , http://dbpedia.org/resource/Utian_languages + , http://dbpedia.org/resource/Nominative_case + , http://dbpedia.org/resource/Aorist + , http://dbpedia.org/resource/Partitive + , http://dbpedia.org/resource/Korean_language + , http://dbpedia.org/resource/Onomatopoeia + , http://dbpedia.org/resource/Telugu_language + , http://dbpedia.org/resource/Hiatus_%28linguistics%29 + , http://dbpedia.org/resource/Elative_case + , http://dbpedia.org/resource/Catalan_language + , http://dbpedia.org/resource/Proto-Samoyedic + , http://dbpedia.org/resource/Consonant_mutation + , http://dbpedia.org/resource/Ablaut_reduplication + , http://dbpedia.org/resource/Iraqi_Arabic + , http://dbpedia.org/resource/Galician_language + , http://dbpedia.org/resource/Vowel_backness + , http://dbpedia.org/resource/Nez_Perce_language + , http://dbpedia.org/resource/Murcian_Spanish + , http://dbpedia.org/resource/Proto-Uralic + , http://dbpedia.org/resource/Seto_language + , http://dbpedia.org/resource/Pharyngealisation + , http://dbpedia.org/resource/Roundedness + , http://dbpedia.org/resource/Coeur_d%27Alene_language + , http://dbpedia.org/resource/Yawelmani_language + , http://dbpedia.org/resource/Modifier_letter_prime + , http://dbpedia.org/resource/Yurok_language + , http://dbpedia.org/resource/Lebanese_Arabic + , http://dbpedia.org/resource/Southern_Sotho + , http://dbpedia.org/resource/Enclitic + , http://dbpedia.org/resource/Igbo_language + , http://dbpedia.org/resource/Lagash + , http://dbpedia.org/resource/Mongolian_language + , http://dbpedia.org/resource/Affix + , http://dbpedia.org/resource/File:Finnish_vowel_harmony.jpg + , http://dbpedia.org/resource/File:Finnish_vowel_harmony_Venn_diagram.svg + , http://dbpedia.org/resource/Proto-Slavic_language + , http://dbpedia.org/resource/Bantu_languages + , http://dbpedia.org/resource/Palestinian_Arabic + , http://dbpedia.org/resource/Tuvan_language + , http://dbpedia.org/resource/Somali_language + , http://dbpedia.org/resource/Loanword + , http://dbpedia.org/resource/Estonian_language + , http://dbpedia.org/resource/Languages_of_Iberia + , http://dbpedia.org/resource/Qiangic_languages + , http://dbpedia.org/resource/Nilotic_languages + , http://dbpedia.org/resource/Obstruents + , http://dbpedia.org/resource/Livonian_language + , http://dbpedia.org/resource/Grammatical_conjugation + , http://dbpedia.org/resource/Genitive_case + , http://dbpedia.org/resource/Assyrian_Neo-Aramaic + , http://dbpedia.org/resource/Maiduan_languages + , http://dbpedia.org/resource/Skolt_Sami_language + , http://dbpedia.org/resource/St%27at%27imcets_language + , http://dbpedia.org/resource/Northern_Sotho + , http://dbpedia.org/resource/Persian_language + , http://dbpedia.org/resource/Old_Japanese + , http://dbpedia.org/resource/Proto-Turkic + , http://dbpedia.org/resource/Advanced_tongue_root + , http://dbpedia.org/resource/Interjection + , http://dbpedia.org/resource/Inessive + , http://dbpedia.org/resource/Portuguese_dialects + , http://dbpedia.org/resource/Tone_%28linguistics%29 + , http://dbpedia.org/resource/Finnish_language + , http://dbpedia.org/resource/Coosan_languages + , http://dbpedia.org/resource/Tibetic_languages + , http://dbpedia.org/resource/Vowel_gradation + , http://dbpedia.org/resource/Mari_language + , http://dbpedia.org/resource/Yokutsan_languages + , http://dbpedia.org/resource/Consonant_harmony + , http://dbpedia.org/resource/Epenthetic_vowel + , http://dbpedia.org/resource/Apophony + , http://dbpedia.org/resource/Moksha_language + , http://dbpedia.org/resource/V%C3%B5ro_language +
http://dbpedia.org/property/wikiPageUsesTemplate http://dbpedia.org/resource/Template:Authority_control + , http://dbpedia.org/resource/Template:Pslink + , http://dbpedia.org/resource/Template:Lead_too_short + , http://dbpedia.org/resource/Template:Sound_change + , http://dbpedia.org/resource/Template:IPA-ko + , http://dbpedia.org/resource/Template:Who + , http://dbpedia.org/resource/Template:Reflist + , http://dbpedia.org/resource/Template:Italics_correction + , http://dbpedia.org/resource/Template:IPA + , http://dbpedia.org/resource/Template:More_footnotes + , http://dbpedia.org/resource/Template:Spaced_ndash + , http://dbpedia.org/resource/Template:For + , http://dbpedia.org/resource/Template:See_also + , http://dbpedia.org/resource/Template:Transl + , http://dbpedia.org/resource/Template:Citation + , http://dbpedia.org/resource/Template:Citation_needed + , http://dbpedia.org/resource/Template:Use_dmy_dates + , http://dbpedia.org/resource/Template:Multiple_issues + , http://dbpedia.org/resource/Template:ISBN + , http://dbpedia.org/resource/Template:Cleanup_lang + , http://dbpedia.org/resource/Template:Portal_bar + , http://dbpedia.org/resource/Template:Nobold + , http://dbpedia.org/resource/Template:Short_description +
