Browse Wiki & Semantic Web

Jump to: navigation, search
Http://dbpedia.org/resource/Stuttering
  This page has no properties.
hide properties that link here 
  No properties link to this page.
 
http://dbpedia.org/resource/Stuttering
http://dbpedia.org/ontology/abstract Ο τραυλισμός είναι διαταραχή της ομιλίας κΟ τραυλισμός είναι διαταραχή της ομιλίας κατά την οποία η ροή του λόγου διαταράσσεται από ακούσιες επαναλήψεις και παρατάσεις ήχων, συλλαβών, λέξεων ή φράσεων καθώς και ακούσιες σιωπηλές παύσεις στις οποίες το άτομο που τραυλίζει δεν μπορεί να παράγει ήχους και φθόγγους. Σχεδόν 70 εκατομμύρια άνθρωποι παγκοσμίως τραυλίζουν, περίπου το 1% του παγκόσμιου πληθυσμού. Ο αντίκτυπος του τραυλισμού στη λειτουργικότητα και τη συναισθηματική κατάσταση ενός ατόμου μπορεί να είναι σοβαρός. Αυτό μπορεί να περιλαμβάνει φόβο να αρθρώσει λόγο, αυτοεπιβαλλόμενη απομόνωση, άγχος, ντροπή, χαμηλή αυτοεκτίμηση ή το να αποτελεί πιθανός στόχος εκφοβισμού. Ο τραυλισμός μερικές φορές θεωρείται ευρέως ως σύμπτωμα άγχους, αλλά δεν υπάρχει άμεση συσχέτιση προς αυτήν την κατεύθυνση. Η ομιλία στο τηλέφωνο ή σε μεγάλη ομάδα ανθρώπων, ο τραυλισμός μπορεί να αμβλυνθεί ή να οξυνθεί αντιστοίχως, ανάλογα με το άτομα. Τα άτομα που τραυλίζουν συχνά διαπιστώνουν ότι ο τραυλισμός τους παρουσιάζει διακυμάνσεις. Αν και η ακριβής αιτία του τραυλισμού είναι άγνωστη, πιστεύεται ότι συμβάλλουν τόσο η γενετική όσο και η νευροφυσιολογία. Υπάρχουν πολλές θεραπείες και τεχνικές λογοθεραπείας που μπορεί να βοηθήσουν στη μείωση της δυσαρμονίας της ομιλίας σε ορισμένα άτομα που τραυλίζουν σε σημείο. Ωστόσο, επί του παρόντος δεν υπάρχει ουσιαστικά θεραπεία για τη διαταραχή. Η σοβαρότητα του τραυλισμού του ατόμου θα αντιστοιχούσε στην ποσότητα της λογοθεραπείας που απαιτείται.ποσότητα της λογοθεραπείας που απαιτείται. , ( 말더듬이는 여기로 연결됩니다. 영화에 대해서는 말더듬이 (영화) 문서를 참고하십시오.) 말더듬증(stuttering, stammering)은 말을 순조롭게 하지 못하고 막히는 증상을 말한다. 말을 더듬는 이를 말더듬이라고 한다. , 吃音(きつおん、英: stuttering,stammering)とは、言葉が円滑に吃音(きつおん、英: stuttering,stammering)とは、言葉が円滑に話せない、スムーズに言葉が出てこないこと。非流暢発話状態のひとつ。 構音障害・言い淀みなどとは区別されるが、合併する場合もある。 吃音には、幼児期から始まる発達性吃音と、発達性吃音のなかった人に脳の疾病や精神的・心理的な問題によって引き起こる獲得性吃音がある。 「発語時に言葉が連続して発せられる(連発)」、「瞬間あるいは一時的に無音状態が続く(難発)」「語頭を伸ばして発音してしまう(延発)」などの症状を示す。WHO(世界保健機関)の疾病分類ICD-10では、吃音であり、米国精神医学会の以前のDSM-IVでは吃音、2013年のDSM-5(『精神障害の診断と統計マニュアル』第5版)では 小児期発症流暢症/小児期発症流暢障害(吃音)と障害が併記され、英語表記で、Childhood‒Onset Fluency Disorder (Stuttering) の診断名である。 日本国内においては吃音症、どもりとも言われているが、特に近年「どもり」は差別用語や放送禁止用語とみなされており、公の場で使われなくなってきている。 吃音の治療法や支援方法については、「吃音#治療・矯正」を参照。なくなってきている。 吃音の治療法や支援方法については、「吃音#治療・矯正」を参照。 , Jąkanie (alalia syllabaris) – zaburzenie mJąkanie (alalia syllabaris) – zaburzenie mowy charakteryzujące się częstymi powtórzeniami lub przedłużeniami dźwięków, sylab lub słów albo częstymi zawahaniami lub pauzami zakłócającymi rytmiczny przepływ mowy. Jąkanie powinno być klasyfikowane jako zaburzenie tylko wtedy, gdy jego nasilenie jest na tyle duże, że zakłóca płynność mowy. Termin jąkanie jest głównie powiązany z bezwiednymi powtórzeniami dźwięków, ale obejmuje także odbiegające od normy wahania czy pauzy przed rozpoczęciem mowy, określane przez jąkających się jako bloki, oraz przeciąganie pewnych dźwięków, najczęściej samogłosek i półsamogłosek. Dla wielu jąkających się powtórzenia są podstawowym problemem. Bloki i przedłużenia dźwięków są tylko wyuczonymi mechanizmami, mającymi pomagać w ukrywaniu powtórzeń, ponieważ strach przed nimi w czasie publicznych wystąpień jest najczęściej główną przyczyną psychologicznego niepokoju. Termin jąkanie jest powszechnie stosowany niezależnie od stopnia nasilenia zaburzenia: obejmuje osoby z ledwie postrzegalnymi trudnościami, u których jest to zaburzenie w dużej mierze kosmetyczne, a także osoby z niezwykle dotkliwymi symptomami, w przypadku których komunikacja werbalna jest bardzo utrudniona, czasami niemal niemożliwa. Jąkanie może mieć dotkliwy wpływ na funkcjonowanie i stan emocjonalny osoby jąkającej się. Wiele z tych zachowań pozostaje niezauważonych przez odbiorcę. Mogą to być: strach przed wypowiadaniem specyficznych samogłosek lub spółgłosek, obawa przed tym, że ktoś w czasie rozmowy dowie się o "sekrecie", jakim jest jąkanie, izolacja społeczna, lęki, stres, wstyd, czy uczucie "utraty kontroli" podczas mowy. Jąkanie jest powszechnie postrzegane jako objaw lęku, ale w rzeczywistości nie ma takiej współzależności (chociaż jak zostało wspomniane wcześniej, lęk społeczny może się rozwinąć w reakcji na jąkanie). Liczne badania pokazały, że osoby jąkające się są także zdrowe z psychologicznego punktu widzenia, pomijając obawę przed mówieniem, która jednak powstaje na skutek jąkania. Wbrew powszechnej opinii, jąkanie nie ma wpływu na inteligencję. Jąkanie nie jest w ogólności problemem z fizyczną produkcją dźwięków składających się na mowę, czy przekształcaniem myśli w słowa. Niezależnie od trudności związanych mówieniem, osoby jąkające się są zupełnie "normalne" w klinicznym znaczeniu tego słowa. Lęk, niska samoocena, nerwowość i stres nie są z całą pewnością przyczyną powstania jąkania, jednakże bardzo często są one rezultatem życia napiętnowanego niepełnosprawnością, co z kolei prowadzi do pogarszania problemu w sposób znany z systemu z (zaproponowana nazwa dla tego zjawiska to stuttered speech syndrome"). Zaburzenie jest także zmienne, co oznacza, że w pewnych sytuacjach, jak rozmowa przez telefon, jąkanie może być bardziej lub mniej nasilone, w zależności od poziomu lęku