Browse Wiki & Semantic Web

Jump to: navigation, search
Http://dbpedia.org/resource/The Prince
  This page has no properties.
hide properties that link here 
  No properties link to this page.
 
http://dbpedia.org/resource/The_Prince
http://dbpedia.org/ontology/abstract Książę (Il principe, 1513, wyd. 1532) – najsłynniejsze dzieło Niccolò Machiavellego, jedna z najważniejszych pozycji w dziejach filozofii politycznej, poradnik strategii utrzymania władzy, źródło doktryny politycznej zwanej makiawelizmem. , Tráchtas is ea An Prionsa (Il Principe}. Scríobh an scríbhneoir Niccolò Machiavelli é sa bhliain 1537. Tugann an tráchtas comhairle neamhscrupallach don mhonarc. Saghas treoirleabhair do phrionsa Iodáileach ar conas an stát a rialú is ea é. , The Prince (Italian: Il Principe [il ˈprinThe Prince (Italian: Il Principe [il ˈprintʃipe]; Latin: De Principatibus) is a 16th-century political treatise written by Italian diplomat and political theorist Niccolò Machiavelli as an instruction guide for new princes and royals. The general theme of The Prince is of accepting that the aims of princes – such as glory and survival – can justify the use of immoral means to achieve those ends. From Machiavelli's correspondence, a version appears to have been distributed in 1513, using a Latin title, De Principatibus (Of Principalities). However, the printed version was not published until 1532, five years after Machiavelli's death. This was carried out with the permission of the Medici pope Clement VII, but "long before then, in fact since the first appearance of The Prince in manuscript, controversy had swirled about his writings". Although The Prince was written as if it were a traditional work in the mirrors for princes style, it was generally agreed as being especially innovative. This is partly because it was written in the vernacular Italian rather than Latin, a practice that had become increasingly popular since the publication of Dante's Divine Comedy and other works of Renaissance literature. The Prince is sometimes claimed to be one of the first works of modern philosophy, especially modern political philosophy, in which the "effectual" truth is taken to be more important than any abstract ideal. It is also notable for being in direct conflict with the dominant Catholic and scholastic doctrines of the time, particularly those concerning politics and ethics. Although it is relatively short, the treatise is the most remembered of Machiavelli's works, and the one most responsible for bringing the word "Machiavellian" into usage as a pejorative. It even contributed to the modern negative connotations of the words "politics" and "politician" in Western countries. In subject matter, it overlaps with the much longer Discourses on Livy, which was written a few years later. In its use of near-contemporary Italians as examples of people who perpetrated criminal deeds for politics, another lesser-known work by Machiavelli to which The Prince has been compared is the Life of Castruccio Castracani.ared is the Life of Castruccio Castracani. , Fursten (italienska: Il Principe) är en poFursten (italienska: Il Principe) är en politisk skrift eller furstespegel, författad av florentinaren Niccolò Machiavelli och dedicerades till Lorenzo II de' Medici. Fursten skrevs omkring 1513, men publicerades inte förrän 1532, fem år efter författarens död.örrän 1532, fem år efter författarens död. , Vladař, italsky Il Principe, kniha NiccolòVladař, italsky Il Principe, kniha Niccolò Machiavelliho, je nejvýznamnější dílo tohoto politika, diplomata a spisovatele, který je považován za zakladatele politologie. Ve svém díle Machiavelli nejprve dělí státy na republiky a autokracie (knížectví). Dále se zabývá pouze autokraciemi. Ty rozděluje podle způsobu vzniku na zděděné a nově vzniklé. Zaměřuje především na nově vzniklé, jelikož udržet moc ve zděděných knížectvích považuje, za normálních okolností, za snadné. Kniha byla napsána v roce 1513, ale vyšla až po autorově smrti roku 1532. Věnována byla rodu Medicejských, po jejichž návratu k moci Machiavelli ztratil všechny funkce ve vládě florentské republiky. Právě tyto okolnosti sepsání Vladaře značně ovlivňují vyznění díla, které se snaží podbízet autokratickému vládci. Machiavelli však ve skutečnosti byl spíše republikán, což dokazuje dílem Rozpravy nad prvními deseti knihami Tita Livia. Především však byl velkým italským vlastencem, dějiny roztříštěné a slabé středověké Itálie sepsal v díle Florentské letopisy, primárně zaměřeném na dějiny Florencie. Jeho představa bylo sjednocení Itálie jakožto jedinou možná obrana před silnějšími sousedy, což se později stalo. V zájmu této věci mu bylo jedno, bude-li Itálie sjednocena formou republiky, nebo autokracie. Katolická církev zařadila roku 1559 toto dílo na Index zakázaných knih, kde bylo uváděno až do konce 19. století. Katolický filozof profesor Josef Kachník napsal, že „kniha tato náleží k nejnemravnějším spisům literárním". Z důvodu podobné tematiky bývá kniha často srovnávána s Arthášástrou od Kautilja a s dílem Umění války od Sun-c'. Kautilja a s dílem Umění války od Sun-c'. , Printzea (Il Principe) Nikolas MakiavelorePrintzea (Il Principe) Nikolas Makiaveloren (Florentzia,1469-1527) libururik ezagunena eta aipatuena da. Makiavelo hil ondoren argitaratu bazen ere (1532), 1513an amaitu zuen idazten, Florentziako Errepublikaren azkena gertatu eta hurrengo urtean. Makievelok Lorenzo Mediciri eskaini zion. Botereari buruzko tratatu horretan printzerri bat nola eskura, defenda eta indar daitekeen deskribatzen da, baita printzearen dohainak eta ahuldadeak zein diren eta horiek nola ezkuta daitezkeen ere, horretarako aldeko nahiz kontrako adibideak erabiliz. Liburuan zera agertzen da: printzeak saiatu behar du bera baino lagun boteretsuagorik inoiz ez adiskide hartzen beste batzuk erasotzerakoan, behar gorrian aurkitu ezean, gutxienez; irabazten badu, haren gatibu geratzen delako. Eta printzeek ez dute inoren menpe egon behar, ahal izanez gero. Veneziarrek frantsesei lagundu zieten Milango dukearen aurka, eta lasai asko egon zitezkeen horrelakorik egin gabe; hondamendia bilatu zuten liburuan agertzen den gisa. Laguntzari uko egitea ezinezkoa bada, florentziarrei gertatu zitzaien bezala, Aita Santua eta Espainia beren armadekin Lonbardia erasotzera zihoazenean, orduan printzeak baten alde egingo du arrazoi horiengatik. Erabaki asko zalantzagarriak dira eta maiz ez dira helburuak lortzen eta nahikoa izaten da ezbehar batetik ihes egin nahi izatea, beste batean erortzeko. Hala eta guztiz ere, zuhurtasuna arazoen izaera ezagutzean datza, eta aukera txarren artean onena egitean. Horixe da, hain zuzen ere, benetako printze ona. Makiavelok Cesare Borgia hartu zuen garaiko printze eredugarriaren aztergaitzat, baina haren hondamendia ekarri zuen jokaera gaitzetsi zuen. Aldiz, benetako printze eredugarritzat Fernando Katolikoa zeukala esan izan da; haren izena beldurrez aipatzen du. "Helburuak bitartekoak justifikatzen ditu" esaerarekin egin da ezagun eta, gaur egun ere, esaera honi buruzko eztabaida politiko sakon asko egin ohi dira. Haatik, batzuek fama hori Napoleon Bonapartek bere Printzea liburuan egindako oharrei egozten diote.a liburuan egindako oharrei egozten diote. , Ο Ηγεμόνας (Il Principe) είναι πολιτική τοΟ Ηγεμόνας (Il Principe) είναι πολιτική του Φλωρεντινού αξιωματούχου και πολιτικού φιλοσόφου Νικολό Μακιαβέλι. Αρχικά ονομαζόταν De Principatibus (Περί Ηγεμονιών)· γράφτηκε το 1513 αλλά δεν δημοσιεύτηκε ως το 1532, πέντε χρόνια μετά το θάνατο του Μακιαβέλι. Η πραγματεία δεν είναι αντιπροσωπευτική του συνόλου του έργου και των θέσεων του Μακιαβέλι αλλά είναι η πλέον μνημονευόμενη και η αφορμή για την ευρύτερη χρήση του μειωτικού όρου "Μακιαβελικός". Ο Μακιαβέλι έχει αφιερώσει τον «Ηγεμόνα» στον Λορέντσο Β' των Μεδίκων, γιο του Πέτρου Β' των Μεδίκων. Σ' αυτό το σύντομο αλλά ενδιαφέρον συγγραφικό έργο του Μακιαβέλι διακρίνεται η απόπειρα να δημιουργήσει ένα "εγχειρίδιο" προς τους ηγέτες μέσ' από μια σειρά αποφθεγμάτων. Ο μακιαβελισμός διακρίνεται κυρίως για την επιταγή του στα διπλά ηθικά κριτήρια: Ένας ηγεμόνας, δηλαδή, οφείλει να διαχωρίζει την προσωπική του ηθική από την ηθική που εφαρμόζει προκειμένου να διατηρήσει ένα κράτος ισχυρό στη διεθνή πολιτική σκηνή.α κράτος ισχυρό στη διεθνή πολιτική σκηνή. , 『君主論』(くんしゅろん、伊: Il Principe, イル・プリンチペ)は、1532年に刊行されたニッコロ・マキャヴェッリによる、イタリア語で書かれた政治学の著作である。 歴史上の様々な君主および君主国を分析し、君主とはどうあるものか、君主として権力を獲得し、また保持し続けるにはどのような力量(徳、ヴィルトゥ)が必要かなどを論じている。その政治思想から現実主義の古典として位置づけられる。 , 《君主論》(意大利語:Il Principe,或翻譯為《君王论》)是意大利文藝復興時《君主論》(意大利語:Il Principe,或翻譯為《君王论》)是意大利文藝復興時期作家尼可洛·馬基維利的政治論著,於1513年獻給洛倫佐二世·德·美第奇,但此書在马基雅弗利死後第五年的1532年才公開出版。美第奇家族的教皇克萊門特七世允許書藉出版發行。 《君王論》的特色在於作者的主張有違常人道德觀念,以致篇幅不長的此書,自手稿首次面世以來就爭議不斷。《君王論》的中心主題是「如有必要,君主是應該使用不道德的手段去實現目標(例如榮譽和生存)」: 對於一个君王來說,不僅不必具備各種美德,而且還要保留那些不會使自己亡國的惡行 在守信和失信方面,君王應當效法狐狸與獅子 貶義词「馬基雅維利主義」正由此書衍生出來,連帶“政治”和“政客”也含有了貶義。 《君主論》有時被稱為是現代哲學,特別是現代政治哲學的第一批著作,《君主論》彷彿是傳統風格的作品,但人們普遍認為它特別具有創新性。部分原因是因為它是用意大利語而不是拉丁語編寫的,自從但丁的《神曲》和其他文藝復興時期文學作品出版以來,這種做法就越來越流行。編寫的,自從但丁的《神曲》和其他文藝復興時期文學作品出版以來,這種做法就越來越流行。 , La Princo (itale, origine: Il Principe) deLa Princo (itale, origine: Il Principe) de Makiavelo estas praktika gvidlibro por regnestroj. Tra la epokoj, saĝuloj konsilas al la princo esti justa, prudenta, modera kaj celi la amon de sia regataro. Cicerono estas bona ekzemplo de tia konsilo. Sed Makiavelo, kiu ĵus vidis la disfalon de la florenca respubliko en 1512 pro la justa koro de Soderini, ne volis pensi pri la princo ideala sed la princo praktika kaj efika. La agoj de princoj kaj homoj, diris Makiavelo, ĉiam estas pelataj de la samaj pasioj tra la epokoj. Tial, per scio pri la agoj de granduloj lernita de Makiavelo per longa sperto de la moderna epoko kaj senĉesa legado de la antikva, Makiavelo posedis grandan praktikan scion pri la arto de regnestro, pri la ago kiu profitas la regnon, kaj pri la ago kiu malprofitas. En La Princo Makiavelo konsilas la princon pri siaj aferoj: militoj, ribeloj, armeoj, ligoj, provincoj, la sento de la popolo, ktp. La princo, laŭ Makiavelo, por gajni kaj reteni potencon, iafoje devas agi senmorale: mensogo, perforto, perfido, ĉantaĝo, mortigo, hipokriteco, ktp. Leĝo kaj moralo estas sub la princo, ne super la princo. La celo pravigas la rimedon. La respekto de la princo por leĝo, moralo, tradicio, ktp, estas tute oportuna, ne sincera aŭ bonkora. Pro tio, Makiavelo admiris la malbonajn papojn, Aleksandro la 6-a kaj Julio la 2-a. Pluraj indikis ke Makiavelo neniam diris aferojn ne jam konatajn al regnestroj; inter aliaj, Baruĥ Spinozo, Jean-Jacques Rousseau kaj Ugo Foscolo opiniis ke la ĉefverko de Makiavelo intencis fakte montri al la popolo la praktikan kondukon de la regnestroj.lo la praktikan kondukon de la regnestroj. , 《군주론(君主論, 이탈리아어: Il Principe [il ˈprintʃip《군주론(君主論, 이탈리아어: Il Principe [il ˈprintʃipe], 영어: The Prince)》은 이탈리아의 외교관이자 정치철학자인 니콜로 마키아벨리가 저술한 16세기의 정치학 저술이다. 마키아벨리의 서한으로 보건데 De Principatibus(군주국에 관하여)라는 라틴어 제목의 한 소책자가 1513년에 이미 널리 읽히고 있었던 듯하다. 그러나 인쇄본은 마키아벨리가 죽고 5년 뒤인 1532년까지 출간되지 못했다. 메디치 가의 교황 클레멘스 7세의 허락으로 출간될 수 있었는데, "그 훨씬 이전에, 사실상 필사본 군주론의 첫 등장 이래로 그의 저서에 관해 많은 논란이 일었다." 비록 (mirrors for princes) 형식의 고전적 저술처럼 쓰였지만, 이전과는 사뭇 다른 형식이라는 데에는 이견이 없다. 단테의 신곡과 더불어 다른 르네상스 작품들의 출판 이래로 점차 통용되는 추세였던 라틴어보다는 부분적이나마 모국어인 이탈리아어로 쓰여졌기 때문이다. 군주론은 때로 근대 철학, 특히 어떠한 관념적 이상보다도 실질적인 진리를 이끌어 내는 것이 더 중요하게 여겨지는 근대 정치 철학에 관해서 선구자 격의 저서라 일컬어진다. 또한 당대에 지배적이었던 가톨릭과 더불어 스콜라주의와의 직접적인 갈등 속에서 군주론은 정치와 윤리를 바라보는 시각에 방점을 찍은 것이었다. 비교적 짧은 내용임에도 군주론은 마키아벨리의 저술 중에서 가장 널리 알려져 있는데 비아냥 거리는 의미의 '마키아벨리즘'이란 단어는 여기서 유래되었다. 또한 악마라는 의미의 영어 표현인 'Old Nick'의 유래와 관련이 있고 심지어 현대 서구에서 '정치'와 '정치가'라는 단어에 함축된 부정적인 의미 형성에 영향을 끼쳤다. 군주론의 주제에 있어서 훨씬 길고 몇 년 후에 쓰인 로마사 논고와 중복되는 부분이 있다. 정치를 위해 범행을 자행하는 인간의 사례로서 당대에 근접한 시대의 이탈리아인을 차용한, 군주론과 비교되는 마키아벨리의 다른 저술로서 가 있다. 목적을 달성하기 위한 비도덕적 수단의 사용을 정당화 시킬 수 있는 군주의 목적에 대한 수용만이 군주론의 목적이라고 흔히 알려져 왔으나, 이러한 주장은 당시 이탈리아 통일과 인민 삶의 개선 목적과 새로운 국가의 성립이라는 마키아벨리의 세부적 사상을 간과한 것이라고 할 수 있다. 국가의 성립이라는 마키아벨리의 세부적 사상을 간과한 것이라고 할 수 있다. , كتاب الأمير (بالإيطالية: Il Principe) رسالكتاب الأمير (بالإيطالية: Il Principe) رسالة بحثية في الفقه السياسي أعدها نيكولو مكيافيلي سنة 1513 أثناء تواجده في قرية سانتاندريا بركوسينا مـُـبـْعـَداً إثر عودة عائلة ميديشي (1512) لاتهامه بالمشاركة في مؤامرة ضد الميديشيين. أهدى مكيافيلي هذا العمل إلى لورينزو الثاني دي ميديشي ابن بييرو الثاني دي ميديشي على أمل استعادة منصب أمين الجمهورية، وتم نشره سنة 1532 بعد وفاته. وهو بلا شك أكثر أعماله شهرة، واستحدث منه اسم «المكيافيلية» وصفة «المكيافيلي». جاء أول ذِكرِ لهذا العمل في المؤرخة في 10 ديسمبر 1513، بعث بتلك الرسالة إلى صديقه رداً على رسالةٍ من هذا الأخير رَوَى فيها حياته في روما وطلب أنباءً عن الحياة التي أدت بمكيافيلي إلى سانتاندريا. رد الأخير راوياً له الجوانب الخشنة في حياة الريف وتحدث أيضاً عن دراساته، موضحاً بأنه ألـّف «كتيباً» بعنوان الأمير (De principatibus) وهو عمل لا يـُنسب إلى نوعِ معين لأنه لا يملك خصائص البحث العلمي الفعلي والحقيقي. فافتـُرضـَت طبيعة كتيب يأخذ الطابع الإعلامي التوعوي. أُلـّـف العمل ككل في النصف الثاني من سنة 1513 في ألبرغاتشو باستثناء الإهداء للورينزو دي ميديشي والفصل الأخير اللذان أُلـّـفا بعد سنوات قليلة. صدرت الطبعة الأولى سنة 1532. الأمير يتكون من إهداء وستة والعشرين فصلاً مختلفة الأحجام، ويحوي الفصل الأخير التماساً لآل ميديشي لقبول الموقف الذي أعرب عنه في النص. وقد أصبح هذا الكتاب الصغير منذ ظهروه في القرن السادس عشر مثار جدالكبير. كما أصبح مادة ضرورية لدراسة علم السياسة في عصر النهضة وعلى الرغم منكل ذلك استمر الجدال الحاد، والخلاف الكبير حول الكتاب. وهو على الرغم مناشتماله على عدد كبير من المبادئ والمفاهيم السياسية الناضجة التي اعتنقها مكيافيللي،إلا أنه لا يشمل كل آرائه السياسية.ومنذ ظهور الكتاب في طبعاته الأولى والخلاف يدور حول ما فيه من مضامينأخلاقية. وقد تطور هذا الخلاف إلى ما هو أبعد من مجرد تناول أغراضه العلميةوعلاقته بالمستقبل السياسي لعائلة مديشي. وقد اعتبره علماء الأخلاق وخاصة فيبريطانيا وفرنسا كتابًا مناسبًا فقط للطغاة الأشرارا وفرنسا كتابًا مناسبًا فقط للطغاة الأشرار , De vorst (Italiaanse titel: Il principe; iDe vorst (Italiaanse titel: Il principe; in het Nederlands ook vertaald als De heerser) is een werk van de Florentijn Niccolò Machiavelli dat hij schreef tussen 1513 en 1515. Pas in 1532 verscheen de eerste uitgave van Il Principe. Het boek bevat raadgevingen voor vorsten over hoe ze hun staat moeten besturen. De voornaamste bezigheid van de vorst moest volgens hem het bemachtigen, consolideren en in stand houden van zijn macht zijn. Hij was vol bewondering voor grote staatsmannen, omdat ze eenheid, orde, vrede en voorspoed brachten voor de bevolking. Hij maakte een onderscheid tussen de heersers en het volk; tussen degenen die willen heersen en degenen die niet beheerst willen worden. Hij koos duidelijk de kant van de heersers. Machiavelli was op zoek naar een principe nuovo (nieuwe vorst) om de vreemdelingen te verdrijven en Italië te herenigen. Hiermee had hij voornamelijk de Rooms-Katholieke Kerk op het oog, die hij het liefst verbannen zag uit de Florentijnse stadstaat. Hij wijdde zijn leven aan het Italiaanse vaderland en wilde dat Italië opnieuw zo groot en machtig werd als het oude Rome. Machiavelli staat bekend om amorele machtspolitiek op basis van staatsmacht, militaire kracht en een open oog voor machtsuitbreiding.ht en een open oog voor machtsuitbreiding. , Il Principe ou De Principatibus( Pour les Il Principe ou De Principatibus( Pour les articles homonymes, voir Le Prince (homonymie). )( Cet article possède des paronymes, voir Prince et Leprince. ) Le Prince, traduction française de l'ouvrage Il Principe ou De Principatibus est un traité politique écrit au début du XVIe siècle par Nicolas Machiavel, homme politique et écrivain florentin, qui montre comment devenir prince et le rester, analysant des exemples de l'histoire antique et de l'histoire italienne de l'époque. Parce que l'ouvrage ne donnait pas de conseils moraux au prince comme les traités classiques adressés à des rois, et qu'au contraire il conseillait dans certains cas des actions contraires aux bonnes mœurs, il a été souvent accusé d'immoralisme, donnant lieu à l'épithète machiavélique. Cependant, l'ouvrage a connu une grande postérité et a été loué et analysé par de nombreux penseurs. loué et analysé par de nombreux penseurs. , «Держа́вець» (італ. Il Principe) — італійс«Держа́вець» (італ. Il Principe) — італійський політичний трактат Нікколо Мак'явеллі. Написаний 1513 року в жанрі князівського зерцала. Опублікований 1532 після смерті автора. Присвячений флорентійському шляхтичу Лоренцо де Медічі, господарю Флоренції в 1516—1519 рр. Узагальнює закономірності політичного життя, визначає роль і місце володаря-державця, дає поради з мистецтва здобуття і утримання влади. Один із базових текстів політичної філософії та європейського раннього модерну. Найвидатніший твір Мак'явеллі, від якого походить термін макіавеллізм — політика, що використовує весь арсенал засобів боротьби для досягнення своєї мети. Справив великий вплив на мислителів: Бекона, Мілтона, Спінозу, Сміта. Був настільною книгою багатьох політичних діячів, зокрема імператора Карла V, гетьмана Івана Мазепи, «отців-засновників» США, Наполеона І, Муссоліні й Сталіна.ів» США, Наполеона І, Муссоліні й Сталіна. , «Госуда́рь» (итал. Il Principe; встречаетс«Госуда́рь» (итал. Il Principe; встречается перевод «Князь») — трактат флорентийского мыслителя и государственного деятеля Никколо Макиавелли, в котором описываются методология захвата власти, методы правления и умения, необходимые для идеального правителя. Первоначально книга носила название De Principatibus (О княжествах). Трактат был написан около 1513 года, но опубликован лишь в 1532 году, через пять лет после смерти Макиавелли. Книга являлась фундаментальным трудом своего времени по систематизации сведений о государстве и управлении им.ии сведений о государстве и управлении им. , Il Principe (Sang Penguasa) adalah sebuah Il Principe (Sang Penguasa) adalah sebuah risalah politik oleh seorang pegawai negeri dan teoretis politik Firenze Niccolò Machiavelli. Aslinya berjudul De Principatibus (Tentang Kekuasaan), ditulis pada 1513, namun baru diterbitkan pada 1532, lima tahun setelah kematian Machiavelli. Tulisan ini adalah sebuah studi klasik tentang kekuasaan – bagaimana memperolehnya, memperluas, dan menggunakannya dengan hasil yang maksimal. Tulisan ini sebenarnya tidak mewakili karya-karyanya selama masa hidupnya, tetapi karya inilah yang paling diingat, dan yang menyebabkan lahirnya istilah "" yang digunakan secara luas sebagai istilah pejoratif.kan secara luas sebagai istilah pejoratif. , El príncep (Il Principe) és un tractat de El príncep (Il Principe) és un tractat de política escrit per Nicolau Maquiavel (1469 - 1527), el qual ha estat traduït al català per Jordi Moners i Sinyol, i Carme Arenas. Pere Coromines va començar a traduir El príncep durant la segona dècada del segle xx,però el va abandonar ràpidament. Va deixar alguns experiments de traducció per part del Tractat de Maquiavel: la dedicatòria i els tres primers capítols. L'obra, redactada el 1513, va fer que Maquiavel no pogués acabar el llibre Discursos sobre la primera dècada de Titus Livi fins al primer semestre de 1514; fou dedicada a Llorenç de Mèdici, a qui va adreçat també el darrer capítol (cap. xxvi), escrit versemblantment al mateix temps que la dedicatòria per exhortar-lo a alliberar i unificar políticament Itàlia. El príncep fou publicat pòstumament el 1532 i representa una fita en el desenvolupament d'una concepció realista de la política. L'obra ha estat considerada com el punt de partida de la ciència política moderna, ja que Maquiavel, fonamentant-se en el naturalisme renaixentista, trenca la dependència de la política amb la moral, amb la religió o amb la idealització. I realitza una anàlisi i una descripció de la societat que es basa en la realitat efectiva, segons principis realistes i immanents i mostra com esdevenir i mantenir-se príncep, analitzant exemples de la història antiga i la història italiana de l'època. Com que l'obra no donava consells morals al príncep com els tractats clàssics dirigits als reis i, al contrari, aconsellava en determinats casos accions contràries a la bona moral, sovint se l'acusava d'immoralisme, i això donà lloc a l'epítet maquiavèl·lic. No obstant això, l'obra ha gaudit d'una gran posteritat i ha estat elogiada i analitzada per molts pensadors.elogiada i analitzada per molts pensadors. , El príncipe (en el original en italiano, IEl príncipe (en el original en italiano, Il principe) es un tratado político del siglo XVI del diplomático y teórico político italiano Nicolás Maquiavelo. Según la correspondencia de Maquiavelo, una versión parece haber sido distribuida en 1513, usando el título en latín De Principatibus (El liderazgo).