http://purl.org/dc/terms/subject http://dbpedia.org/resource/Category:Assimilation_%28linguistics%29 + , http://dbpedia.org/resource/Category:Vowel-harmony_languages +
http://purl.org/linguistics/gold/hypernym http://dbpedia.org/resource/Process +
http://www.w3.org/ns/prov#wasDerivedFrom http://en.wikipedia.org/wiki/Vowel_harmony?oldid=1101206344&ns=0 +
http://xmlns.com/foaf/0.1/depiction http://commons.wikimedia.org/wiki/Special:FilePath/Finnish_vowel_harmony_Venn_diagram.svg + , http://commons.wikimedia.org/wiki/Special:FilePath/Finnish_vowel_harmony.jpg +
http://xmlns.com/foaf/0.1/isPrimaryTopicOf http://en.wikipedia.org/wiki/Vowel_harmony +
owl:sameAs http://kk.dbpedia.org/resource/%D0%94%D0%B0%D1%83%D1%8B%D1%81%D1%81%D1%8B%D0%B7%D0%B4%D0%B0%D1%80_%D2%AF%D0%BD%D0%B4%D0%B5%D1%81%D1%82%D1%96%D0%B3%D1%96 + , http://uz.dbpedia.org/resource/Singarmonizm + , http://ko.dbpedia.org/resource/%EB%AA%A8%EC%9D%8C_%EC%A1%B0%ED%99%94 + , http://cs.dbpedia.org/resource/Vok%C3%A1lov%C3%A1_harmonie + , http://pt.dbpedia.org/resource/Harmonia_voc%C3%A1lica + , http://it.dbpedia.org/resource/Armonia_vocalica + , http://nl.dbpedia.org/resource/Klinkerharmonie + , http://de.dbpedia.org/resource/Vokalharmonie + , http://eo.dbpedia.org/resource/Vokala_harmonio + , http://el.dbpedia.org/resource/%CE%A6%CF%89%CE%BD%CE%B7%CE%B5%CE%BD%CF%84%CE%B9%CE%BA%CE%AE_%CE%B1%CF%81%CE%BC%CE%BF%CE%BD%CE%AF%CE%B1 + , http://lv.dbpedia.org/resource/Patska%C5%86u_harmonija + , http://li.dbpedia.org/resource/Vocaolhermenie + , http://sco.dbpedia.org/resource/Vouel_harmony + , http://cv.dbpedia.org/resource/%D0%A1%D0%B8%D0%BD%D0%B3%D0%B0%D1%80%D0%BC%D0%BE%D0%BD%D0%B8%D0%B7%D0%BC + , http://uk.dbpedia.org/resource/%D0%A1%D0%B8%D0%BD%D0%B3%D0%B0%D1%80%D0%BC%D0%BE%D0%BD%D1%96%D0%B7%D0%BC + , http://dbpedia.org/resource/Vowel_harmony + , http://sv.dbpedia.org/resource/Vokalharmoni + , http://pa.dbpedia.org/resource/%E0%A8%B8%E0%A9%8D%E0%A8%B5%E0%A8%B0_%E0%A8%87%E0%A8%95%E0%A8%B8%E0%A9%81%E0%A8%B0%E0%A8%A4%E0%A8%BE + , http://lt.dbpedia.org/resource/Balsi%C5%B3_harmonija + , http://ky.dbpedia.org/resource/%D2%AE%D0%BD%D0%B4%D3%A9%D1%88%D1%82%D2%AF%D0%BA + , http://ro.dbpedia.org/resource/Armonie_vocalic%C4%83 + , http://hsb.dbpedia.org/resource/Wokalna_harmonija + , http://fa.dbpedia.org/resource/%D9%87%D9%85%D8%A7%D9%87%D9%86%DA%AF%DB%8C_%D9%88%D8%A7%DA%A9%D9%87%E2%80%8C%D8%A7%DB%8C + , http://mn.dbpedia.org/resource/%D0%AD%D0%B3%D1%88%D0%B8%D0%B3_%D0%B7%D0%BE%D1%85%D0%B8%D1%86%D0%BE%D1%85_%D1%91%D1%81 + , http://es.dbpedia.org/resource/Armon%C3%ADa_voc%C3%A1lica + , http://azb.dbpedia.org/resource/%D9%87%D8%A7%D9%88%D8%A7_%DB%8C%D8%A7%D8%B3%D8%A7%D8%B3%DB%8C + , http://vi.dbpedia.org/resource/H%C3%A0i_h%C3%B2a_nguy%C3%AAn_%C3%A2m + , https://global.dbpedia.org/id/UN1Z + , http://d-nb.info/gnd/4211968-6 + , http://tr.dbpedia.org/resource/B%C3%BCy%C3%BCk_%C3%BCnl%C3%BC_uyumu + , http://hu.dbpedia.org/resource/Mag%C3%A1nhangz%C3%B3-harm%C3%B3nia + , http://www.wikidata.org/entity/Q147137 + , http://ca.dbpedia.org/resource/Harmonia_voc%C3%A0lica + , http://no.dbpedia.org/resource/Vokalharmoni + , http://ar.dbpedia.org/resource/%D8%A7%D9%86%D8%B3%D8%AC%D8%A7%D9%85_%D9%85%D8%B5%D9%88%D8%AA + , http://nn.dbpedia.org/resource/Vokalharmoni + , http://hy.dbpedia.org/resource/%D5%80%D5%B8%D5%A4%D5%A1%D5%AF%D5%A1%D5%BA + , http://et.dbpedia.org/resource/Vokaalharmoonia + , http://pl.dbpedia.org/resource/Harmonia_samog%C5%82osek + , http://fr.dbpedia.org/resource/Harmonie_vocalique + , http://yago-knowledge.org/resource/Vowel_harmony + , http://fi.dbpedia.org/resource/Vokaalisointu + , http://hi.dbpedia.org/resource/%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%B5%E0%A4%B0_%E0%A4%B8%E0%A4%B9%E0%A4%AF%E0%A5%8B%E0%A4%97 + , http://rdf.freebase.com/ns/m.0c777 + , http://br.dbpedia.org/resource/Hesonerezh_vogalennek + , http://mk.dbpedia.org/resource/%D0%A1%D0%B0%D0%BC%D0%BE%D0%B3%D0%BB%D0%B0%D1%81%D0%BD%D0%B0_%D1%85%D0%B0%D1%80%D0%BC%D0%BE%D0%BD%D0%B8%D1%98%D0%B0 + , http://ru.dbpedia.org/resource/%D0%A1%D0%B8%D0%BD%D0%B3%D0%B0%D1%80%D0%BC%D0%BE%D0%BD%D0%B8%D0%B7%D0%BC + , http://zh.dbpedia.org/resource/%E5%85%83%E9%9F%B3%E5%92%8C%E8%B0%90%E5%BE%8B + , http://tt.dbpedia.org/resource/Singarmonizm + , http://az.dbpedia.org/resource/Ah%C9%99ng_qanunu + , http://ja.dbpedia.org/resource/%E6%AF%8D%E9%9F%B3%E8%AA%BF%E5%92%8C +