związanego z tą czynnością. Chociaż dokładna etiologia jąkania nie jest znana, to w ostatnich latach główne przyczyny upatruje się w genetyce i w fizjologii układu nerwowego. Dostępnych jest wiele sposobów leczenia i terapii mowy, które mogą pomóc w upłynnieniu mowy u części jąkających się, nawet do stopnia, kiedy niewprawione ucho nie będzie w stanie rozpoznać problemu; jednakże, obecnie zasadniczo nie ma „lekarstwa” na to zaburzenie, mimo wielu lat badań.a” na to zaburzenie, mimo wielu lat badań. , La disfèmia o quequesa o tartamudesa és unLa disfèmia o quequesa o tartamudesa és un , que es caracteritza per una expressió verbal interrompuda en el ritme, d'una manera més o menys brusca. Popularment hom parla d'un quec, tartamut, botijós, botillós, farfallós, xafallós (o que fa botiges). La disfèmia es caracteritza per repeticions o per prolongacions involuntàries molt freqüents que, de vegades, van acompanyades de moviments que poden estar o no relacionats amb la parla. Es deu a una incoordinació, però la seva causa última és desconeguda i se suposa complexa i diversa. Podem classificar les disfèmies en: * Tònica: caracteritzada per una parla entretallada on hi han afectats diversos grups musculars relacionats amb la fonació i que provoquen un bloqueig de la parla. * Clònica: Produïda per breus i ràpides contraccions bucals que donen lloc a una repetició compulsiva de paraules. * Mixta o tònico-clònica: es produeix quan ambdues formes de tartamudeig es donen alhora en el mateix subjecte.eig es donen alhora en el mateix subjecte. , Toteltasuna edo disfemia, mintzaeraren da,Toteltasuna edo disfemia, mintzaeraren da, silaba edo hitzen errepikapenean edo gelditze espasmodikoaren ondorioz ahozko jariakortasuna eteten denean ematen da, estutasuna sorraraziz. Autore batzuentzat, toteltasuna, asaldura emozionalaren ondorioa da. Toteltasunaren eragin psikologikoak gogorrak izan daitezke, pertsonaren gogo-aldarteari jarraiki erasotuz. Gainera, toteltasuna, oso estigmatizatua dagoen da; norbere inteligentzia eta trebetasun emozionalak zalantzan jartzen baititu, norbere burua lasaituz edo kontzentratuz gainditu daitekeela. Lotsa, beldurra, haserrealdiak edo frustrazioa dira toteltasunaren ondorioz ematen diren sentipenak. Norberaren kontrol faltaren sentsazioa ohikoa izaten da, depresiora eramanez. Toteltasunak antsietatea sortzen du, kasu batzuetan fobia sozial bihurtu arte. Beldurra izaten dute jende aurrean hitz egitean, kasu askotan isolamendu sozialera eramanda.Ingurukoen eraginak garrantzi handia hartzen du, toteltasuna duen pertsonarengan sintoma fisikoak sorraraziz edo indartuz: tentsio muskularra aurpegian eta lepoan, beldurra eta estresa. Bi eta lau urte inguruan hasi daiteke azaleratzen modu bereizgarri batean, baina haurrak adin horretan eduki ditzaketen hizkeraren zailtasunei leporatu dakieke. Azkenean, 20 umetatik bakarrak ez du gaindituko, besteek aldiz, nerabetasunean egingo dute. Helduetako %1-ak baino gutxiago dira totelak. Disfemiak ez du maila sozial nahiz arrazarik desberdintzen, hala ere, gizonezkoetan, emakumeetan baino arruntagoa izaten da, hiru edo lau aldiz arruntagoa. Oraindik ez da aurkitu nahasmendu honen zergatia, hala ere, 2010eko otsailean, ikerlariek hiru gene bereizi zituzten toteltasuna iraunarazten zutenak. Hau, hainbat urteetan zehar ikertu da, familietan toteltasuna errotzen baita.da, familietan toteltasuna errotzen baita. , 口吃(俗称“结巴”、“磕巴”,广东话称为“漏口”或“口窒窒”,在台灣,國語念作「kǒ口吃(俗称“结巴”、“磕巴”,广东话称为“漏口”或“口窒窒”,在台灣,國語念作「kǒu jí」;中國大陸普通話與新馬兩地則唸作「kǒu chī」;古汉语中叫謇。),是一种言语障碍,表现为言语频繁地与正常流利的人在频率和强度上不同、且非自愿的重复(语音,音节,单词或短语)、停顿、拖长打断。术语“口吃”通常是与非本意的语音重复相联系的,可以涵盖从最轻微而难以察觉的障碍程度一直到最严重、足以阻碍大多数语言交流的障碍程度。不過它也包括言语前的反常犹豫或停顿(被口吃者称为“语塞”)和某些语音的拖长(通常为元音)。口吃的许多表现不能被他人观察到;这包括对特定音素(通常为辅音)、字和词的恐惧,对特定情景的恐惧,還會出現焦虑、紧张、害羞和言语中“失控”的感觉。 口吃通常由專門的語言治療師診斷與治療,屬於語言流暢性的問題,口吃与发音障碍不同,口吃患者通常在发出语声方面没有障碍。且与失语症(Aphasia)等其它一些言语障碍不同,口吃者通常能够正常地组织词序、语法和语句。与人们通常想象地不同,口吃这一疾病和智力高低没有直接关系。大多数口吃患者除了言语有障碍,身心其他各方面都可以相当健康。而且,焦虑、自信缺乏以及紧张等心理因素通常不是口吃这一疾病的导致因素,而更大程度上是这一疾病的结果。这些心理因素使得口吃在一些情况下屬於严重残疾。口吃者对自身口吃反应出的情绪状态也是最难校正的方面。 口吃患者的言语流利程度可能随情境而变化。这和情境所造成的焦虑程度有关。比如在打电话时,一些口吃患者的病状可能会加重。在一些特定的活动,例如唱歌、自言自语或时,一些口吃患者的病状会显著减轻。(有学者认为在这些特定活动中,的神经机制和其它情境中的不同。) 对于许多中度或重度口吃患者来说,该疾病是生活和事业上的一个巨大障碍。 口吃这一疾病的病理机制尚未完全探明,目前认为和遗传,神经生理,家庭和社会多方面都有关系。 虽然现在有许多针对口吃的治疗和校正方法(参见言语治疗),但是尚未找到治愈口吃的有效手段。现在有许多针对口吃的治疗和校正方法(参见言语治疗),但是尚未找到治愈口吃的有效手段。 , Neamhord aclaíochta sa chaint. Bíonn deacrNeamhord aclaíochta sa chaint. Bíonn deacracht ag duine rithim is tomhas ama a chuid cainte a rialú, agus teipeann air scéal a riaradh ar dhaoine eile go héasca tapa leanúnach. Uaireanta athdheireann sé fuaimeanna go neamhghnách, fadaíonn iad, nó teipeann air iad a fhuascailt. Síneann an neamhord ó éadrom go dian. Ní fios cad is cúis leis, ach meastar go mbíonn fachtóirí géiniteacha, fiseolaíocha is síceolaíocha san áireamh. Úsáidtear modhanna éagsúla teiripe urlabhra, ina measc teicníochtaí nua cainte a mhúineadh, feistí leictreonacha fuaimiúla a chaitheamh chun cabhrú le caint leanúnach, agus traenáil i ndearcadh nua chun páirt a ghlacadh i gcomhluadar cainte.hun páirt a ghlacadh i gcomhluadar cainte. , Заика́ние — нарушение речи, характеризующеЗаика́ние — нарушение речи, характеризующееся частым повторением или звуков, слогов, слов, частыми остановками или нерешительностью в речи, разрывающей её ритмическое течение. Диагноз ставится, когда эти симптомы значительны. В отечественной логопедической литературе устоялось более простое, обобщающее предыдущие, определение заикания как «нарушения темпо-ритмической организации речи, обусловленного судорожным состоянием мышц речевого аппарата». Синонимы: логоневроз (от др.