​ Sin embargo, la versión impresa no se publicó hasta 1532, cinco años después de su muerte. Esto se hizo con el permiso del Papa Clemente VII, pero mucho antes de eso, de hecho, desde la primera aparición del manuscrito El príncipe, el texto ya representaba una obra controvertida.​ Aunque fue escrito como si fuera un trabajo tradicional en el estilo instrucción de príncipes, en general se acepta que fue especialmente innovador. Esto es solo en parte porque fue escrito en el italiano vernáculo en lugar del latín, una práctica que se había vuelto cada vez más popular desde la publicación de la Divina comedia de Dante y otras obras de la literatura del Renacimiento.​​ El príncipe a veces se dice que es una de las primeras obras de filosofía moderna, especialmente de filosofía política, en la que se considera que la verdad efectiva es más importante que cualquier ideal abstracto. También estaba en conflicto directo con las doctrinas dominantes católicas y escolástica de la época con respecto a la política y la ética.​​ Aunque es relativamente corto, el tratado es el más recordado de las obras de Maquiavelo y el responsable de poner la palabra «maquiavélico» en uso como un término peyorativo. Incluso contribuyó a las connotaciones negativas modernas de las palabras «política» y «político» en los países occidentales.​ En términos de materia, se superpone con el mucho más largo Discursos sobre la primera década de Tito Livio, que fue escrito unos años más tarde. Las descripciones dentro de El príncipe tienen el tema general de aceptar que los objetivos de los príncipes, como la gloria y la supervivencia, pueden justificar el uso de medios inmorales para lograr esos fines:​ El que descuida lo que se hace por lo que debe hacerse, antes afecta su ruina que su preservación.​ En respuesta a El príncipe, el rey Federico II de Prusia escribió el Antimaquiavelo.o II de Prusia escribió el Antimaquiavelo. , O Príncipe (em italiano, Il Principe) é umO Príncipe (em italiano, Il Principe) é um livro escrito por Nicolau Maquiavel em 1513, cuja primeira edição foi publicada postumamente, em 1532. Trata-se de uma das teorias políticas mais elaboradas pelo pensamento humano e que tem grande influência em descrever o Estado desde a sua publicação até os dias de hoje, mesmo os sistemas de governo já serem variados. No mesmo estilo do Institutio Principis Christiani de Erasmo de Roterdã, o intuito de O Príncipe é descrever as maneiras de conduzir-se nos negócios públicos internos e externos, e fundamentalmente, como conquistar e manter um principado, ou seja, um guia para como se chegar e manter-se no poder. Maquiavel deixa de lado o tema de A República que será mais bem discutido nos Discursos sobre a Primeira Década de Tito Lívio. O tratado político possui 26 capítulos, além de uma dedicatória a Lourenço II de Médici (1492–1519), Duque de Urbino. Mediante conselhos, sugestões e ponderações realizadas a partir de acontecimentos anteriores na esfera política das principais localidades de então, o livro pretendia ser uma forma de ganhar confiança do duque, que lhe concederia algum cargo. No entanto, Maquiavel não alcançou suas ambições. Apesar de afirmarem que neste livro se encontra a famosa expressão "os fins justificam os meios", significando que não importa o que o governante faça em seus domínios, desde que seja para manter-se como autoridade, a expressão não se encontra no texto, mas tornou-se uma interpretação tradicional do pensamento maquiaveliano. Alguns cursos de administração de empresas fazem leituras aparentemente deturpadas de tal obra, afirmando que, se uma empresa for gerida considerando as metódicas análises do autor, essa conseguiria prosperar no mercado. Suas considerações e recomendações aos governantes sobre a melhor maneira de administrar o governo caracterizam a obra como uma teoria do Estado moderno. Uma leitura apressada ou enviesada de Maquiavel pode levar-nos a entendê-lo como um defensor da falta de ética na política, em que "os fins justificam os meios". Para entender sua teoria, é necessário colocá-lo no contexto da Itália renascentista, em que se lutava contra os particularismos locais. Durante o século XVI, a península Itálica estava dividida em diversos pequenos estados, entre repúblicas, reinos, ducados, além dos Estados Papais. As disputas de poder entre esses territórios era constante, a ponto de os governantes contratarem os serviços de Condottieri (mercenários) com o intuito de obter conquistas territoriais. A obra de Maquiavel revela a consciência diante do perigo da divisão política da península em vários estados, que estariam expostos, à mercê das grandes potências da Europa., à mercê das grandes potências da Europa. , Der Fürst (italienisch Il Principe; ursprüDer Fürst (italienisch Il Principe; ursprünglich De principatibus), um 1513 von Niccolò Machiavelli verfasst, gilt als eines der ersten – wenn nicht als das erste – Werk der modernen politischen Philosophie. Stilistisch in der Tradition mittelalterlicher Fürstenspiegel stehend, formuliert es die modernen, von moralischen und religiösen Vorstellungen losgelösten, Grundsätze der Staatsraison. Zusammen mit den gleichzeitig entstandenen Discorsi stellt es das Hauptwerk Macchiavellis dar. Von ihm leitet sich sowohl der Begriff des Machiavellismus als auch der des Antimachiavellismus her. Während Il Principe den neuen Fürsten lobt, der die Macht nicht ererbt, sondern durch eigene Leistung erworben hat, plädieren die Discorsi für die republikanische Staatsform. Trotz ihrer unterschiedlichen Ausrichtung antworten beide Werke auf dieselbe Grundfrage: „Wie kann man in einer feindlichen politischen Umwelt erfolgreich sein, namentlich die Macht erwerben, sie erhalten und zu Größe steigern?“ Nach Alessandro Pinzani besteht der Hauptunterschied zwischen dem Fürstenbuch und den Discorsi darin, dass „es dem ersteren … um die Machterreichung und -erhaltung geht, … die letztere gemäß den Discorsi [um] die Erhaltung der eigenen Freiheit.“ Ob Macchiavelli damit „die individuelle Freiheit der Bürger oder die allgemeine Freiheit der Republik“ meinte, machte er nicht ganz deutlich. Zu Macchiavellis Lebzeiten kursierte Der Fürst nur in wenigen Abschriften. Im Druck erschien das Werk erst fünf Jahre nach dem Tod des Autors. Die päpstliche Druckgenehmigung stammt vom 4. Januar 1532. Doch bereits 1557 ließ die Kirche das Fürstenbuch auf den Index verbotener Bücher setzen.ch auf den Index verbotener Bücher setzen. , Il principe (titolo assegnato nell'edizionIl principe (titolo assegnato nell'edizione originale postuma datane da Antonio Blado e poi unanimemente adottato, laddove il titolo originario era in lingua latina: De Principatibus, "Sui principati") è un saggio critico di dottrina politica scritto da Niccolò Machiavelli probabilmente tra la seconda metà del 1513 e l'inizio del 1514, nel quale espone le caratteristiche dei principati e dei metodi per conquistarli e mantenerli. Si tratta senza dubbio della sua opera più nota e celebrata, quella dalle cui massime (spesso superficialmente interpretate) sono nati il sostantivo "machiavellismo" e l'aggettivo "machiavellico". L'opera non è ascrivibile ad alcun genere letterario particolare, in quanto non ha le caratteristiche di un vero e proprio trattato. Da una parte è vero che nel periodo umanista si erano molto diffusi i trattati sul sovrano ideale, chiamati anche specula principum (ossia "specchi di principi"), i quali elencavano tutte le virtù che un sovrano avrebbe dovuto avere per poter governare correttamente, prendendo spunto dalla storia e dai classici latini e greci. Dall'altra, l'opera di Machiavelli si pone espressamente in forte rottura con quella tradizione, giungendo di fatto a rivoluzionare per sempre la concezione della politica e del buon governo per un principe, ricevendo a tale proposito aspre critiche dei suoi contemporanei. Il Principe si compone di una dedica e ventisei capitoli di varia lunghezza preceduti da titoli in latino che ne sintetizzano l’argomento; l'ultimo capitolo consiste nell'appello ai de' Medici ad accettare le tesi espresse nel testo.i ad accettare le tesi espresse nel testo.