rdf:type http://dbpedia.org/class/yago/Abstraction100002137 + , http://dbpedia.org/class/yago/Communication100033020 + , http://dbpedia.org/class/yago/WikicatVowel-harmonyLanguages + , http://dbpedia.org/class/yago/Language106282651 + , http://dbpedia.org/class/yago/Phone107111047 + , http://dbpedia.org/ontology/Election + , http://dbpedia.org/class/yago/Relation100031921 + , http://dbpedia.org/class/yago/LanguageUnit106284225 + , http://dbpedia.org/class/yago/Vowel107112550 + , http://dbpedia.org/class/yago/WikicatVowels + , http://dbpedia.org/class/yago/Part113809207 +
rdfs:comment De term klinkerharmonie of vocaalharmonie De term klinkerharmonie of vocaalharmonie duidt strikt genomen het verschijnsel aan dat klinkers in een woord 'harmoniëren', dat wil zeggen bepaalde articulatiekenmerken gemeen hebben. Dat kunnen zowel kenmerken van de plaats als van de wijze van articulatie zijn. Vaak voorkomende vormen van klinkerharmonie zijn: * het verschijnsel dat de lipvorm bij alle klinkers gelijk is (hetzij gerond, hetzij gespreid); * het verschijnsel dat alle klinkers hetzij voor, hetzij achter in de mond worden uitgesproken. Voorbeeld: evler (huizen) naast kitaplar (boeken)ld: evler (huizen) naast kitaplar (boeken) , 母音調和(ぼいんちょうわ)とは、一語の中に現れる母音の組み合わせに一定の制限が生じる母音調和(ぼいんちょうわ)とは、一語の中に現れる母音の組み合わせに一定の制限が生じる現象のこと。同化の一つ。 アルタイ諸語(満州語などのツングース諸語、モンゴル語などのモンゴル諸語、トルコ語などのテュルク諸語)、フィンランド語・ハンガリー語などのフィン・ウゴル諸語を含む「ウラル語族」のほか、アフリカやアメリカの言語にも見られる。 母音調和現象を持つ言語には、その言語の中で使われる母音にグループがあり、ある単語の語幹に付く接辞の母音が、語幹の母音と同一グループの母音から選択される。母音のグループは、口を大きくあけて発音するかすぼめて発音するか(広い・狭い)、発音するときに舌が口の前に来るか後ろのほうに来るか(前舌・後舌)などの特徴によって区分されており、母音の調音のための口蓋の変化を少なくして発音の労力を軽減するための一種の発音のくせであると考えられている。の変化を少なくして発音の労力を軽減するための一種の発音のくせであると考えられている。 , 언어의 모음조화(母音調和) 또는 홀소리어울림은 여러 음절로 된 낱말에서 첫음절의 모음에 속한 모음군에 따라 뒷음절의 모음이 바뀌면서 낱말 전체의 모음이 모두 같은 모음군에 속하게 되는 현상을 말한다. 이런 언어는 적어도 두 개의 모음군을 가지고 있다. 모음조화는 일종의 음운 동화 현상으로 볼 수 있으며, 우랄어족에 속하는 언어들과 알타이어족에 속한다고 주장되는 언어들에서 나타난다. , L'harmonie vocalique est une modification L'harmonie vocalique est une modification phonétique concernant les voyelles d'un même mot ou syntagme ; il s'agit d'un type d'assimilation à distance (ou dilation) des timbres vocaliques entre eux : les syllabes d'une même unité (comme le mot ou le syntagme) doivent toutes présenter à la suite des voyelles « compatibles » et appartiennent donc à la même « classe » que celle de la voyelle précédente, la classe variant selon les langues.ente, la classe variant selon les langues. , In phonology, vowel harmony is an assimilaIn phonology, vowel harmony is an assimilatory process in which the vowels of a given domain – typically a phonological word – have to be members of the same natural class (thus "in harmony"). Vowel harmony is typically long distance, meaning that the affected vowels do not need to be immediately adjacent, and there can be intervening segments between the affected vowels. Generally one vowel will trigger a shift in other vowels, either progressively or regressively, within the domain, such that the affected vowels match the relevant feature of the trigger vowel. Common phonological features that define the natural classes of vowels involved in vowel harmony include vowel backness, vowel height, nasalization, roundedness, and advanced and retracted tongue root.s, and advanced and retracted tongue root. , Harmonia samogłosek, metafonia – rodzaj odległego asymilacyjnego procesu fonologicznego dotyczącego samogłosek. W językach z harmonią samogłosek na samogłoski narzucone są ograniczenia występowania w zależności od sąsiedztwa innych samogłosek. , Сингармони́зм (от греч. συν- — «с, вместе»Сингармони́зм (от греч. συν- — «с, вместе» и ἁρμονία — «созвучие, гармония») — морфолого-фонетическое явление, состоящее в уподоблении гласных (иногда согласных) в рамках одного слова по одному или нескольким фонетическим признакам, таким как ряд, подъём (открытость) или огубленность.