-греч. λόγος «слово», «понятие», «учение»; νεῦρον «нерв», -ωσις — суффикс, обозначающий «ненормальное состояние»), лалоневроз (от др.-греч. λαλιά «речь»; νεῦρον + -ωσις), логоклония (от др.-греч. λόγος «слово» и κλών, род. п. κλωνός «беспорядочное движение»), баттаризм (от имени царя Батта), бальбуцио (от лат. balbuties «заикаться», «запинаться», «говорить невразумительно»), англ. stuttering [ˈstʌtəɹɪŋ]. В американском Диагностическом и статистическом руководстве по психическим расстройствам 5-го издания (DSM-5) диагноз «заикание» (англ. stuttering) переименован в англ. «childhood-onset fluency disorder» — «расстройство беглости речи, начинающееся в детском возрасте», код в классификаторе 315.35 (F80.81), относится к подгруппе коммуникативных расстройств группы «neurodevelopmental disorders».ств группы «neurodevelopmental disorders». , La balbuzie detta anche balbettamento, disLa balbuzie detta anche balbettamento, dislalia, disfemia o disartria funzionale è un disturbo del linguaggio caratterizzato dalla fluenza interrotta e da involontarie ripetizioni e prolungamenti di suoni, sillabe, parole o frasi, con frequenti pause o blocchi in cui la persona che balbetta non è in grado di esprimere verbalmente, in modo continuo, un pensiero o un concetto, nonostante lo abbia già formulato mentalmente. La locuzione utilizzata per questi blocchi è disfluenze verbali. Questo è associato a un impatto psicologico negativo che può portare il disfluente allo sviluppare stati d'ansia, fobie specifiche, forme di evitamento, forme di depressione e isolamento auto-imposto, in relazione agli episodi traumatici vissuti.relazione agli episodi traumatici vissuti. , Stamning, talstörning som karaktäriseras aStamning, talstörning som karaktäriseras av ofrivilliga upprepningar, förlängningar och avbrott i talflödet, ofta åtföljda av olika beteenden för att komma vidare i talet. Stamning kan resultera i talrädsla, som i sin tur leder till undvikandebeteenden, allt från att undvika enstaka ord till att undvika hela talsituationen. Problembilden varierar i hög grad från person till person. Stamning är inte relaterat till intelligensnivå. Stamning förekommer företrädesvis hos barn. Man beräknar att cirka 5 % av befolkningen stammar eller har stammat som barn, medan knappt 1 % av den vuxna befolkningen stammar. De flesta som börjar stamma är pojkar och de flesta som slutar stamma är flickor, vilket bland vuxna utmärker sig i en tydlig överrepresentation av stammande män. I många fall är stamningen inget problem, vare sig för den drabbade eller för omgivningen. För andra kan stamning vara ett funktionshinder. Stamningen kan göra att man diskrimineras av omgivningen, eller på grund av sin talrädsla utvecklar en rädsla för sociala situationer. Förhållandet mellan graden stamning och graden talrädsla varierar från person till person. Även personer som utåt sett inte stammar alls kan ha samma talrädsla och undvikandebeteenden som en person med påtaglig stamning. Detta kallas ibland för "dold stamning". För den som stammar upplevs det som att förlora kontrollen över talet, att orden man tänkt säga "fastnar på vägen". Erfarenheten att stamma på ett ord kan skapa en förväntan att stamma på samma ord även nästa gång, så att vissa ord eller språkljud alltmer förknippas med stamning (på samma sätt kan personer och situationer bli förknippade med stamning). Förväntan att stamma kan trigga stamning och därmed skapa en ytterligare förväntan att stamma. För att uppmärksamma stamning som funktionsnedsättning har man utropat den 22 oktober till Internationella stamningsdagen (dagen är erkänd av EU-kommissionen).agen (dagen är erkänd av EU-kommissionen). , A disfemia, conhecida popularmente como gaA disfemia, conhecida popularmente como gagueira ou gaguez, é uma desordem de fluência da fala. Os sintomas mais evidentes da gagueira são a repetição de sílabas, os prolongamentos de sons e os bloqueios dos movimentos da fala, sobretudo na primeira sílaba, no momento em que o fluxo suave de movimentos da fala precisa ser iniciado. Também usam-se os termos tartamudez, disfemismo ou disfluência. Além de gago, o indivíduo que apresenta disfemia recebe o nome de disfêmico, tartamudo, balbo (de balbuciar) ou tardíloquo. Cerca de 5% das crianças entre dois e quatro anos de idade apresentam episódios de disfemia, sendo geralmente episódios transitórios, que duram poucos meses, ocorrendo em consequência de uma combinação de vários fatores durante o desenvolvimento da fala. Um destes fatores é a maturação lenta das redes neurais de processamento da linguagem, que resulta numa habilidade ainda pequena para articular palavras e encadeá-las em frases nesta idade. O rápido fluxo de pensamentos, em contraste com a relativa imaturidade do sistema fonoarticulatório, contribui para que a criança apresente alguma dificuldade para produzir um ritmo regular e suave em sua fala. Esta disfluência pode aumentar quando a criança está ansiosa, cansada ou doente e quando está tentando dominar muitas palavras novas. Normalmente, este distúrbio é transitório, apenas 20% das crianças que apresentam disfemia em tenra idade necessitarão de tratamento especializado. Estes poucos casos que persistem por mais tempo do que o habitual podem