http://dbpedia.org/ontology/author http://dbpedia.org/resource/Niccol%C3%B2_Machiavelli +
http://dbpedia.org/ontology/language http://dbpedia.org/resource/Italian_language +
http://dbpedia.org/ontology/subsequentWork http://dbpedia.org/resource/Discourses_on_Livy +
http://dbpedia.org/ontology/thumbnail http://commons.wikimedia.org/wiki/Special:FilePath/Machiavelli_Principe_Cover_Page.jpg?width=300 +
http://dbpedia.org/ontology/wikiPageExternalLink https://standardebooks.org/ebooks/niccolo-machiavelli/the-prince/w-k-marriott + , http://www.ibiblio.org/ml/libri/m/MachiavelliNB_IlPrincipe_s.pdf + , http://www.idehist.uu.se/distans/ilmh/Ren/flor-mach-baron.htm%7Ctitle=Machiavelli + , http://digilib.bc.edu/reserves/po041/kell/po04107.pdf + , http://french-italian.stanford.edu/opinions/harrison_machiavelli.html + , https://www.iep.utm.edu/machiave/ + , http://www.constitution.org/jjr/socon_03.htm%2323 + , https://web.archive.org/web/20100325122543/http:/www.idehist.uu.se/distans/ilmh/Ren/flor-mach-baron.htm%7Carchive-date=2010-03-25 + , https://archive.today/20130615222607/http:/www.oneeyedman.net/school-archive/classes/fulltext/www.mala.bc.ca/~johnstoi/introser/machiavelli.htm + , http://traffic.libsyn.com/philclassics/machiavelli2.mp3 + , http://traffic.libsyn.com/philosophybites/Quentin_Skinner_on_Machiavellis_The_Prince.mp3 + , http://www2.idehist.uu.se/distans/ilmh/Ren/flor-mach-mattingly.htm + , https://www.amazon.com/dp/0521435897 +
http://dbpedia.org/ontology/wikiPageID 101521
http://dbpedia.org/ontology/wikiPageLength 81218
http://dbpedia.org/ontology/wikiPageRevisionID 1124764870
http://dbpedia.org/ontology/wikiPageWikiLink http://dbpedia.org/resource/Atomism + , http://dbpedia.org/resource/File:Henry-VIII-kingofengland_1491-1547.jpg + , http://dbpedia.org/resource/Waterloo%2C_Belgium + , http://dbpedia.org/resource/Francesco_Guicciardini + , http://dbpedia.org/resource/Isaiah_Berlin + , http://dbpedia.org/resource/File:Emperor_charles_v.png + , http://dbpedia.org/resource/William_Shakespeare + , http://dbpedia.org/resource/Quentin_Skinner + , http://dbpedia.org/resource/Ferdinand_II_of_Aragon + , http://dbpedia.org/resource/Hannibal + , http://dbpedia.org/resource/Huguenot + , http://dbpedia.org/resource/St_Bartholomew%27s_Day_Massacre + , http://dbpedia.org/resource/Benjamin_Franklin + , http://dbpedia.org/resource/Politics_%28Aristotle%29 + , http://dbpedia.org/resource/Desdemona + , http://dbpedia.org/resource/Niccol%C3%B2_Machiavelli + , http://dbpedia.org/resource/Socrates + , http://dbpedia.org/resource/Justus_Lipsius + , http://dbpedia.org/resource/Diderot + , http://dbpedia.org/resource/Achaemenid_Empire + , http://dbpedia.org/resource/File:Moses_dore.jpg + , http://dbpedia.org/resource/Innocent_Gentillet + , http://dbpedia.org/resource/American_Revolution + , http://dbpedia.org/resource/Dissenters + , http://dbpedia.org/resource/Francis_Bacon + , http://dbpedia.org/resource/Epicurus + , http://dbpedia.org/resource/Mercenary + , http://dbpedia.org/resource/Treatise + , http://dbpedia.org/resource/John_Gotti + , http://dbpedia.org/resource/Category:Books_in_political_philosophy + , http://dbpedia.org/resource/Founding_fathers + , http://dbpedia.org/resource/Michel_de_Montaigne + , http://dbpedia.org/resource/Medici + , http://dbpedia.org/resource/Carthage + , http://dbpedia.org/resource/House_of_Borgia + , http://dbpedia.org/resource/Agathocles_of_Syracuse + , http://dbpedia.org/resource/Maximilian_I%2C_Holy_Roman_Emperor + , http://dbpedia.org/resource/Thomas_Jefferson + , http://dbpedia.org/resource/Septimius_Severus + , http://dbpedia.org/resource/Jean_Bodin + , http://dbpedia.org/resource/Francesco_Vettori + , http://dbpedia.org/resource/American_mafia + , http://dbpedia.org/resource/Protestantism + , http://dbpedia.org/resource/Henry_VIII + , http://dbpedia.org/resource/Rhetoric + , http://dbpedia.org/resource/Prologue + , http://dbpedia.org/resource/The_Mandrake + , http://dbpedia.org/resource/Julius_Caesar + , http://dbpedia.org/resource/Paul_IV + , http://dbpedia.org/resource/Iago + , http://dbpedia.org/resource/Italian_language + , http://dbpedia.org/resource/Voltaire + , http://dbpedia.org/resource/Caterina_Sforza + , http://dbpedia.org/resource/Prussia + , http://dbpedia.org/resource/Republic + , http://dbpedia.org/resource/Geneva + , http://dbpedia.org/resource/Cyrus_the_Great + , http://dbpedia.org/resource/Virtue + , http://dbpedia.org/resource/James_Harrington_%28author%29 + , http://dbpedia.org/resource/Political_philosophy + , http://dbpedia.org/resource/Discourses_on_Livy + , http://dbpedia.org/resource/Glorious_Revolution + , http://dbpedia.org/resource/Nature_%28philosophy%29 + , http://dbpedia.org/resource/American_Political_Science_Review + , http://dbpedia.org/resource/Alexander_the_Great + , http://dbpedia.org/resource/Teleology + , http://dbpedia.org/resource/Economic_growth + , http://dbpedia.org/resource/Innovation + , http://dbpedia.org/resource/Scipio_Africanus + , http://dbpedia.org/resource/Philosophes + , http://dbpedia.org/resource/Honour + , http://dbpedia.org/resource/Tacitean_studies + , http://dbpedia.org/resource/Catherine_de_Medici + , http://dbpedia.org/resource/Renaissance + , http://dbpedia.org/resource/Lancelotto_Politi + , http://dbpedia.org/resource/Clement_VII + , http://dbpedia.org/resource/Mirrors_for_princes + , http://dbpedia.org/resource/Giuliano_di_Lorenzo_de%27_Medici + , http://dbpedia.org/resource/Frederick_the_Great + , http://dbpedia.org/resource/Materialism + , http://dbpedia.org/resource/Life_of_Castruccio_Castracani + , http://dbpedia.org/resource/The_Art_of_War_%28Machiavelli%29 + , http://dbpedia.org/resource/Oligarchy + , http://dbpedia.org/resource/Jacobin_%28politics%29 + , http://dbpedia.org/resource/Othello_%28character%29 + , http://dbpedia.org/resource/Category:Machiavellianism + , http://dbpedia.org/resource/Category:Books_published_posthumously + , http://dbpedia.org/resource/Diego_de_Saavedra_Fajardo + , http://dbpedia.org/resource/Hiero_%28Xenophon%29 + , http://dbpedia.org/resource/Cesare_Borgia + , http://dbpedia.org/resource/Teleological_argument + , http://dbpedia.org/resource/Democracy + , http://dbpedia.org/resource/Oliverotto_Euffreducci + , http://dbpedia.org/resource/Vitellozzo_Vitelli + , http://dbpedia.org/resource/David_Hume + , http://dbpedia.org/resource/State_%28polity%29 + , http://dbpedia.org/resource/Darius_III + , http://dbpedia.org/resource/Soviet_Union + , http://dbpedia.org/resource/John_Milton + , http://dbpedia.org/resource/Divine_Comedy + , http://dbpedia.org/resource/Category:Works_about_the_theory_of_history + , http://dbpedia.org/resource/Prudence + , http://dbpedia.org/resource/Secretum_Secretorum + , http://dbpedia.org/resource/Index_Librorum_Prohibitorum + , http://dbpedia.org/resource/Leo_X + , http://dbpedia.org/resource/Age_of_Enlightenment + , http://dbpedia.org/resource/File:Cardinal_Giovanni_de%27_Medici.jpg + , http://dbpedia.org/resource/Jean-Jacques_Rousseau + , http://dbpedia.org/resource/Alexander_Hamilton + , http://dbpedia.org/resource/Pilgrimage_of_Grace + , http://dbpedia.org/resource/Antonio_Gramsci + , http://dbpedia.org/resource/Mary_G._Dietz + , http://dbpedia.org/resource/James_Madison + , http://dbpedia.org/resource/Lorenzo_II_de%27_Medici%2C_Duke_of_Urbino + , http://dbpedia.org/resource/Principalities + , http://dbpedia.org/resource/Adam_Smith + , http://dbpedia.org/resource/Education_of_Cyrus + , http://dbpedia.org/resource/Mobster + , http://dbpedia.org/resource/Ottoman_Empire + , http://dbpedia.org/resource/Aristotle + , http://dbpedia.org/resource/Lorenzo_the_Magnificent + , http://dbpedia.org/resource/Regime + , http://dbpedia.org/resource/John_Adams + , http://dbpedia.org/resource/English_Civil_War + , http://dbpedia.org/resource/Princedoms + , http://dbpedia.org/resource/Scholasticism + , http://dbpedia.org/resource/Thomas_Hobbes + , http://dbpedia.org/resource/File:Young_Folks%27_History_of_Rome_illus174.png + , http://dbpedia.org/resource/Rhetorica_ad_Herennium + , http://dbpedia.org/resource/Roy_DeMeo + , http://dbpedia.org/resource/Napoleon + , http://dbpedia.org/resource/John_Locke + , http://dbpedia.org/resource/Charles_V%2C_Holy_Roman_Emperor + , http://dbpedia.org/resource/Modernity + , http://dbpedia.org/resource/Modern_philosophy + , http://dbpedia.org/resource/Leviathan_%28Hobbes_book%29 + , http://dbpedia.org/resource/Koran + , http://dbpedia.org/resource/Andria_%28Machiavelli%29 + , http://dbpedia.org/resource/Rhetorica + , http://dbpedia.org/resource/Lorenzo_de%27_Medici%2C_Duke_of_Urbino + , http://dbpedia.org/resource/Category:Ethics_books + , http://dbpedia.org/resource/House_of_Medici + , http://dbpedia.org/resource/Thomas_Cromwell + , http://dbpedia.org/resource/Tacitus + , http://dbpedia.org/resource/Dante + , http://dbpedia.org/resource/Cicero + , http://dbpedia.org/resource/Italians + , http://dbpedia.org/resource/Category:Medieval_philosophical_literature + , http://dbpedia.org/resource/File:The_Family_of_Darius_before_Alexander_by_Paolo_Veronese_1570_fragment.jpg + , http://dbpedia.org/resource/Category:Works_by_Niccol%C3%B2_Machiavelli + , http://dbpedia.org/resource/Category:Books_about_political_power + , http://dbpedia.org/resource/Benito_Mussolini + , http://dbpedia.org/resource/Anti-Machiavel + , http://dbpedia.org/resource/Category:1532_books + , http://dbpedia.org/resource/De_Officiis + , http://dbpedia.org/resource/Christopher_Marlowe + , http://dbpedia.org/resource/Ren%C3%A9_Descartes + , http://dbpedia.org/resource/Pope_Alexander_VI + , http://dbpedia.org/resource/Adam_Contzen + , http://dbpedia.org/resource/Social_Contract_%28Rousseau%29 + , http://dbpedia.org/resource/Category:Political_science_books + , http://dbpedia.org/resource/Jer%C3%B3nimo_Os%C3%B3rio + , http://dbpedia.org/resource/Xenophon + , http://dbpedia.org/resource/Edward_Gibbon + , http://dbpedia.org/resource/Joseph_Stalin + , http://dbpedia.org/resource/Montesquieu + , http://dbpedia.org/resource/Giovanni_Botero + , http://dbpedia.org/resource/Othello + , http://dbpedia.org/resource/Category:Military_strategy_books + , http://dbpedia.org/resource/Counter_Reformation + , http://dbpedia.org/resource/Condottiero + , http://dbpedia.org/resource/Baruch_Spinoza + , http://dbpedia.org/resource/Pedro_de_Ribadeneira + , http://dbpedia.org/resource/Reginald_Pole + , http://dbpedia.org/resource/Democritus + , http://dbpedia.org/resource/File:Anon-Cesare-Borgia.jpg + , http://dbpedia.org/resource/Wikt:status + , http://dbpedia.org/resource/The_Jew_of_Malta + , http://dbpedia.org/resource/Seneca_the_Younger + , http://dbpedia.org/resource/Humanism +