ряд, подъём (открытость) или огубленность. , L'harmonia vocàlica és un fenomen fonètic, un tipus d'assimilació, que afecta les vocals d'una mateixa paraula per fer-les d'una mateixa qualitat. , الانسجام المصوت مماثلة الحرف المصوت لمصوت آخر —في — مخالف له لاجتماعهما لفظا أو حكما أي لاجتماعهما في كلمة واحدة أو أكثر. الانسجام المصوت يقال له في العربية الإتباع. , Die Vokalharmonie (auch Synharmonismus) ist ein phonologischer Prozess, bei dem mehrere Vokale bezüglich bestimmter Merkmale aneinander angeglichen werden. , Harmonia vocálica é uma característica graHarmonia vocálica é uma característica gramatical de algumas línguas, como familia de Linguas turquícas, as do ramo fino-úgrico, como o húngaro. No húngaro, por exemplo, uma raiz que contenha uma vogal posterior, como á, exigirá sufixos que possuam vogais posteriores; por exemplo, a raiz hát "detrás" forma as palavras hátunk "nossas costas" e háton "sobre nossas costas". Igualmente uma raiz que contenha uma vogal anterior exigirá sufixos que possuam vogais anteriores: a raiz hét "semana" forma as palavras hétünk "nossa semana" e héten "semanal".s hétünk "nossa semana" e héten "semanal". , La sinarmonía o armonía fonémica es un tipLa sinarmonía o armonía fonémica es un tipo de asimilación de “larga distancia” que afecta a los fonemas de un cierto tipo, haciendo que entre ellos deba existir algún rasgo común o armónico, estando prohibidas o restringidas combinaciones de esas fonemas que no sean armónicos. (1a) tren 'tren' > trenler 'trenes'(1b) minare 'minarete' > minareler 'minaretes'(2a) numara 'número' > numaralar 'números'(2b) çocuk 'niño' > çocuklar 'niños' En español, la armonía vocálica se ha descrito en los dialectos de Murcia​ y Andalucía Oriental.​​alectos de Murcia​ y Andalucía Oriental.​​ , Сингармоні́зм (від грец. συν (syn) «разом»Сингармоні́зм (від грец. συν (syn) «разом» та грец. ἁρμονία (harmonía) «співзвучність»), гармонія голосних — морфологічне й фонетичне явище, процес уподібнення (асиміляції) голосних звуків афіксів голосним звукам кореня того самого слова. Сингармонізм спостерігається і в тюркізмах, які засвоєні українською мовою: барабан, капкан, мечеть, сагайдак, сургуч, чубук. У широкому значенні сингармонізм — це процес уподібнення звуків за фонологічними характеристиками на рівні складу (складовий сингармонізм) або слова (гармонія голосних та приголосних). слова (гармонія голосних та приголосних). , Vokala harmonio estas morfologia fenomeno Vokala harmonio estas morfologia fenomeno kiu prezentiĝas en harmoniigo aŭ similiĝo de la vokaloj de la vortradiko kaj ties afiksoj laŭ certaj karakterizoj. La fenomeno renkontiĝas en la aglutinaj lingvoj (tjurkaj, mongolaj, finno-ugraj, tunguso-manĉuraj) kaj en kelkaj okcident-afrikaj kaj praaziaj lingvoj.kaj okcident-afrikaj kaj praaziaj lingvoj. , Vokalharmoni är en morfofonologisk processVokalharmoni är en morfofonologisk process inom språkvetenskapen som syftar till att låta alla vokaler i ett ord överensstämma med varandra i uttalskarakteristika. Vokalharmoni är en form av assimilation, som påverkar vokaler som inte står omedelbart intill varandra (juxtaposition). Vokalharmoni är ej att förväxla med vokalbalans. Vanligen så märks vokalharmoni tydligast i den allomorfiska variation som återfinns hos till exempel ändelser i språket i fråga. Det kan till exempel innebära att böjningsändelser anpassas till vilka vokaler som är i grundordet.as till vilka vokaler som är i grundordet. , L'armonia vocalica o armonia velare è un fL'armonia vocalica o armonia velare è un fenomeno fonologico per cui alcune vocali variabili di una parola o di una frase cambiano a seconda del tipo di vocali fisse presenti nel resto della parola o della frase, per un processo di assimilazione. L'armonia vocalica è simile al fenomeno della metafonesi, ma se ne distingue perché in quest'ultima sono le a influenzare le vocali toniche, nell'armonia vocalica invece sono le vocali toniche a influenzare le vocali postoniche.oniche a influenzare le vocali postoniche. , Vokálová, vokální nebo samohlásková harmonVokálová, vokální nebo samohlásková harmonie, případně harmonie samohlásek je typ dálkové asimilace samohlásek, kdy se vokály afixu přizpůsobují vokálům kořene slova, případně se vzájemně přizpůsobují i vokály tohoto kořene. Vyskytuje se v mnoha uralských jazycích, téměř ve všech altajských jazycích, dále pak v korejštině, tibetštině, valencijštině, a mnoha dalších. Čeština vokálovou harmonii v pravém slova smyslu nemá, určité přípony se ale mohou vázat na určité samohlásky podle skloňovacích vzorů.rčité samohlásky podle skloňovacích vzorů. , 元音和諧律(英語:Vowel harmony),又稱元音調和,音韻學術語,是指一個詞語的詞頭或詞尾的元音必須跟該詞的詞幹或词根的元音在某程度上達成一致的現象。常見於黏着語。 , Με τον όρο φωνηεντική αρμονία περιγράφεταιΜε τον όρο φωνηεντική αρμονία περιγράφεται το γλωσσικό φαινόμενο κατά το οποίο συμβαίνει φωνολογική τροπή στα φωνήεντα μια λέξης. Το φαινόμενο αυτό παρουσιάζεται σε γλώσσες, κυρίως της ουραλικής και της αλταϊκής γλωσσικής οικογένειας. Στις γλώσσες στις οποίες εμφανίζεται η φωνηεντική αρμονία, υπάρχει περιορισμός της φύσης των φωνηέντων τα οποία μπορεί να βρίσκονται σε μια λέξη.τα οποία μπορεί να βρίσκονται σε μια λέξη.