estar associados a uma história familiar de gagueira, sugerindo uma predisposição hereditária. Um estudo do Instituto Nacional de Desordens da Comunicação nos EUA (NIDCD), divulgado em fevereiro de 2010 em uma das mais importantes revistas de saúde e ciências médicas do mundo, o The New England Journal of Medicine, encontrou 3 genes relacionados à origem da gagueira: GNPTAB, GNPTG e NAGPA. Neste estudo, foram descobertas mutações capazes de alterar o funcionamento normal de células cerebrais localizadas no centro de controle da fala em pessoas que gaguejam. Como um importante desdobramento dessa descoberta, em julho de 2015 foi publicada uma abrangente pesquisa epidemiológica mundial que revelou a quantidade de pessoas com gagueira associada a mutações nos genes GNPTAB, GNPTG e NAGPA. De forma inesperada, os pesquisadores descobriram que essa quantidade era muito maior do que se imaginava na época em que este subtipo do distúrbio veio à tona (fevereiro de 2010). Segundo os dados da última pesquisa, um em cada seis casos de gagueira persistente não-sindrômica tem como causa essas mutações (uma frequência três vezes maior do que a estimativa inicial, que era de um em cada 20). Embora essa não seja a única causa genética da gagueira, até o presente momento esta é a única com um nível adequado de esclarecimento bioquímico (via metabólica e enzimas/proteínas envolvidas) e estatístico-populacional (distribuição e frequência de casos). Em relação à cronificação da gagueira, uma característica que pode estar relacionada à tendência de o distúrbio tornar-se persistente nas crianças é o surgimento de sintomas adicionais bastante semelhantes a alguns verificados na Síndrome de Tourette, como: comportamentos obsessivo-compulsivos; esgares faciais (caretas), mioclonias e tiques involuntários enquanto fala; contrair os olhos ou bater o pé em sinal de desconforto nos momentos em que a fala bloqueia. Nestes casos em que a criança já tem plena consciência do problema e também percebe que sua fala pode ser julgada como fora do padrão normal, ela tende a adotar comportamentos de evitação, muitas vezes preferindo ficar em silêncio a interagir verbalmente. Neste estágio, na falta de tratamento especializado, a maioria das crianças com gagueira começa a se retrair e ter sua auto-estima prejudicada. O bullying escolar é uma possível complicação à qual pais e professores devem estar muito atentos. A disfemia que persiste após os cinco anos de idade está associada a alterações anatômicas e funcionais do cérebro, conforme vêm demonstrando as pesquisas mais modernas de neuroimagem. Dados de neuroimagem publicados em 2013 na prestigiada revista científica Brain mostraram que, desde os 3 anos de idade, já é possível detectar, por meio de fMRI e DTI, diferenças de conectividade nas redes neurais em crianças com gagueira que podem ajudar a prognosticar a evolução e cronificação do distúrbio. A avaliação e o tratamento precoces são decisivos para que a criança consiga compensar cedo essas eventuais deficiências, antes do aparecimento de complicações secundárias. Por essa razão, recomenda-se que toda criança com sintomas recorrentes de gagueira passe por avaliação fonoaudiológica tão cedo quanto possível. O fonoaudiólogo é o clínico responsável pelo atendimento da maioria dos pacientes com gagueira. No entanto, nem todo fonoaudiólogo está devidamente capacitado para tal tarefa. Em muitos casos, apenas a terapia fonoaudiológica é insuficiente para atender de forma adequada todas as necessidades do paciente com gagueira, tornando necessária a adoção de medidas adicionais de suporte, como assistência médica e farmacológica, sobretudo no adulto ou quando há a presença de comorbidades importantes, como: depressão, TOC, síndrome de Tourette, TDAH, síndrome de Asperger, fobia social, epilepsia focal, epilepsia rolândica, síndrome de Landau–Kleffner, insônia, apneia obstrutiva do sono, bruxismo, disfunção da articulação temporomandibular, etc. Nos últimos anos, tem havido uma mobilização internacional crescente no sentido de conscientizar a sociedade sobre os preconceitos e a discriminação a que estão sujeitas as pessoas com gagueira. Como parte dessa iniciativa, alguns bons vídeos educativos sobre o assunto foram produzidos. Entre eles, destaca-se "Ssstutter", um curta-metragem canadense bastante desconcertante e reflexivo, estrelado por uma adolescente de 16 anos que possui a desordem. Também como forma de ajudar no processo de conscientização social do problema, o dia 22 de outubro foi instituído como o Dia Internacional de Atenção à Gagueira.o Dia Internacional de Atenção à Gagueira. , Le bégaiement (nom auquel on adjoint parfoLe bégaiement (nom auquel on adjoint parfois les qualificatifs persistant, développemental ou chronique) est un trouble de la parole affectant la fluidité du discours. Il est caractérisé par des disfluidités (interruptions involontaires de la parole) fréquentes et typiques du bégaiement, dont : * des répétitions de sons, de syllabes ou de mots, * des prolongements de sons, * des blocages (pauses silencieuses pendant lesquelles la personne est incapable de produire le son souhaité). Ces disfluidités peuvent s'accompagner de tension physique et de comportements secondaires (clignement des yeux, mouvement du visage ou du corps, etc.). La personne qui bégaie peut également développer des comportements d'évitement et des réactions négatives en lien