http://dbpedia.org/property/author http://dbpedia.org/resource/Niccol%C3%B2_Machiavelli + , Niccolò Machiavelli
http://dbpedia.org/property/caption Title page of a 1550 edition
http://dbpedia.org/property/country Italy
http://dbpedia.org/property/followedBy http://dbpedia.org/resource/Discourses_on_Livy +
http://dbpedia.org/property/language http://dbpedia.org/resource/Italian_language +
http://dbpedia.org/property/name The Prince
http://dbpedia.org/property/no 1232
http://dbpedia.org/property/pubDate 1532
http://dbpedia.org/property/publisher Antonio Blado d'Asola
http://dbpedia.org/property/subject Political science
http://dbpedia.org/property/title The Prince
http://dbpedia.org/property/titleOrig De Principatibus / Il Principe
http://dbpedia.org/property/wikiPageUsesTemplate http://dbpedia.org/resource/Template:Reflist + , http://dbpedia.org/resource/Template:Wikisource + , http://dbpedia.org/resource/Template:Authority_control + , http://dbpedia.org/resource/Template:Librivox_book + , http://dbpedia.org/resource/Template:Sfn + , http://dbpedia.org/resource/Template:Cite_journal + , http://dbpedia.org/resource/Template:Harvcoltxt + , http://dbpedia.org/resource/Template:StandardEbooks + , http://dbpedia.org/resource/Template:Quote + , http://dbpedia.org/resource/Template:Quotation + , http://dbpedia.org/resource/Template:IPA-it + , http://dbpedia.org/resource/Template:Infobox_book + , http://dbpedia.org/resource/Template:About + , http://dbpedia.org/resource/Template:Linktext + , http://dbpedia.org/resource/Template:Works_by_Niccol%C3%B2_Machiavelli + , http://dbpedia.org/resource/Template:Short_description + , http://dbpedia.org/resource/Template:Wikiquote + , http://dbpedia.org/resource/Template:Citation + , http://dbpedia.org/resource/Template:Gutenberg +
http://dbpedia.org/property/wikisource The Prince
http://purl.org/dc/elements/1.1/publisher Antonio Blado d'Asola
http://purl.org/dc/terms/subject http://dbpedia.org/resource/Category:Works_about_the_theory_of_history + , http://dbpedia.org/resource/Category:Ethics_books + , http://dbpedia.org/resource/Category:Books_published_posthumously + , http://dbpedia.org/resource/Category:Books_in_political_philosophy + , http://dbpedia.org/resource/Category:Military_strategy_books + , http://dbpedia.org/resource/Category:1532_books + , http://dbpedia.org/resource/Category:Machiavellianism + , http://dbpedia.org/resource/Category:Works_by_Niccol%C3%B2_Machiavelli + , http://dbpedia.org/resource/Category:Books_about_political_power + , http://dbpedia.org/resource/Category:Medieval_philosophical_literature + , http://dbpedia.org/resource/Category:Political_science_books +
http://purl.org/linguistics/gold/hypernym http://dbpedia.org/resource/Treatise +
http://www.w3.org/ns/prov#wasDerivedFrom http://en.wikipedia.org/wiki/The_Prince?oldid=1124764870&ns=0 +
http://xmlns.com/foaf/0.1/depiction http://commons.wikimedia.org/wiki/Special:FilePath/Machiavelli_Principe_Cover_Page.jpg + , http://commons.wikimedia.org/wiki/Special:FilePath/Cardinal_Giovanni_de%27_Medici.jpg + , http://commons.wikimedia.org/wiki/Special:FilePath/Moses_dore.jpg + , http://commons.wikimedia.org/wiki/Special:FilePath/Emperor_charles_v.png + , http://commons.wikimedia.org/wiki/Special:FilePath/Henry-VIII-kingofengland_1491-1547.jpg + , http://commons.wikimedia.org/wiki/Special:FilePath/Young_Folks%27_History_of_Rome_illus174.png + , http://commons.wikimedia.org/wiki/Special:FilePath/The_Family_of_Darius_before_Alexander_by_Paolo_Veronese_1570_fragment.jpg + , http://commons.wikimedia.org/wiki/Special:FilePath/Anon-Cesare-Borgia.jpg +
http://xmlns.com/foaf/0.1/isPrimaryTopicOf http://en.wikipedia.org/wiki/The_Prince +
http://xmlns.com/foaf/0.1/name The Prince , De Principatibus / Il Principe
owl:sameAs http://commons.dbpedia.org/resource/Il_Principe + , http://mk.dbpedia.org/resource/%D0%92%D0%BB%D0%B0%D0%B4%D0%B5%D1%82%D0%B5%D0%BB%D0%BE%D1%82 + , http://bn.dbpedia.org/resource/%E0%A6%A6%E0%A7%8D%E0%A6%AF_%E0%A6%AA%E0%A7%8D%E0%A6%B0%E0%A6%BF%E0%A6%A8%E0%A7%8D%E0%A6%B8 + , http://www.wikidata.org/entity/Q131719 + , http://ht.dbpedia.org/resource/Prens_la + , http://ko.dbpedia.org/resource/%EA%B5%B0%EC%A3%BC%EB%A1%A0 + , http://fa.dbpedia.org/resource/%D8%B4%D9%87%D8%B1%DB%8C%D8%A7%D8%B1_%28%DA%A9%D8%AA%D8%A7%D8%A8%29 + , http://ur.dbpedia.org/resource/%D8%AF%DB%8C_%D9%BE%D8%B1%D9%86%D8%B3 + , http://min.dbpedia.org/resource/Sang_Pangeran + , http://ast.dbpedia.org/resource/El_Pr%C3%ADncipe + , http://ca.dbpedia.org/resource/El_pr%C3%ADncep + , http://viaf.org/viaf/179189694 + , http://ro.dbpedia.org/resource/Principele_%28Machiavelli%29 + , http://no.dbpedia.org/resource/Fyrsten + , http://fi.dbpedia.org/resource/Ruhtinas_%28kirja%29 + , http://hu.dbpedia.org/resource/A_fejedelem + , http://be.dbpedia.org/resource/%D0%A3%D0%BB%D0%B0%D0%B4%D0%B0%D1%80_%28%D0%9D%D1%96%D0%BA%D0%B0%D0%BB%D0%BE_%D0%9C%D0%B0%D0%BA%D1%96%D1%8F%D0%B2%D0%B5%D0%BB%D1%96%29 + , http://oc.dbpedia.org/resource/Lo_Prince + , http://sl.dbpedia.org/resource/Vladar_%28Machiavelli%29 + , http://pt.dbpedia.org/resource/O_Pr%C3%ADncipe + , http://ku.dbpedia.org/resource/M%C3%AEr_%28pirt%C3%BBk%29 + , http://sh.dbpedia.org/resource/Il_Principe + , http://gl.dbpedia.org/resource/O_pr%C3%ADncipe + , http://sv.dbpedia.org/resource/Fursten + , http://bg.dbpedia.org/resource/%D0%92%D0%BB%D0%B0%D0%B4%D0%B5%D1%82%D0%B5%D0%BB%D1%8F%D1%82 + , http://zh.dbpedia.org/resource/%E5%90%9B%E4%B8%BB%E8%AE%BA + , http://hi.dbpedia.org/resource/%E0%A4%A6_%E0%A4%AA%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%BF%E0%A4%82%E0%A4%B8 + , http://eo.dbpedia.org/resource/La_Princo + , http://pa.dbpedia.org/resource/%E0%A8%A6_%E0%A8%AA%E0%A9%8D%E0%A8%B0%E0%A8%BF%E0%A9%B0%E0%A8%B8 + , http://tl.dbpedia.org/resource/Ang_Prinsipe + , http://th.dbpedia.org/resource/%E0%B9%80%E0%B8%88%E0%B9%89%E0%B8%B2%E0%B8%9C%E0%B8%B9%E0%B9%89%E0%B8%9B%E0%B8%81%E0%B8%84%E0%B8%A3%E0%B8%AD%E0%B8%87 + , http://ar.dbpedia.org/resource/%D8%A7%D9%84%D8%A3%D9%85%D9%8A%D8%B1_%28%D9%83%D8%AA%D8%A7%D8%A8%29 + , http://simple.dbpedia.org/resource/The_Prince + , http://es.dbpedia.org/resource/El_pr%C3%ADncipe + , http://ms.dbpedia.org/resource/Sang_Penguasa + , http://als.dbpedia.org/resource/Der_F%C3%BCrst + , http://nn.dbpedia.org/resource/Fyrsten + , http://rdf.freebase.com/ns/m.0prr3 + , http://d-nb.info/gnd/4261190-8 + , http://dbpedia.org/resource/The_Prince + , http://el.dbpedia.org/resource/%CE%9F_%CE%97%CE%B3%CE%B5%CE%BC%CF%8C%CE%BD%CE%B1%CF%82 + , http://az.dbpedia.org/resource/H%C3%B6kmdar_%28Makiavelli%29 + , http://ta.dbpedia.org/resource/%E0%AE%A4%E0%AE%BF_%E0%AE%AA%E0%AE%BF%E0%AE%B0%E0%AE%BF%E0%AE%A9%E0%AF%8D%E0%AE%B8%E0%AF%8D + , http://fr.dbpedia.org/resource/Le_Prince + , http://sk.dbpedia.org/resource/Vlad%C3%A1r_%28Niccol%C3%B2_Machiavelli%29 + , http://yago-knowledge.org/resource/The_Prince + , http://da.dbpedia.org/resource/Fyrsten + , http://vi.dbpedia.org/resource/Qu%C3%A2n_V%C6%B0%C6%A1ng_%28s%C3%A1ch%29 + , http://la.dbpedia.org/resource/De_principe + , http://id.dbpedia.org/resource/Sang_Penguasa + , http://nl.dbpedia.org/resource/De_vorst + , http://he.dbpedia.org/resource/%D7%94%D7%A0%D7%A1%D7%99%D7%9A + , http://ru.dbpedia.org/resource/%D0%93%D0%BE%D1%81%D1%83%D0%B4%D0%B0%D1%80%D1%8C_%28%D0%9C%D0%B0%D0%BA%D0%B8%D0%B0%D0%B2%D0%B5%D0%BB%D0%BB%D0%B8%29 + , http://ml.dbpedia.org/resource/%E0%B4%A6_%E0%B4%AA%E0%B5%8D%E0%B4%B0%E0%B4%BF%E0%B5%BB%E0%B4%B8%E0%B5%8D + , http://eu.dbpedia.org/resource/Printzea + , http://tr.dbpedia.org/resource/Prens_%28kitap%29 + , http://cv.dbpedia.org/resource/%D0%9F%D0%B0%D1%82%D1%88%D0%B0_%28%D0%9C%D0%B0%D0%BA%D0%B8%D0%B0%D0%B2%D0%B5%D0%BB%D0%BB%D0%B8%29 + , http://scn.dbpedia.org/resource/Lu_Pr%C3%ACncipi + , http://ja.dbpedia.org/resource/%E5%90%9B%E4%B8%BB%E8%AB%96 + , http://ckb.dbpedia.org/resource/%D9%85%DB%8C%D8%B1_%28%DA%A9%D8%AA%DB%8E%D8%A8%29 + , http://lv.dbpedia.org/resource/Valdnieks_%28gr%C4%81mata%29 + , http://ga.dbpedia.org/resource/An_Prionsa + , http://uk.dbpedia.org/resource/%D0%94%D0%B5%D1%80%D0%B6%D0%B0%D0%B2%D0%B5%D1%86%D1%8C_%28%D0%BA%D0%BD%D0%B8%D0%B3%D0%B0%29 + , http://et.dbpedia.org/resource/Valitseja_%28Il_Principe%29 + , http://hy.dbpedia.org/resource/%D5%8F%D5%AB%D6%80%D5%A1%D5%AF%D5%A1%D5%AC%D5%A8 + , http://is.dbpedia.org/resource/Furstinn + , http://hr.dbpedia.org/resource/Vladar_%28Machiavelli%29 + , http://cs.dbpedia.org/resource/Vlada%C5%99 + , http://bs.dbpedia.org/resource/Vladar_%28Machiavelli%29 + , http://it.dbpedia.org/resource/Il_principe + , https://global.dbpedia.org/id/LZs7 + , http://sr.dbpedia.org/resource/%D0%92%D0%BB%D0%B0%D0%B4%D0%B0%D0%BB%D0%B0%D1%86 + , http://pl.dbpedia.org/resource/Ksi%C4%85%C5%BC%C4%99_%28utw%C3%B3r%29 + , http://jv.dbpedia.org/resource/Il_Principe + , http://de.dbpedia.org/resource/Der_F%C3%BCrst + , http://cy.dbpedia.org/resource/Il_Principe +