rdfs:label 母音調和 , 모음 조화 , انسجام مصوت , Φωνηεντική αρμονία , Vokala harmonio , Vokálová harmonie , Armonia vocalica , Сингармонізм , Harmonia samogłosek , Harmonia vocàlica , Сингармонизм , Vowel harmony , Harmonie vocalique , 元音和谐律 , Armonía vocálica , Vokalharmoni , Harmonia vocálica , Vokalharmonie , Klinkerharmonie
rdfs:seeAlso http://dbpedia.org/resource/Germanic_umlaut +
hide properties that link here 
http://dbpedia.org/resource/Harmony_%28disambiguation%29 + http://dbpedia.org/ontology/wikiPageDisambiguates
http://dbpedia.org/resource/Synharmonism + , http://dbpedia.org/resource/Vowel_Harmony + , http://dbpedia.org/resource/Turkish_vowel_harmony + , http://dbpedia.org/resource/Harmonic_switcher + http://dbpedia.org/ontology/wikiPageRedirects
http://dbpedia.org/resource/Lycian_language + , http://dbpedia.org/resource/Kimbundu + , http://dbpedia.org/resource/Inessive_case + , http://dbpedia.org/resource/Ingrian_dialects + , http://dbpedia.org/resource/Drei_Chinesen_mit_dem_Kontrabass + , http://dbpedia.org/resource/Turkmen_language + , http://dbpedia.org/resource/Dative_case + , http://dbpedia.org/resource/Instrumental_case + , http://dbpedia.org/resource/Locative_case + , http://dbpedia.org/resource/Ablative_case + , http://dbpedia.org/resource/Language_game + , http://dbpedia.org/resource/Igbo_language + , http://dbpedia.org/resource/Akan_people + , http://dbpedia.org/resource/Central_Italian + , http://dbpedia.org/resource/Finnic_languages + , http://dbpedia.org/resource/Germanic_umlaut + , http://dbpedia.org/resource/Votic_language + , http://dbpedia.org/resource/Nez_Perce_language + , http://dbpedia.org/resource/Ikwerre_language + , http://dbpedia.org/resource/Mongolian_language + , http://dbpedia.org/resource/Manchu_language + , http://dbpedia.org/resource/Turkic_languages + , http://dbpedia.org/resource/Bislama + , http://dbpedia.org/resource/Moksha_language + , http://dbpedia.org/resource/Erzya_language + , http://dbpedia.org/resource/Uralic_languages + , http://dbpedia.org/resource/Mordvinic_languages + , http://dbpedia.org/resource/Mari_language + , http://dbpedia.org/resource/Ik_language + , http://dbpedia.org/resource/Fante_dialect + , http://dbpedia.org/resource/Logba_language + , http://dbpedia.org/resource/Foodo_language + , http://dbpedia.org/resource/Gold_Coast_alphabet + , http://dbpedia.org/resource/Konni_language + , http://dbpedia.org/resource/Gurene_language + , http://dbpedia.org/resource/Asante_people + , http://dbpedia.org/resource/Kabiye_language + , http://dbpedia.org/resource/Supyire_language + , http://dbpedia.org/resource/Avatime_language + , http://dbpedia.org/resource/Chakali_language + , http://dbpedia.org/resource/Tone_sandhi + , http://dbpedia.org/resource/Ghana%E2%80%93Togo_Mountain_languages + , http://dbpedia.org/resource/Turkish_dialects + , http://dbpedia.org/resource/Acholi_dialect + , http://dbpedia.org/resource/Bari_language + , http://dbpedia.org/resource/Pangwali + , http://dbpedia.org/resource/Consonant_harmony + , http://dbpedia.org/resource/Occitan_language + , http://dbpedia.org/resource/Valencian_language + , http://dbpedia.org/resource/Turkana_language + , http://dbpedia.org/resource/Mongolian_script + , http://dbpedia.org/resource/Western_Yugur_language + , http://dbpedia.org/resource/Santa_language + , http://dbpedia.org/resource/List_of_alternative_country_names + , http://dbpedia.org/resource/Uyghur_grammar + , http://dbpedia.org/resource/Fuyu_Kyrgyz_language + , http://dbpedia.org/resource/Torgut_Oirat + , http://dbpedia.org/resource/Turkmen_grammar + , http://dbpedia.org/resource/Dagur_language + , http://dbpedia.org/resource/Northern_Qiang_language + , http://dbpedia.org/resource/Khamnigan_Mongol + , http://dbpedia.org/resource/Old_Turkic_script + , http://dbpedia.org/resource/Xibe_language + , http://dbpedia.org/resource/Volta%E2%80%93Congo_languages + , http://dbpedia.org/resource/Ural-Altaic_languages + , http://dbpedia.org/resource/Levantine_Arabic_vocabulary + , http://dbpedia.org/resource/Optative_mood + , http://dbpedia.org/resource/Index_of_phonetics_articles + , http://dbpedia.org/resource/Segment_%28linguistics%29 + , http://dbpedia.org/resource/Khwarshi_language + , http://dbpedia.org/resource/Adessive_case + , http://dbpedia.org/resource/Middle_Korean + , http://dbpedia.org/resource/Bengali_language + , http://dbpedia.org/resource/Hungarian_language + , http://dbpedia.org/resource/Indo-European_ablaut + , http://dbpedia.org/resource/Apophony + , http://dbpedia.org/resource/Chinese_language + , http://dbpedia.org/resource/Lingala + , http://dbpedia.org/resource/Uyghur_language + , http://dbpedia.org/resource/Jingulu_language + , http://dbpedia.org/resource/Autosegmental_phonology + , http://dbpedia.org/resource/Middle_Mongol + , http://dbpedia.org/resource/G%C3%A4llivare_dialects + , http://dbpedia.org/resource/Central_and_Northern_Ostrobothnian_dialects + , http://dbpedia.org/resource/Bashkir_language + , http://dbpedia.org/resource/Tatar_language + , http://dbpedia.org/resource/Altaic_languages + , http://dbpedia.org/resource/Gerund + , http://dbpedia.org/resource/Old_Japanese + , http://dbpedia.org/resource/Andalusian_Spanish + , http://dbpedia.org/resource/Otomi_language + , http://dbpedia.org/resource/Burushaski + , http://dbpedia.org/resource/Onge_language + , http://dbpedia.org/resource/Kusunda_language + , http://dbpedia.org/resource/Circumflex_in_French + , http://dbpedia.org/resource/Phonaesthetics + , http://dbpedia.org/resource/Speech_segmentation + , http://dbpedia.org/resource/Jaklin_Kornfilt + , http://dbpedia.org/resource/Ellen_Kaisse + , http://dbpedia.org/resource/Uyghur_phonology + , http://dbpedia.org/resource/Underspecification + , http://dbpedia.org/resource/Hungarian_orthography + , http://dbpedia.org/resource/Yurok_language + , http://dbpedia.org/resource/Index_of_Mongolia-related_articles + , http://dbpedia.org/resource/Helsinki_slang + , http://dbpedia.org/resource/Karakalpak_language + , http://dbpedia.org/resource/Mansi_language + , http://dbpedia.org/resource/Koti_language + , http://dbpedia.org/resource/Mount_Erciyes + , http://dbpedia.org/resource/West_Bengali_dialect + , http://dbpedia.org/resource/Sociative_case + , http://dbpedia.org/resource/Cyrillic_digraphs + , http://dbpedia.org/resource/Northeastern_coastal_Estonian + , http://dbpedia.org/resource/Phonological_opacity + , http://dbpedia.org/resource/Ya%C3%B1a_iml%C3%A2_alphabet + , http://dbpedia.org/resource/Lillooet_language + , http://dbpedia.org/resource/Ob-Ugric_languages + , http://dbpedia.org/resource/Ottoman_Turkish_alphabet + , http://dbpedia.org/resource/Germanic_a-mutation + , http://dbpedia.org/resource/Kawaimina_languages + , http://dbpedia.org/resource/Temoaya_Otomi + , http://dbpedia.org/resource/Proto-Samic_language + , http://dbpedia.org/resource/Waimoa_language + , http://dbpedia.org/resource/West_Makian_language + , http://dbpedia.org/resource/Sananmuunnos + , http://dbpedia.org/resource/Estonian_language + , http://dbpedia.org/resource/Akkadian_language + , http://dbpedia.org/resource/Tuvan_language + , http://dbpedia.org/resource/Essive_case + , http://dbpedia.org/resource/Yam_languages + , http://dbpedia.org/resource/Turco-Mongol_tradition + , http://dbpedia.org/resource/George_Cardona + , http://dbpedia.org/resource/Umlaut_%28linguistics%29 + , http://dbpedia.org/resource/Norrland_dialects + , http://dbpedia.org/resource/Standard_Chinese_phonology + , http://dbpedia.org/resource/Tatar_alphabet + , http://dbpedia.org/resource/Wagiman_language + , http://dbpedia.org/resource/Singranatore_family + , http://dbpedia.org/resource/Tsakhur_language + , http://dbpedia.org/resource/Itelmen_language + , http://dbpedia.org/resource/Old_Turkic + , http://dbpedia.org/resource/Akpes_language + , http://dbpedia.org/resource/Chakhar_Mongolian + , http://dbpedia.org/resource/Khorchin_Mongolian + , http://dbpedia.org/resource/D%C3%A2w_language + , http://dbpedia.org/resource/Kera_language + , http://dbpedia.org/resource/Buwal_language + , http://dbpedia.org/resource/Niellim_language + , http://dbpedia.org/resource/Hadza_language + , http://dbpedia.org/resource/Jita_language + , http://dbpedia.org/resource/Khanty_language + , http://dbpedia.org/resource/Zaghawa_language + , http://dbpedia.org/resource/Somali_grammar + , http://dbpedia.org/resource/Kunjen_language + , http://dbpedia.org/resource/Zotung_language + , http://dbpedia.org/resource/Harmony_%28disambiguation%29 + , http://dbpedia.org/resource/Clitic + , http://dbpedia.org/resource/Cappadocian_Greek + , http://dbpedia.org/resource/Udmurt_language + , http://dbpedia.org/resource/Kipchak_languages + , http://dbpedia.org/resource/Karaim_language + , http://dbpedia.org/resource/Ingrian_language + , http://dbpedia.org/resource/Veps_language + , http://dbpedia.org/resource/Pontic_Greek + , http://dbpedia.org/resource/V%C3%B5ro_language + , http://dbpedia.org/resource/Kalmyk_Oirat + , http://dbpedia.org/resource/Chuvash_language + , http://dbpedia.org/resource/Uralic_Phonetic_Alphabet + , http://dbpedia.org/resource/North%E2%80%93South_differences_in_the_Korean_language + , http://dbpedia.org/resource/Etruscan_language + , http://dbpedia.org/resource/Head-directionality_parameter + , http://dbpedia.org/resource/Germanism_%28linguistics%29 + , http://dbpedia.org/resource/Spanish_phonology + , http://dbpedia.org/resource/Merya_language + , http://dbpedia.org/resource/Kazakh_language + , http://dbpedia.org/resource/Uzbek_language + , http://dbpedia.org/resource/List_of_diminutives_by_language + , http://dbpedia.org/resource/Tungusic_languages + , http://dbpedia.org/resource/Eastern_Lombard_dialect + , http://dbpedia.org/resource/Gari_Ledyard + , http://dbpedia.org/resource/Synharmonism + , http://dbpedia.org/resource/Proto-Altaic_language + , http://dbpedia.org/resource/Proto-Finnic_language + , http://dbpedia.org/resource/Proto-Uralic_language + , http://dbpedia.org/resource/Mirza_%28name%29 + , http://dbpedia.org/resource/Hungarian_phonology + , http://dbpedia.org/resource/Defaka_language + , http://dbpedia.org/resource/List_of_languages_by_type_of_grammatical_genders + , http://dbpedia.org/resource/Matajur + , http://dbpedia.org/resource/Equative_case + , http://dbpedia.org/resource/Comparison_of_Portuguese_and_Spanish + , http://dbpedia.org/resource/Languages_of_East_Asia + , http://dbpedia.org/resource/Finnish_phonology + , http://dbpedia.org/resource/North_coast_Portuguese + , http://dbpedia.org/resource/Nostratic_languages + , http://dbpedia.org/resource/Assamese_language + , http://dbpedia.org/resource/Malay_language + , http://dbpedia.org/resource/Jamaican_Patois + , http://dbpedia.org/resource/Bangime_language + , http://dbpedia.org/resource/Advanced_and_retracted_tongue_root + , http://dbpedia.org/resource/History_of_the_Hungarian_language + , http://dbpedia.org/resource/Laal_language + , http://dbpedia.org/resource/David_J._Peterson + , http://dbpedia.org/resource/Monik_Charette + , http://dbpedia.org/resource/Turkish_grammar + , http://dbpedia.org/resource/Adamawa%E2%80%93Ubangi_languages + , http://dbpedia.org/resource/Cipu_language + , http://dbpedia.org/resource/Tangale_language + , http://dbpedia.org/resource/West_Chadic_languages + , http://dbpedia.org/resource/Burhan + , http://dbpedia.org/resource/Sino-Xenic_pronunciations + , http://dbpedia.org/resource/Interrogative + , http://dbpedia.org/resource/Preposition_and_postposition + , http://dbpedia.org/resource/Catalan_phonology + , http://dbpedia.org/resource/Frequentative + , http://dbpedia.org/resource/Bengali_grammar + , http://dbpedia.org/resource/Metaphony + , http://dbpedia.org/resource/Eastern_Pomo_language + , http://dbpedia.org/resource/Maasai_language + , http://dbpedia.org/resource/Phonological_rule + , http://dbpedia.org/resource/Sart + , http://dbpedia.org/resource/Essive-modal_case + , http://dbpedia.org/resource/List_of_first_generation_Finnish_Tatar_names + , http://dbpedia.org/resource/Cover_symbols_used_in_linguistics + , http://dbpedia.org/resource/Arabic + , http://dbpedia.org/resource/Causative + , http://dbpedia.org/resource/Finnish_language + , http://dbpedia.org/resource/Yakut_language + , http://dbpedia.org/resource/Baku + , http://dbpedia.org/resource/Agent_noun + , http://dbpedia.org/resource/Yoruba_language + , http://dbpedia.org/resource/Palestinian_Arabic + , http://dbpedia.org/resource/Korean_language + , http://dbpedia.org/resource/Hangul + , http://dbpedia.org/resource/Accusative_case + , http://dbpedia.org/resource/Infinitive + , http://dbpedia.org/resource/Phoneme + , http://dbpedia.org/resource/Imperative_mood + , http://dbpedia.org/resource/Diacritic + , http://dbpedia.org/resource/Niger%E2%80%93Congo_languages + , http://dbpedia.org/resource/Uyghurs + , http://dbpedia.org/resource/Participle + , http://dbpedia.org/resource/Crimean_Tatar_language + , http://dbpedia.org/resource/Phono-semantic_matching + , http://dbpedia.org/resource/Agglutination + , http://dbpedia.org/resource/Front_rounded_vowel + , http://dbpedia.org/resource/Epenthesis + , http://dbpedia.org/resource/Dialect_continuum + , http://dbpedia.org/resource/Sprachbund + , http://dbpedia.org/resource/Finnish_grammar + , http://dbpedia.org/resource/Judeo-Tat + , http://dbpedia.org/resource/%C3%8B + , http://dbpedia.org/resource/Kihnu + , http://dbpedia.org/resource/South_Estonian + , http://dbpedia.org/resource/Wappo_language + , http://dbpedia.org/resource/Temporal_case + , http://dbpedia.org/resource/Levantine_Arabic_grammar + , http://dbpedia.org/resource/Soyot-Tsaatan_language + , http://dbpedia.org/resource/Ingrian_grammar + , http://dbpedia.org/resource/Sumerian_language + , http://dbpedia.org/resource/Quenya + , http://dbpedia.org/resource/Arapaho_language + , http://dbpedia.org/resource/Sylheti_language + , http://dbpedia.org/resource/Index_of_linguistics_articles + , http://dbpedia.org/resource/Chukchi_language + , http://dbpedia.org/resource/Morphophonology + , http://dbpedia.org/resource/Proto-Turkic_language + , http://dbpedia.org/resource/Salishan_languages + , http://dbpedia.org/resource/Buryat_language + , http://dbpedia.org/resource/Dholuo + , http://dbpedia.org/resource/Abdurauf_Fitrat + , http://dbpedia.org/resource/Murcian_Spanish + , http://dbpedia.org/resource/Origin_of_Hangul + , http://dbpedia.org/resource/Permic_languages + , http://dbpedia.org/resource/Korean_phonology + , http://dbpedia.org/resource/Warlpiri_language + , http://dbpedia.org/resource/I-mutation + , http://dbpedia.org/resource/Vertical_vowel_system + , http://dbpedia.org/resource/Yukjin_dialect + , http://dbpedia.org/resource/R-colored_vowel + , http://dbpedia.org/resource/Wari%CA%BC_language + , http://dbpedia.org/resource/Karaj%C3%A1_language + , http://dbpedia.org/resource/Galician_phonology + , http://dbpedia.org/resource/A_%28Mongolic%29 + , http://dbpedia.org/resource/E_%28Mongolic%29 + , http://dbpedia.org/resource/Breton_language + , http://dbpedia.org/resource/Genitive_case + , http://dbpedia.org/resource/Wolof_language + , http://dbpedia.org/resource/Akan_language + , http://dbpedia.org/resource/Assimilation_%28phonology%29 + , http://dbpedia.org/resource/Southern_Yukaghir_language + , http://dbpedia.org/resource/Yukaghir_languages + , http://dbpedia.org/resource/Dolgan_language + , http://dbpedia.org/resource/Tundra_Yukaghir_language + , http://dbpedia.org/resource/Eric_Bakovi%C4%87 + , http://dbpedia.org/resource/Catherine_O._Ringen + , http://dbpedia.org/resource/Distributive_numeral + , http://dbpedia.org/resource/Irene_B._Vogel + , http://dbpedia.org/resource/Possessive_affix + , http://dbpedia.org/resource/Harry_van_der_Hulst + , http://dbpedia.org/resource/Old_Norwegian + , http://dbpedia.org/resource/Turkish_language + , http://dbpedia.org/resource/Word + , http://dbpedia.org/resource/Lilias_Armstrong + , http://dbpedia.org/resource/Assonance + , http://dbpedia.org/resource/Ligdan_Khan + , http://dbpedia.org/resource/Umlaut_%28diacritic%29 + , http://dbpedia.org/resource/Finnish_orthography + , http://dbpedia.org/resource/Spanish_dialects_and_varieties + , http://dbpedia.org/resource/Kho%27ini_dialect + , http://dbpedia.org/resource/Khorasani_Turkic + , http://dbpedia.org/resource/Somali_phonology + , http://dbpedia.org/resource/Palatal_harmony + , http://dbpedia.org/resource/Hungarian_grammar + , http://dbpedia.org/resource/Abessive_case + , http://dbpedia.org/resource/Phuthi_language + , http://dbpedia.org/resource/Sotho_phonology + , http://dbpedia.org/resource/Uilta_language + , http://dbpedia.org/resource/Essive-formal_case + , http://dbpedia.org/resource/Tsilhqot%27in_language + , http://dbpedia.org/resource/Turkish_phonology + , http://dbpedia.org/resource/Turkish_copula + , http://dbpedia.org/resource/Otomi_grammar + , http://dbpedia.org/resource/Ingrian_phonology + , http://dbpedia.org/resource/Proto-Samoyedic_language + , http://dbpedia.org/resource/Korean_verbs + , http://dbpedia.org/resource/Evenki_grammar + , http://dbpedia.org/resource/Vowel_Harmony + , http://dbpedia.org/resource/Turkish_vowel_harmony + , http://dbpedia.org/resource/Harmonic_switcher + http://dbpedia.org/ontology/wikiPageWikiLink
http://en.wikipedia.org/wiki/Vowel_harmony + http://xmlns.com/foaf/0.1/primaryTopic
http://dbpedia.org/resource/Vowel_harmony + owl:sameAs
 

 

Enter the name of the page to start semantic browsing from.