avec la communication. La définition exacte du bégaiement développemental par les différentes institutions concernées et disciplines médicales fait l'objet de débats. La CIM-11 de l'Organisation mondiale de la santé (OMS) et le DSM-5 de l'Association américaine de psychiatrie classent ce trouble de la fluidité verbale parmi les « troubles neurodéveloppementaux ». Le bégaiement peut avoir des répercussions psychologiques et sociales importantes. Lorsque sévère, il est reconnu dans un grand nombre de pays, dont la France, comme étant un handicap. Certains individus qui bégaient redoutent néanmoins cette « étiquette » et affirment « ne pas se sentir handicapés ».affirment « ne pas se sentir handicapés ». , Gagap adalah suatu di mana aliran bicara tGagap adalah suatu di mana aliran bicara terganggu tanpa disadari oleh pengulangan dan pemanjangan suara, suku kata, kata, atau frasa; serta jeda atau hambatan tak disadari yang mengakibatkan gagalnya produksi suara. Umumnya, gagap bukan disebabkan oleh proses fisik produksi suara (lihat ) atau proses penerjemahan pikiran menjadi kata (lihat disleksia). Gagap juga tak berhubungan dengan tingkat kecerdasan seseorang. Di luar kegagapannya, orang yang gagap umumnya normal. Gangguan ini juga bersifat variabel, yang berarti bahwa pada situasi tertentu, seperti berbicara melalui telpon, tingkat kegagapan dapat meningkat atau menurun. Walaupun penyebab utama gagap tidak diketahui, faktor genetik dan neurofisiologi diduga berperan atas timbulnya gangguan ini. Banyak teknik terapi bicara yang dapat meningkatkan kefasihan bicara pada beberapa orang.tkan kefasihan bicara pada beberapa orang. , Stotteren wordt in de ICD-10 omschreven alStotteren wordt in de ICD-10 omschreven als "Spraak die wordt gekenmerkt door frequente herhaling of verlenging van geluiden, lettergrepen of woorden of ook wel door herhaalde aarzelingen of pauzes die het vloeiend verloop van de spraak onderbreken. Dit dient alleen dan als een stoornis te worden geklasseerd indien de ernst ervan zodanig is dat het vloeiend verloop van de spraak duidelijk wordt belemmerd”. In dit lemma wordt uitsluitend de meest voorkomende vorm van stotteren besproken, de communicatiestoornis (subcategorie) die in de DSM-IV is ingedeeld bij de ontwikkelingsstoornissen.ingedeeld bij de ontwikkelingsstoornissen. , التلعثم أو التأتأة هو نوع من الاضطراب في االتلعثم أو التأتأة هو نوع من الاضطراب في الكلام عندما يتعطل الاسترسال في الحديث بسبب التكرار اللاإرادي وإطالة الأصوات والمقاطع والكلمات أو العبارات بالإضافة إلى التوقفات الصامتة اللا إرادية أثناء الكلام، أو العوائق التي لا يستطيع فيها الشخص الذي يتلعثم أن يصدر أي أصوات. وغالباً ما يرتبط مصطلح التأتأة أو التلعثم بالتكرار الصوتي اللاإرادي، كما يشمل أيضًا التردد غير الطبيعي أو التوقف المؤقت قبل البدء في الكلام والذي يشير إليه الأشخاص الذين يتلعثمون ككتل وإطالة بعض الأصوات وعادة ما تكون حروف العلة أو شبه حروف العلة ووفقًا للعالم واتكنز وآخرون فإن التأتأة هي عبارة عن اضطراب في اختيار واستهلال الكلام وتنفيذ التسلسل الحركي اللازم لصياغة الكلام بطلاقة والمشكلة الأساسية. بالنسبة للكثير من الأشخاص الذين يتلعثمون هي مشكلة التكرار والترديد ويغطي مصطلح التأتأة نطاقًا واسعًا من الشدة التي تشتمل على عوائق يمكن إدراكها بصعوبة شديدة والتي تكون إلى حد كبير تجميلية للأعراض الشديدة التي تمنع التواصل الشفهي بشكل فعال ويوجد في العالم من الرجال الذين يتلعثمون ما يقارب أربعة أضعاف عدد النساء المتلعثمات بما في ذلك 70 مليون شخص في جميع أنحاء العالم أي حوالي 1% من سكان العالم. وقد يكون تأثير التأتأة شديدًا على أداء الشخص وحالته العاطفية وقد يشمل ذلك الخوف من نطق حروف علة محددة أو حروف ساكنة معينة أو الخوف من الوقوع في التأتأة في المواقف الاجتماعية وربما عزلة يفرضها على نفسه أو القلق، التوتر، الخجل أو قلة الاعتداد بالنفس أو كونه هدفًا محتملًا للتنمر خاصة لدى الأطفال أو حاجته إلى استخدام بدائل للكلمات أو إعادة ترتيب الكلمات في الجملة لإخفاء التأتأة أو الشعور بفقدان السيطرة خلال الكلام يُنظر إلى التأتأة أحيانًا على أنها من أعراض القلق ولكن في الواقع لا يوجد ارتباط مباشر بين التأتأة والقلق في هذا الاتجاه على الرغم من أن العكس قد يكون صحيحًا لأن القلق الاجتماعي قد يتطور فعليًا لدى الأفراد نتيجة لتلعثمهم. التأتأة ليست مشكلة في الإنتاج الصوتي الطبيعي للكلمات وصياغة الكلام أو ترتيب الأفكار في كلمات ولا تتسبب العصبية الحادة والإجهاد في التأتأة، ولكنهما يمكن أن يؤديان إلى التأتأة في الأشخاص الذين يعانون من الاضطراب في الكلام كما أن التعايش مع إعاقة التأتأة قد يؤدي إلى القلق الثابت والتوتر الذي يقلل من شحنة الإجهاد الحاد اللازم الذي يقلل من كمية الإجهاد الحاد الضروري لتحريك التأتأة في أي شخص يتلعثم، مما يؤدي إلى تفاقم المشكلة بطريقة نظام التغذية الراجعة الإيجابية وقد تم اقتراح اسم «متلازمة التلعثم» لهذه الحالة. فلا الإجهاد الحاد أو الإجهاد المزمن في حد ذاته يخلق أي استعداد للتأتأة. كما أن هذا الاضطراب مُتغير أيضًا، مما يعني أنه في حالات معينة مثل التحدث عبر الهاتف أو في مجموعة كبيرة من الناس قد يكون التأتأة أكثر حدة أو أقل اعتمادًا على ما إذا كان المتلعثم مدركًا لذاته بشأن التأتأة وغالباً ما يجد المتأتئون أن تأتأتهم تتأرجح وتتذبذب وأن لديهم أيام جيدة أيام سيئة وأحياناً أيام خالية من التأتأة فالأوقات والأيام التي تتقلب فيها التأتأة يمكن أن تكون عشوائية. وعلى الرغم من أن المسببات الدقيقة للتلعثم أو أسباب التلعثم غير معروفة إلا أنه يُعتقد أن كل من علم الوراثة والفيزيولوجيا العصبية يسهمان فيه كما أن هناك العديد من العلاجات وتقنيات علاج النطق المتاحة التي قد تساعد في تقليل اضطراب النطق لدى بعض الأشخاص الذين يتلعثمون إلى درجة لا تستطيع الأذن غير المدربة فيها تحديد المشكلة، ومع ذلك لا يوجد علاج لهذا الاضطراب في الوقت الحاضر. وقد تتوافق شدة حالة تأتأة الشخص مع كمية علاج النطق اللازمة لتقليل حالات عدم الطلاقة في الكلام. يحتاج التلعثم الشديد إلى علاج طويل الأمد وعمل شاق من أجل تقليل عدم الطلاقة في الكلام.