rdf:type http://www.wikidata.org/entity/Q571 + , http://www.wikidata.org/entity/Q234460 + , http://www.wikidata.org/entity/Q386724 + , http://dbpedia.org/class/yago/Product104007894 + , http://dbpedia.org/class/yago/Artifact100021939 + , http://dbpedia.org/class/yago/PhysicalEntity100001930 + , http://dbpedia.org/class/yago/Book106410904 + , http://dbpedia.org/class/yago/WikicatWorksByNiccol%C3%B2Machiavelli + , http://dbpedia.org/class/yago/WikicatEthicsBooks + , http://dbpedia.org/class/yago/WikicatHistoryBooks + , http://dbpedia.org/ontology/Work + , http://dbpedia.org/class/yago/Creation103129123 + , http://dbpedia.org/class/yago/WikicatMilitaryStrategyBooks + , http://dbpedia.org/class/yago/Wikicat1532Books + , http://dbpedia.org/ontology/WrittenWork + , http://dbpedia.org/class/yago/WikicatPoliticalScienceBooks + , http://dbpedia.org/class/yago/Publication106589574 + , http://dbpedia.org/class/yago/Work104599396 + , http://dbpedia.org/class/yago/Oeuvre103841417 + , http://dbpedia.org/class/yago/WikicatPoliticalBooks + , http://dbpedia.org/class/yago/WikicatBooksInPoliticalPhilosophy + , http://dbpedia.org/class/yago/Object100002684 + , http://dbpedia.org/class/yago/EndProduct103287178 + , http://dbpedia.org/class/yago/Whole100003553 + , http://schema.org/Book + , http://schema.org/CreativeWork + , http://dbpedia.org/ontology/Book + , http://purl.org/ontology/bibo/Book +
rdfs:comment Książę (Il principe, 1513, wyd. 1532) – najsłynniejsze dzieło Niccolò Machiavellego, jedna z najważniejszych pozycji w dziejach filozofii politycznej, poradnik strategii utrzymania władzy, źródło doktryny politycznej zwanej makiawelizmem. , Vladař, italsky Il Principe, kniha NiccolòVladař, italsky Il Principe, kniha Niccolò Machiavelliho, je nejvýznamnější dílo tohoto politika, diplomata a spisovatele, který je považován za zakladatele politologie. Ve svém díle Machiavelli nejprve dělí státy na republiky a autokracie (knížectví). Dále se zabývá pouze autokraciemi. Ty rozděluje podle způsobu vzniku na zděděné a nově vzniklé. Zaměřuje především na nově vzniklé, jelikož udržet moc ve zděděných knížectvích považuje, za normálních okolností, za snadné. Z důvodu podobné tematiky bývá kniha často srovnávána s Arthášástrou od Kautilja a s dílem Umění války od Sun-c'. Kautilja a s dílem Umění války od Sun-c'. , كتاب الأمير (بالإيطالية: Il Principe) رسالكتاب الأمير (بالإيطالية: Il Principe) رسالة بحثية في الفقه السياسي أعدها نيكولو مكيافيلي سنة 1513 أثناء تواجده في قرية سانتاندريا بركوسينا مـُـبـْعـَداً إثر عودة عائلة ميديشي (1512) لاتهامه بالمشاركة في مؤامرة ضد الميديشيين. أهدى مكيافيلي هذا العمل إلى لورينزو الثاني دي ميديشي ابن بييرو الثاني دي ميديشي على أمل استعادة منصب أمين الجمهورية، وتم نشره سنة 1532 بعد وفاته. وهو بلا شك أكثر أعماله شهرة، واستحدث منه اسم «المكيافيلية» وصفة «المكيافيلي».ث منه اسم «المكيافيلية» وصفة «المكيافيلي». , Der Fürst (italienisch Il Principe; ursprüDer Fürst (italienisch Il Principe; ursprünglich De principatibus), um 1513 von Niccolò Machiavelli verfasst, gilt als eines der ersten – wenn nicht als das erste – Werk der modernen politischen Philosophie. Stilistisch in der Tradition mittelalterlicher Fürstenspiegel stehend, formuliert es die modernen, von moralischen und religiösen Vorstellungen losgelösten, Grundsätze der Staatsraison. Zusammen mit den gleichzeitig entstandenen Discorsi stellt es das Hauptwerk Macchiavellis dar. Von ihm leitet sich sowohl der Begriff des Machiavellismus als auch der des Antimachiavellismus her. als auch der des Antimachiavellismus her. , 《君主論》(意大利語:Il Principe,或翻譯為《君王论》)是意大利文藝復興時《君主論》(意大利語:Il Principe,或翻譯為《君王论》)是意大利文藝復興時期作家尼可洛·馬基維利的政治論著,於1513年獻給洛倫佐二世·德·美第奇,但此書在马基雅弗利死後第五年的1532年才公開出版。美第奇家族的教皇克萊門特七世允許書藉出版發行。 《君王論》的特色在於作者的主張有違常人道德觀念,以致篇幅不長的此書,自手稿首次面世以來就爭議不斷。《君王論》的中心主題是「如有必要,君主是應該使用不道德的手段去實現目標(例如榮譽和生存)」: 對於一个君王來說,不僅不必具備各種美德,而且還要保留那些不會使自己亡國的惡行 在守信和失信方面,君王應當效法狐狸與獅子 貶義词「馬基雅維利主義」正由此書衍生出來,連帶“政治”和“政客”也含有了貶義。 《君主論》有時被稱為是現代哲學,特別是現代政治哲學的第一批著作,《君主論》彷彿是傳統風格的作品,但人們普遍認為它特別具有創新性。部分原因是因為它是用意大利語而不是拉丁語編寫的,自從但丁的《神曲》和其他文藝復興時期文學作品出版以來,這種做法就越來越流行。編寫的,自從但丁的《神曲》和其他文藝復興時期文學作品出版以來,這種做法就越來越流行。 , Fursten (italienska: Il Principe) är en poFursten (italienska: Il Principe) är en politisk skrift eller furstespegel, författad av florentinaren Niccolò Machiavelli och dedicerades till Lorenzo II de' Medici. Fursten skrevs omkring 1513, men publicerades inte förrän 1532, fem år efter författarens död.örrän 1532, fem år efter författarens död. , 《군주론(君主論, 이탈리아어: Il Principe [il ˈprintʃip《군주론(君主論, 이탈리아어: Il Principe [il ˈprintʃipe], 영어: The Prince)》은 이탈리아의 외교관이자 정치철학자인 니콜로 마키아벨리가 저술한 16세기의 정치학 저술이다. 마키아벨리의 서한으로 보건데 De Principatibus(군주국에 관하여)라는 라틴어 제목의 한 소책자가 1513년에 이미 널리 읽히고 있었던 듯하다. 그러나 인쇄본은 마키아벨리가 죽고 5년 뒤인 1532년까지 출간되지 못했다. 메디치 가의 교황 클레멘스 7세의 허락으로 출간될 수 있었는데, "그 훨씬 이전에, 사실상 필사본 군주론의 첫 등장 이래로 그의 저서에 관해 많은 논란이 일었다." 비록 (mirrors for princes) 형식의 고전적 저술처럼 쓰였지만, 이전과는 사뭇 다른 형식이라는 데에는 이견이 없다. 단테의 신곡과 더불어 다른 르네상스 작품들의 출판 이래로 점차 통용되는 추세였던 라틴어보다는 부분적이나마 모국어인 이탈리아어로 쓰여졌기 때문이다. 추세였던 라틴어보다는 부분적이나마 모국어인 이탈리아어로 쓰여졌기 때문이다. , El príncipe (en el original en italiano, IEl príncipe (en el original en italiano, Il principe) es un tratado político del siglo XVI del diplomático y teórico político italiano Nicolás Maquiavelo. Según la correspondencia de Maquiavelo, una versión parece haber sido distribuida en 1513, usando el título en latín De Principatibus (El liderazgo).​ Sin embargo, la versión impresa no se publicó hasta 1532, cinco años después de su muerte. Esto se hizo con el permiso del Papa Clemente VII, pero mucho antes de eso, de hecho, desde la primera aparición del manuscrito El príncipe, el texto ya representaba una obra controvertida.​o ya representaba una obra controvertida.​ , Printzea (Il Principe) Nikolas MakiavelorePrintzea (Il Principe) Nikolas Makiaveloren (Florentzia,1469-1527) libururik ezagunena eta aipatuena da. Makiavelo hil ondoren argitaratu bazen ere (1532), 1513an amaitu zuen idazten, Florentziako Errepublikaren azkena gertatu eta hurrengo urtean. Makievelok Lorenzo Mediciri eskaini zion. Botereari buruzko tratatu horretan printzerri bat nola eskura, defenda eta indar daitekeen deskribatzen da, baita printzearen dohainak eta ahuldadeak zein diren eta horiek nola ezkuta daitezkeen ere, horretarako aldeko nahiz kontrako adibideak erabiliz. aldeko nahiz kontrako adibideak erabiliz. , Il Principe ou De Principatibus( Pour les Il Principe ou De Principatibus( Pour les articles homonymes, voir Le Prince (homonymie). )( Cet article possède des paronymes, voir Prince et Leprince. ) Le Prince, traduction française de l'ouvrage Il Principe ou De Principatibus est un traité politique écrit au début du XVIe siècle par Nicolas Machiavel, homme politique et écrivain florentin, qui montre comment devenir prince et le rester, analysant des exemples de l'histoire antique et de l'histoire italienne de l'époque. Parce que l'ouvrage ne donnait pas de conseils moraux au prince comme les traités classiques adressés à des rois, et qu'au contraire il conseillait dans certains cas des actions contraires aux bonnes mœurs, il a été souvent accusé d'immoralisme, donnant lieu à l'épithète machiavélique. Cependant, l'ouvrage a connu uneavélique. Cependant, l'ouvrage a connu une , De vorst (Italiaanse titel: Il principe; iDe vorst (Italiaanse titel: Il principe; in het Nederlands ook vertaald als De heerser) is een werk van de Florentijn Niccolò Machiavelli dat hij schreef tussen 1513 en 1515. Pas in 1532 verscheen de eerste uitgave van Il Principe. Het boek bevat raadgevingen voor vorsten over hoe ze hun staat moeten besturen. De voornaamste bezigheid van de vorst moest volgens hem het bemachtigen, consolideren en in stand houden van zijn macht zijn. Hij was vol bewondering voor grote staatsmannen, omdat ze eenheid, orde, vrede en voorspoed brachten voor de bevolking. Hij maakte een onderscheid tussen de heersers en het volk; tussen degenen die willen heersen en degenen die niet beheerst willen worden. Hij koos duidelijk de kant van de heersers.ij koos duidelijk de kant van de heersers. , Il principe (titolo assegnato nell'edizionIl principe (titolo assegnato nell'edizione originale postuma datane da Antonio Blado e poi unanimemente adottato, laddove il titolo originario era in lingua latina: De Principatibus, "Sui principati") è un saggio critico di dottrina politica scritto da Niccolò Machiavelli probabilmente tra la seconda metà del 1513 e l'inizio del 1514, nel quale espone le caratteristiche dei principati e dei metodi per conquistarli e mantenerli. Si tratta senza dubbio della sua opera