مل شاق من أجل تقليل عدم الطلاقة في الكلام. , Stuttering, also known as stammering, is aStuttering, also known as stammering, is a speech disorder in which the flow of speech is disrupted by involuntary repetitions and prolongations of sounds, syllables, words, or phrases as well as involuntary silent pauses or blocks in which the person who stutters is unable to produce sounds. The term stuttering is most commonly associated with involuntary sound repetition, but it also encompasses the abnormal hesitation or pausing before speech, referred to by people who stutter as blocks, and the prolongation of certain sounds, usually vowels or semivowels. According to Watkins et al., stuttering is a disorder of "selection, initiation, and execution of motor sequences necessary for fluent speech production". For many people who stutter, repetition is the main concern. The term "stuttering" covers a wide range of severity, from barely perceptible impediments that are largely cosmetic to severe symptoms that effectively prevent oral communication. Almost 70 million people worldwide stutter, about 1% of the world's population. The impact of stuttering on a person's functioning and emotional state can be severe. This may include fears of having to enunciate specific vowels or consonants, fears of being caught stuttering in social situations, self-imposed isolation, anxiety, stress, shame, low self-esteem, being a possible target of bullying (especially in children), having to use word substitution and rearrange words in a sentence to hide stuttering, or a feeling of "loss of control" during speech. Stuttering is sometimes popularly seen as a symptom of anxiety, but there is no direct correlation in that direction. Stuttering is generally not a problem with the physical production of speech sounds or putting thoughts into words. Acute nervousness and stress are not thought to cause stuttering, but they can trigger stuttering in people who have the speech disorder, and living with a stigmatized disability can result in anxiety and high allostatic stress load (chronic nervousness and stress) that increase the amount of acute stress necessary to trigger stuttering in any given person who stutters, worsening the situation in the manner of a positive feedback system; the name 'stuttered speech syndrome' has been proposed for this condition. Neither acute nor chronic stress, however, itself creates any predisposition to stuttering. The disorder is also variable, which means that in certain situations, such as talking on the telephone or in a large group, the stuttering might be more severe or less, depending on whether or not the person who stutters is self-conscious about their stuttering. People who stutter often find that their stuttering fluctuates and that they have "good" days, "bad" days and "stutter-free" days. The times in which their stuttering fluctuates can be random. Although the exact etiology, or cause, of stuttering is unknown, both genetics and neurophysiology are thought to contribute. There are many treatments and speech therapy techniques available that may help decrease speech disfluency in some people who stutter to the point where an untrained ear cannot identify a problem; however, there is essentially no cure for the disorder at present. The severity of the person's stuttering would correspond to the amount of speech therapy needed to decrease disfluency. For severe stuttering, long-term therapy and hard work is required to decrease disfluency.d work is required to decrease disfluency. , La tartamudez o disfemia (del griego: δυσφLa tartamudez o disfemia (del griego: δυσφημία [dysfēmía] ‘mal lenguaje’) es un trastorno de la comunicación que se caracteriza por interrupciones involuntarias del habla que se acompañan de tensión muscular en cara y cuello, miedo y estrés.​ Ellas son la expresión visible de la interacción de determinados factores orgánicos, psicológicos y sociales que determinan y orientan en el individuo la conformación de un ser, un hacer y un sentir con características propias. Los efectos psicológicos de la tartamudez pueden ser graves afectando el estado de ánimo de la persona de forma continua. Además, la tartamudez es una discapacidad muy estigmatizada, donde continuamente se cuestiona la inteligencia y habilidad emocional de la persona que tartamudea, pues se cree que con "calmarse" o "concentrarse más en lo que se dice" se logrará hablar de forma fluida. Sentimientos que son comunes, y muchas veces severos, en las personas que tartamudean son vergüenza, miedo, ansiedad, enfado y frustración. Una sensación de falta de control es común en quienes tartamudean, todo lo cual muchas veces es causa de depresión.​ Comienza, de modo característico, entre el segundo y cuarto año de vida, aunque se suele confundir con las dificultades propias de la edad a la hora de hablar. Al final, solo uno de cada 20 niños acaba tartamudeando y muchos de ellos superan el trastorno en la adolescencia. Menos del 1% de los adultos tartamudea. En cuanto a la prevalencia según el género, vale decir que es de tres a cuatro veces más común en hombres que en mujeres. Aún no se ha encontrado una causa específica para este desorden, sin embargo, en febrero de 2010 científicos anunciaron el descubrimiento de tres genes asociados con la prevalencia de la tartamudez. Esto se ha estudiado desde hace varios años, cuando se comenzó a notar que la tartamudez prevalece en las familias.​ A pesar de creencias populares, la tartamudez no está asociada con la ansiedad ni es un efecto de ella para su desarrollo; sin embargo, la tartamudez sí genera ansiedad en los individuos que la poseen, llegando a convertirse en fobia social, en donde se teme tartamudear frente a las personas, provocando en muchos casos el aislamiento social de quien tartamudea. Esto en último término puede acarrear problemas de depresión e incluso pensamientos suicidas, por lo que un adecuado tratamiento es fundamental. La reacción del entorno del afectado es importante para la aparición de numerosos síntomas físicos asociados a la tartamudez, sobre todo en los primeros años de manifestación: tensión muscular en cara y cuello, miedo y estrés. Nuevas investigaciones sugieren que la tartamudez podría ser un patrón de habla no convencional, poco común, otra manifestación más de la diversidad humana.​ El Día Mundial sobre la Concienciación de la Tartamudez es el 22 de octubre. Fue promovido por la Asociación Internacional de Tartamudos (ISAD). Las personas afectadas por este trastorno se las conoce como tartamudos. También se los hace llamar gagos.tamudos. También se los hace llamar gagos. , Stottern (auch Balbuties, von lateinisch bStottern (auch Balbuties, von lateinisch balbutire ‚stottern‘) ist eine Störung des Redeflusses, welche durch häufige Unterbrechungen des Sprechablaufs, durch Wiederholungen von Lauten, Silben und Wörtern gekennzeichnet ist. Charakteristisch für Stottern ist das situationsabhängige Auftreten der Symptomatik, wobei Symptomfreiheit nicht selten im Wechsel mit starkem Stottern stehen kann. Nervosität gilt nicht als Auslöser, kann jedoch in manchen Fällen Folge des Stotterns sein. Dieser Artikel befasst sich mit dem sogenannten idiopathischen Stottern (englisch persistent developmental stuttering), das vom Stottern mit bekannter psychischer oder physischer Ursache abzugrenzen ist. Nach neuen Erkenntnissen von Sprachwissenschaftlern der Purdue University/USA basiert die Störung nicht oder nicht nur auf einer motorischen Fehlfunktion, sondern beruht auch auf einer anderen Verarbeitungsstruktur des Gehirns bei Stotterern. Stottern gilt als therapierbar (Linderung der Symptome), jedoch nicht als heilbar (Beseitigung der Ursache).cht als heilbar (Beseitigung der Ursache). , Заїкання — порушення мовлення, що виявляєтЗаїкання — порушення мовлення, що виявляється у мимовільному повторенні окремих звуків, складів або цілих фраз, неприродному розтягуванні звуків або блоках мовчання, протягом яких людина, що заїкається, не може вимовити звук. Ймовірно, заїкання з'явилося практично одночасно з мовою, адже згадки про нього доходять до нас з якнайдавніших часів. За свідченнями заїкалися: єгипетські фараони, перський , можливо, пророк Мойсей (страждав якимсь дефектом мови, за описами схожими на заїкання), римський поет Вергілій та інші. Міжнародний день людей, що заїкаються (International Stuttering Awareness Day) відзначається щорічно 22 жовтня, починаючи з 1998 року. щорічно 22 жовтня, починаючи з 1998 року. , Balbutado estas parola malkapablo, problemBalbutado estas parola malkapablo, problemo de flueco. Oni nevole ripetas aŭ trolongas sonojn, vortojn kaj silabojn aŭ blokiĝas ĉe silaboj. Tiuj blokoj malhelpas sonadon, kaj okazas nevolajn kaj nekutimajn paŭzojn dum parolado. Ĝi enhavas ankaŭ tro longajn paŭzojn ĝis kiam la ulo komencas paroli. Ĝi estas parenca al la taĥilalio. Watkins kaj liaj kolegoj definias balbutadon kiel perturbo de elektado, starto kaj ekzekuto de motoraj procezoj bezonataj por parolo. Por multa balbutantoj estas la plej granda problemo la ripetado. Balbutado povas havi varian severecon, kaj enhavas ankaŭ etaj malhelpojn, kiuj kovras pli severajn simptomojn, malhelpantajn de parolon. Ĝi ne estas fizika problemo de pronuncado, aŭ uzi vortojn laŭ ilia signifikoj. Nombro de balbutantoj estas estimita al 70 000 000, kiu estas unu percento de monda popolo. Rilato de seksoj estas 3:1 por viroj. En 65% ĝi komencas ĝis la tria vivjaro, kaj en 85% ĝis la 3,5 vivjaro. Ĝi povas kaŭzi sociaj, psikologiajn kaj profesiajn damaĝojn. Psikologie la balbutado efikas al emocioj kaj karaktero. La ulo povas timi elparoli iujn konsonantojn aŭ vokalojn, aŭ timi balbutadon mem, kaj isodalon, streson, honton, ĉikanadon. Li povas anstataŭigi vortojn kaj reordigi frazojn por kaŝi balbutadon. Li povas senti malgajnon de kontrolo dum parolado. Oni ofte rigardas, ke balbutado estas simptomo esti nervoza, sed tiu estas eraro. Inverse, balbutado povas plifortigi sociajn timojn. Aktuale, la ulo povas reagi per balbutado al sociaj eventoj, kiu venas kun paniko kaj malesto de kontrolo. La kialo estas interago de balbutado kaj socia fobio. Tiu estas sindromo de balbutanta parolo. Balbutado ofte fluktuas, balbuntantoj havas pli bonajn kaj pli malbonajn tagojn, eĉ tagojn sen balbutado. Parentoj de balbutantaj infanoj ofte diras, ke se la infano lacas, balbutado plifortiĝas. La fluktuado ŝajnas esti tute hazarda. Oni ne konas kialojn de balbutado bone, sed ĝi povas havi genetikajn kaj neŭrofiziologiajn kialojn. Oni trovis ĉe 70 percentoj de balbutantoj genetikajn kialojn. Ili evolviĝas alie ol la plimulto, dominanco de unu hemisfero estas nenormala. Normale neŭronoj por