più nota e celebrata, quella dalle cui massime (spesso superficialmente interpretate) sono nati il sostantivo "machiavellismo" e l'aggettivo "machiavellico".iavellismo" e l'aggettivo "machiavellico". , Il Principe (Sang Penguasa) adalah sebuah Il Principe (Sang Penguasa) adalah sebuah risalah politik oleh seorang pegawai negeri dan teoretis politik Firenze Niccolò Machiavelli. Aslinya berjudul De Principatibus (Tentang Kekuasaan), ditulis pada 1513, namun baru diterbitkan pada 1532, lima tahun setelah kematian Machiavelli. Tulisan ini adalah sebuah studi klasik tentang kekuasaan – bagaimana memperolehnya, memperluas, dan menggunakannya dengan hasil yang maksimal. Tulisan ini sebenarnya tidak mewakili karya-karyanya selama masa hidupnya, tetapi karya inilah yang paling diingat, dan yang menyebabkan lahirnya istilah "" yang digunakan secara luas sebagai istilah pejoratif.kan secara luas sebagai istilah pejoratif. , El príncep (Il Principe) és un tractat de El príncep (Il Principe) és un tractat de política escrit per Nicolau Maquiavel (1469 - 1527), el qual ha estat traduït al català per Jordi Moners i Sinyol, i Carme Arenas. Pere Coromines va començar a traduir El príncep durant la segona dècada del segle xx,però el va abandonar ràpidament. Va deixar alguns experiments de traducció per part del Tractat de Maquiavel: la dedicatòria i els tres primers capítols.a dedicatòria i els tres primers capítols. , Ο Ηγεμόνας (Il Principe) είναι πολιτική τοΟ Ηγεμόνας (Il Principe) είναι πολιτική του Φλωρεντινού αξιωματούχου και πολιτικού φιλοσόφου Νικολό Μακιαβέλι. Αρχικά ονομαζόταν De Principatibus (Περί Ηγεμονιών)· γράφτηκε το 1513 αλλά δεν δημοσιεύτηκε ως το 1532, πέντε χρόνια μετά το θάνατο του Μακιαβέλι. Η πραγματεία δεν είναι αντιπροσωπευτική του συνόλου του έργου και των θέσεων του Μακιαβέλι αλλά είναι η πλέον μνημονευόμενη και η αφορμή για την ευρύτερη χρήση του μειωτικού όρου "Μακιαβελικός". Ο Μακιαβέλι έχει αφιερώσει τον «Ηγεμόνα» στον Λορέντσο Β' των Μεδίκων, γιο του Πέτρου Β' των Μεδίκων.ων Μεδίκων, γιο του Πέτρου Β' των Μεδίκων. , 『君主論』(くんしゅろん、伊: Il Principe, イル・プリンチペ)は、1532年に刊行されたニッコロ・マキャヴェッリによる、イタリア語で書かれた政治学の著作である。 歴史上の様々な君主および君主国を分析し、君主とはどうあるものか、君主として権力を獲得し、また保持し続けるにはどのような力量(徳、ヴィルトゥ)が必要かなどを論じている。その政治思想から現実主義の古典として位置づけられる。 , «Держа́вець» (італ. Il Principe) — італійс«Держа́вець» (італ. Il Principe) — італійський політичний трактат Нікколо Мак'явеллі. Написаний 1513 року в жанрі князівського зерцала. Опублікований 1532 після смерті автора. Присвячений флорентійському шляхтичу Лоренцо де Медічі, господарю Флоренції в 1516—1519 рр. Узагальнює закономірності політичного життя, визначає роль і місце володаря-державця, дає поради з мистецтва здобуття і утримання влади. Один із базових текстів політичної філософії та європейського раннього модерну. Найвидатніший твір Мак'явеллі, від якого походить термін макіавеллізм — політика, що використовує весь арсенал засобів боротьби для досягнення своєї мети. Справив великий вплив на мислителів: Бекона, Мілтона, Спінозу, Сміта. Був настільною книгою багатьох політичних діячів, зокрема імператора Карла V, гетьмана Іва, зокрема імператора Карла V, гетьмана Іва , La Princo (itale, origine: Il Principe) deLa Princo (itale, origine: Il Principe) de Makiavelo estas praktika gvidlibro por regnestroj. Tra la epokoj, saĝuloj konsilas al la princo esti justa, prudenta, modera kaj celi la amon de sia regataro. Cicerono estas bona ekzemplo de tia konsilo. Sed Makiavelo, kiu ĵus vidis la disfalon de la florenca respubliko en 1512 pro la justa koro de Soderini, ne volis pensi pri la princo ideala sed la princo praktika kaj efika. Pro tio, Makiavelo admiris la malbonajn papojn, Aleksandro la 6-a kaj Julio la 2-a.apojn, Aleksandro la 6-a kaj Julio la 2-a. , The Prince (Italian: Il Principe [il ˈprinThe Prince (Italian: Il Principe [il ˈprintʃipe]; Latin: De Principatibus) is a 16th-century political treatise written by Italian diplomat and political theorist Niccolò Machiavelli as an instruction guide for new princes and royals. The general theme of The Prince is of accepting that the aims of princes – such as glory and survival – can justify the use of immoral means to achieve those ends.se of immoral means to achieve those ends. , O Príncipe (em italiano, Il Principe) é umO Príncipe (em italiano, Il Principe) é um livro escrito por Nicolau Maquiavel em 1513, cuja primeira edição foi publicada postumamente, em 1532. Trata-se de uma das teorias políticas mais elaboradas pelo pensamento humano e que tem grande influência em descrever o Estado desde a sua publicação até os dias de hoje, mesmo os sistemas de governo já serem variados. No mesmo estilo do Institutio Principis Christiani de Erasmo de Roterdã, o intuito de O Príncipe é descrever as maneiras de conduzir-se nos negócios públicos internos e externos, e fundamentalmente, como conquistar e manter um principado, ou seja, um guia para como se chegar e manter-se no poder. para como se chegar e manter-se no poder. , «Госуда́рь» (итал. Il Principe; встречаетс«Госуда́рь» (итал. Il Principe; встречается перевод «Князь») — трактат флорентийского мыслителя и государственного деятеля Никколо Макиавелли, в котором описываются методология захвата власти, методы правления и умения, необходимые для идеального правителя. Первоначально книга носила название De Principatibus (О княжествах). Трактат был написан около 1513 года, но опубликован лишь в 1532 году, через пять лет после смерти Макиавелли. Книга являлась фундаментальным трудом своего времени по систематизации сведений о государстве и управлении им.ии сведений о государстве и управлении им. , Tráchtas is ea An Prionsa (Il Principe}. Scríobh an scríbhneoir Niccolò Machiavelli é sa bhliain 1537. Tugann an tráchtas comhairle neamhscrupallach don mhonarc. Saghas treoirleabhair do phrionsa Iodáileach ar conas an stát a rialú is ea é.
rdfs:label الأمير (كتاب) , 君主论 , An Prionsa , The Prince , Le Prince , El príncep , Der Fürst , Ο Ηγεμόνας , Vladař , Książę (utwór) , Sang Penguasa , Fursten , La Princo , Державець (книга) , Государь (Макиавелли) , Il principe , 君主論 , O Príncipe , De vorst , Printzea , 군주론 , El príncipe
hide properties that link here 
http://dbpedia.org/resource/Prince_%28disambiguation%29 + http://dbpedia.org/ontology/wikiPageDisambiguates
http://dbpedia.org/resource/Il_Principe + , http://dbpedia.org/resource/Machiavelli%27s_Prince + , http://dbpedia.org/resource/Summary_of_The_Prince + , http://dbpedia.org/resource/About_Principalities + , http://dbpedia.org/resource/The_Prince_%28book%29 + , http://dbpedia.org/resource/Prince_%28Machiavelli%29 + , http://dbpedia.org/resource/Prince_%28book%29 + , http://dbpedia.org/resource/Principatibus + , http://dbpedia.org/resource/De_Principatibus + http://dbpedia.org/ontology/wikiPageRedirects
http://dbpedia.org/resource/State_%28polity%29 + , http://dbpedia.org/resource/Leadership + , http://dbpedia.org/resource/Marginalia + , http://dbpedia.org/resource/The_Master_of_Ragnarok_&_Blesser_of_Einherjar + , http://dbpedia.org/resource/Friedrich_von_Oppeln-Bronikowski + , http://dbpedia.org/resource/Familicide + , http://dbpedia.org/resource/Baldassare_Castiglione + , http://dbpedia.org/resource/Courtesy_book + , http://dbpedia.org/resource/Anthropodermic_bibliopegy + , http://dbpedia.org/resource/History_of_political_thought + , http://dbpedia.org/resource/The_Prince_%28anthology%29 + , http://dbpedia.org/resource/Lord_Vetinari + , http://dbpedia.org/resource/Penguin_Great_Ideas + , http://dbpedia.org/resource/1513 + , http://dbpedia.org/resource/16th_century_in_literature + , http://dbpedia.org/resource/Tupac_Shakur + , http://dbpedia.org/resource/Lie + , http://dbpedia.org/resource/Louis_XI + , http://dbpedia.org/resource/Louis_XII + , http://dbpedia.org/resource/House_of_Machiavelli + , http://dbpedia.org/resource/Charles_VII_of_France + , http://dbpedia.org/resource/Frederick_the_Great + , http://dbpedia.org/resource/1532 + , http://dbpedia.org/resource/Ki_Tissa + , http://dbpedia.org/resource/Shemot_%28parashah%29 + , http://dbpedia.org/resource/Slow_Learner + , http://dbpedia.org/resource/Rota_Fortunae + , http://dbpedia.org/resource/Rationality_and_Power + , http://dbpedia.org/resource/Machiavellianism_%28politics%29 + , http://dbpedia.org/resource/Serio_Oriento-Okcidento + , http://dbpedia.org/resource/Political_philosophy + , http://dbpedia.org/resource/Tyrant + , http://dbpedia.org/resource/Niccol%C3%B2_Machiavelli + , http://dbpedia.org/resource/Girolamo_Savonarola + , http://dbpedia.org/resource/Power_%28social_and_political%29 + , http://dbpedia.org/resource/Schools_of_economic_thought + , http://dbpedia.org/resource/List_of_military_writers + , http://dbpedia.org/resource/History_of_education_in_the_Indian_subcontinent + , http://dbpedia.org/resource/De_Officiis + , http://dbpedia.org/resource/Cyropaedia + , http://dbpedia.org/resource/Muhammad_Loutfi_Goumah + , http://dbpedia.org/resource/Nizam_al-Mulk + , http://dbpedia.org/resource/Merchant_Prince + , http://dbpedia.org/resource/Gullibility + , http://dbpedia.org/resource/Battle_of_Waterloo + , http://dbpedia.org/resource/Agathocles_of_Syracuse + , http://dbpedia.org/resource/Hiero_II_of_Syracuse + , http://dbpedia.org/resource/List_of_works_published_posthumously + , http://dbpedia.org/resource/Albin_Prepeluh + , http://dbpedia.org/resource/Lang_School + , http://dbpedia.org/resource/The_Magician_%28American_TV_series%29 + , http://dbpedia.org/resource/Tim_Parks + , http://dbpedia.org/resource/Edoardo_Ballerini + , http://dbpedia.org/resource/The_Closing_of_the_American_Mind + , http://dbpedia.org/resource/Christopher_Lynch_%28political_scientist%29 + , http://dbpedia.org/resource/Spadikam_George + , http://dbpedia.org/resource/He_Is_Risen_%28The_Sopranos%29 + , http://dbpedia.org/resource/Italy + , http://dbpedia.org/resource/Barbarian + , http://dbpedia.org/resource/Florence + , http://dbpedia.org/resource/Italian_Renaissance + , http://dbpedia.org/resource/Pope_Julius_II + , http://dbpedia.org/resource/Christendom + , http://dbpedia.org/resource/William_J._Connell_%28historian%29 + , http://dbpedia.org/resource/Piero_Soderini + , http://dbpedia.org/resource/The_Economic_Consequences_of_the_Peace + , http://dbpedia.org/resource/Thoughts_on_Machiavelli + , http://dbpedia.org/resource/1513_in_literature + , http://dbpedia.org/resource/Grimm_%28season_4%29 + , http://dbpedia.org/resource/Timeline_of_Niccol%C3%B2_Machiavelli + , http://dbpedia.org/resource/Francesco_Vettori + , http://dbpedia.org/resource/Bernardo_di_Niccol%C3%B2_Machiavelli + , http://dbpedia.org/resource/Florentine_military_reforms + , http://dbpedia.org/resource/Machiavelli_as_a_dramatist + , http://dbpedia.org/resource/The_Art_of_War_%28Machiavelli_book%29 + , http://dbpedia.org/resource/Tacitean_studies + , http://dbpedia.org/resource/Life_of_Castruccio_Castracani + , http://dbpedia.org/resource/Sant%27Andrea_in_Percussina + , http://dbpedia.org/resource/Legitimation_crisis + , http://dbpedia.org/resource/Thucydides + , http://dbpedia.org/resource/Management + , http://dbpedia.org/resource/Index_of_politics_articles + , http://dbpedia.org/resource/Right_of_revolution + , http://dbpedia.org/resource/List_of_stock_characters + , http://dbpedia.org/resource/Alistair_McAlpine%2C_Baron_McAlpine_of_West_Green + , http://dbpedia.org/resource/Il_Principe + , http://dbpedia.org/resource/Erasmus + , http://dbpedia.org/resource/Early_modern_Europe + , http://dbpedia.org/resource/16th_century + , http://dbpedia.org/resource/St._John%27s_College_%28Annapolis/Santa_Fe%29 + , http://dbpedia.org/resource/Great_Books_of_the_Western_World + , http://dbpedia.org/resource/List_of_important_publications_in_philosophy + , http://dbpedia.org/resource/Discourses_on_Livy + , http://dbpedia.org/resource/Han_Feizi + , http://dbpedia.org/resource/Scipione_Ammirato + , http://dbpedia.org/resource/Mirrors_for_princes + , http://dbpedia.org/resource/Harvey_Mansfield + , http://dbpedia.org/resource/Eustache_de_Refuge + , http://dbpedia.org/resource/Political_argument + , http://dbpedia.org/resource/Robert_M._Adams_%28literary_scholar%29 + , http://dbpedia.org/resource/Mahmud_Husain + , http://dbpedia.org/resource/1532_in_literature + , http://dbpedia.org/resource/Innovation + , http://dbpedia.org/resource/Anti-Machiavel + , http://dbpedia.org/resource/List_of_Full_Metal_Panic%21_characters + , http://dbpedia.org/resource/Historical_revision_of_the_Inquisition + , http://dbpedia.org/resource/Spanish_Inquisition + , http://dbpedia.org/resource/100_Classic_Book_Collection + , http://dbpedia.org/resource/Harvard_Classics + , http://dbpedia.org/resource/List_of_Penguin_Classics + , http://dbpedia.org/resource/Italic_League + , http://dbpedia.org/resource/Virt%C3%B9_e_Fortuna + , http://dbpedia.org/resource/San_Casciano_in_Val_di_Pesa + , http://dbpedia.org/resource/Lawrence_Burd + , http://dbpedia.org/resource/P._C._Devassia + , http://dbpedia.org/resource/The_Education_of_a_Christian_Prince + , http://dbpedia.org/resource/History_of_Italy + , http://dbpedia.org/resource/Carlo_Barberini_%281562%E2%80%931630%29 + , http://dbpedia.org/resource/Mar%C3%A9chauss%C3%A9e_%28Grimm%29 + , http://dbpedia.org/resource/Battle_of_Agnadello + , http://dbpedia.org/resource/Zheng_Yongnian + , http://dbpedia.org/resource/Aryan_Brotherhood + , http://dbpedia.org/resource/Republicanism + , http://dbpedia.org/resource/Private_military_company + , http://dbpedia.org/resource/Lorenzo_de%27_Medici%2C_Duke_of_Urbino + , http://dbpedia.org/resource/List_of_years_in_literature + , http://dbpedia.org/resource/List_of_political_scientists + , http://dbpedia.org/resource/Giovanni_II_Bentivoglio + , http://dbpedia.org/resource/Fabio_Albergati + , http://dbpedia.org/resource/Italian_philosophy + , http://dbpedia.org/resource/Isabella_of_Aragon%2C_Duchess_of_Milan + , http://dbpedia.org/resource/Index_of_philosophy_articles_%28R%E2%80%93Z%29 + , http://dbpedia.org/resource/Index_of_social_and_political_philosophy_articles + , http://dbpedia.org/resource/Tom_Butler-Bowdon + , http://dbpedia.org/resource/The_Machiavellian_Moment + , http://dbpedia.org/resource/Life_Is_a_Dream + , http://dbpedia.org/resource/Richard_II_%28play%29 + , http://dbpedia.org/resource/Tuscany + , http://dbpedia.org/resource/Unification_of_Italy + , http://dbpedia.org/resource/Assassination + , http://dbpedia.org/resource/International_relations + , http://dbpedia.org/resource/Treatise + , http://dbpedia.org/resource/Cesare_Borgia + , http://dbpedia.org/resource/Reginald_Pole + , http://dbpedia.org/resource/Han_Fei + , http://dbpedia.org/resource/Caterina_Sforza + , http://dbpedia.org/resource/Modern_philosophy + , http://dbpedia.org/resource/Long-form_journalism + , http://dbpedia.org/resource/Security%2C_Territory%2C_Population + , http://dbpedia.org/resource/Outline_of_political_science + , http://dbpedia.org/resource/Alejandro_B%C3%A1rcenas + , http://dbpedia.org/resource/John_II_of_Portugal + , http://dbpedia.org/resource/Philip_Bobbitt + , http://dbpedia.org/resource/Michael_Anton + , http://dbpedia.org/resource/100_Pun_de_Meicho + , http://dbpedia.org/resource/Great_Books_%28TV_program%29 + , http://dbpedia.org/resource/Benjamin_Wiker + , http://dbpedia.org/resource/Harap_Alb + , http://dbpedia.org/resource/Kutayuddha + , http://dbpedia.org/resource/Lions_and_foxes + , http://dbpedia.org/resource/Machiavelli%27s_Prince + , http://dbpedia.org/resource/Summary_of_The_Prince + , http://dbpedia.org/resource/About_Principalities + , http://dbpedia.org/resource/The_Prince_%28book%29 + , http://dbpedia.org/resource/Prince_%28Machiavelli%29 + , http://dbpedia.org/resource/Prince_%28book%29 + , http://dbpedia.org/resource/Principatibus + , http://dbpedia.org/resource/De_Principatibus + , http://dbpedia.org/resource/Scipio_Africanus + , http://dbpedia.org/resource/Henry_VI%2C_Part_1 + , http://dbpedia.org/resource/Fortuna + , http://dbpedia.org/resource/Cinquecento + , http://dbpedia.org/resource/Isabella_d%27Este + , http://dbpedia.org/resource/George_Bull_%28journalist%29 + , http://dbpedia.org/resource/The_Collector%27s_Library + , http://dbpedia.org/resource/Pedro_de_Ribadeneira + , http://dbpedia.org/resource/Aperture_Entertainment + , http://dbpedia.org/resource/Adam_Goldworm + , http://dbpedia.org/resource/Foxes_in_popular_culture%2C_films_and_literature + , http://dbpedia.org/resource/Antonio_de_Venafro + , http://dbpedia.org/resource/Ramiro_de_Lorca + , http://dbpedia.org/resource/Public_sector_ethics + , http://dbpedia.org/resource/Tactical_decision_game + , http://dbpedia.org/resource/Witches_%28Discworld%29 + , http://dbpedia.org/resource/Abraham_Nicolas_Amelot_de_la_Houssaye + , http://dbpedia.org/resource/Langit_Makin_Mendung + , http://dbpedia.org/resource/Index_of_philosophical_literature + , http://dbpedia.org/resource/Ibn_Zafar_al-Siqilli + , http://dbpedia.org/resource/Pan_Handian + , http://dbpedia.org/resource/Machiavellianism + , http://dbpedia.org/resource/Flattery + , http://dbpedia.org/resource/Philosophy_of_war + , http://dbpedia.org/resource/Pertinax + , http://dbpedia.org/resource/1502 + , http://dbpedia.org/resource/How_to_Read_a_Book + , http://dbpedia.org/resource/Mercenary + , http://dbpedia.org/resource/Head_of_state + , http://dbpedia.org/resource/Prince + , http://dbpedia.org/resource/Cultural_imperialism + , http://dbpedia.org/resource/Antonio_Gramsci + , http://dbpedia.org/resource/History_of_Europe + , http://dbpedia.org/resource/Early_modern_period + , http://dbpedia.org/resource/Predictions_of_the_collapse_of_the_Soviet_Union + , http://dbpedia.org/resource/Carl_von_Clausewitz + , http://dbpedia.org/resource/Culture_of_Italy + , http://dbpedia.org/resource/Daenerys_Targaryen + , http://dbpedia.org/resource/List_of_people_from_Italy + , http://dbpedia.org/resource/Italian_nationalism + , http://dbpedia.org/resource/Manga_de_Dokuha + , http://dbpedia.org/resource/Swiss_mercenaries + , http://dbpedia.org/resource/Sciences_Po + , http://dbpedia.org/resource/Philosopher_king + , http://dbpedia.org/resource/Oliverotto_Euffreducci + , http://dbpedia.org/resource/Instrumentum_regni + , http://dbpedia.org/resource/Prince_%28disambiguation%29 + , http://dbpedia.org/resource/The_Dwarf_%28Lagerkvist_novel%29 + , http://dbpedia.org/resource/Johann_Nikolaus_Stupanus + , http://dbpedia.org/resource/Timeline_of_Florence + http://dbpedia.org/ontology/wikiPageWikiLink
http://dbpedia.org/resource/Sciences_Po + http://dbpedia.org/property/mascot
http://en.wikipedia.org/wiki/The_Prince + http://xmlns.com/foaf/0.1/primaryTopic
http://dbpedia.org/resource/The_Prince + owl:sameAs
 

 

Enter the name of the page to start semantic browsing from.