lingva planado aperiĝas antaŭ ol centralaj regionoj de cerbo komencas okupiĝi kun parolo. Ĉe balbutantoj tiu ne estas nepre tiel. La kaŭzo de balbutado restas ne certa (rimarkinde estas pli ofta balbutado ĉe viroj kaj ĉe maldekstruloj), kaj la kuracoj estas diversaj kaj bedaŭrinde ofte refaliĝemaj. Inter la famaj balbutantoj estis Moseo kaj Winston Churchill. La balbutantoj ne balbutas, kiam ili kantas, deklamas, flustras, aŭ kriadas. Logopedio ne konas metodon, kiu tute resanigus balbutadon. Estas terapioj, kiuj mildas balbutadon, ke laikoj ne povas aŭdi balbutadon. Oni povas estimi longon de terapion per severeco de balbutado. Se ĝi estas severa, ĝi bezonas longan terapion kaj multan kunlaboron.nas longan terapion kaj multan kunlaboron. , Koktavost (též zejména odborně balbutismusKoktavost (též zejména odborně balbutismus, balbuties) je řečová porucha, při které je plynulost řeči neúmyslně přerušována opakováním jednotlivých slabik či částí slov nebo jejich nechtěným prodlužováním. Řeč je v některých případech proložena neúmyslnými pauzami, kdy koktavý člověk není schopen vydat žádný zvuk (tzv. řečové bloky).Lidé, kteří koktají, vědí, co chtějí říct. Přesto navzdory všemu svému úsilí nejsou schopni plynule a bez námahy promluvit. Všeobecně vžitá představa, že koktavost se vyznačuje pouze rychlým opakováním několika slabik, není tedy pravdivá. Lidé trpící touto poruchou bývají označováni jako balbutici. Věda, která se koktavostí zabývá se nazývá . Hlavním problémem mnohých balbutiků je právě nechtěné opakování částí slov a protahování samohlásek představuje spíše mechanismus, který má toto opakování částečně eliminovat. Pojem koktavost zastřešuje různě vážné řečové poruchy. Patří sem jak řečové poruchy spíše kosmetického charakteru (při mluvnickém projevu balbutika si posluchači jeho poruchu řeči jen stěží uvědomují) až po vážné poruchy, kdy je pro postiženého jakýkoli řečový projev velkým problémem. Pro balbutika může jeho řečová porucha představovat závažný psychologický a emocionální problém. Mnozí balbutici se snaží vyhýbat se mluvení na veřejnosti nebo se snaží záměrně nepoužívat taková slova, u kterých předpokládají vznik řečového bloku. Toto vyhýbavé chování ale vede často k uzavření se do sebe, úzkosti, stresu, hanbě a pocitu „ztráty kontroly“ během mluvení. Když se osoby, které koktají, pokoušejí překonávat toto mimovolné narušení své řeči, často začínají při rozhovoru odvracet oči, pohazovat hlavou, třást rty, pomrkávat očima, jinak řečeno začínají s řečí zápasit. Koktavost je často spojována s úzkostlivostí koktavého, ve skutečnosti zde však nebyla prokázána žádná souvislost (často naopak úzkostlivost vzniká až jako následek koktavosti). U koktavých lidí také nebyla zjištěna nižší inteligence než u zbytku populace. Koktavost neznamená v podstatě problém s fyziologickou produkcí řeči ani s převáděním myšlenek do mluvené podoby. Pokud odhlédneme od jejich řečových problémů, jsou lidé postižení koktavostí z klinického hlediska „normální“. Koktavost se u mnohých balbutiků mění v průběhu času i v závislosti na konkrétních situacích a často je spojena s množstvím stresu při určitých činnostech. Pro mnoho balbutiků je tak například velkým problémem telefonování a stres, který při telefonickém hovoru pociťují, může výrazně negativně ovlivnit projevy jejich řečové poruchy. Přesná příčina koktavosti je dosud neznámá, zdá se však, že zde hrají roli jak genetické, tak neuropsychologické faktory. Existuje mnoho přístupů a terapií k „léčbě“ koktavosti, které mohou zmírnit její projevy; žádný zaručený lék ani zaručená technika k jejímu odstranění však nejsou v současnosti známy.dstranění však nejsou v současnosti známy.
http://dbpedia.org/ontology/complications Shame,bullying,social anxiety,fear of public speaking
http://dbpedia.org/ontology/differentialDiagnosis http://dbpedia.org/resource/Dysphonia +
http://dbpedia.org/ontology/icd10 F98.5
http://dbpedia.org/ontology/icd9 307.0
http://dbpedia.org/ontology/medlinePlus 001427
http://dbpedia.org/ontology/meshId D013342
http://dbpedia.org/ontology/omim 184450
http://dbpedia.org/ontology/thumbnail http://commons.wikimedia.org/wiki/Special:FilePath/Stuttering_mobile_app.jpg?width=300 +
http://dbpedia.org/ontology/treatment http://dbpedia.org/resource/Speech_therapy +
http://dbpedia.org/ontology/wikiPageExternalLink https://stutter.org.au + , https://archive.org/details/ifyourchildstutt00ains + , http://www.mnsu.edu/comdis/kuster/casestudy/path/mondlin.html + , http://www.stutteringhelp.org + , http://theses.lub.lu.se/scripta-archive/2005/02/02/med_1035/part2/Per_Alm_Paper_II.pdf + , https://web.archive.org/web/20160314190244/https:/www.nidcd.nih.gov/health/stuttering + , http://www.asha.org/public/speech/disorders/stuttering.htm + , http://arquivo.pt/wayback/20091016041011/http:/www.asha.org/public/speech/disorders/stuttering.htm + , https://web.archive.org/web/20071018211549/http:/theses.lub.lu.se/postgrad/search.tkl%3Ffield_query1=pubid&query1=med_1035&recordformat=display +
http://dbpedia.org/ontology/wikiPageID 28394
http://dbpedia.org/ontology/wikiPageLength 105216
http://dbpedia.org/ontology/wikiPageRevisionID 1124378734
http://dbpedia.org/ontology/wikiPageWikiLink http://dbpedia.org/resource/Microphone + , http://dbpedia.org/resource/Dopamine_antagonist + , http://dbpedia.org/resource/Oral_communication + , http://dbpedia.org/resource/Developmental_disorder + , http://dbpedia.org/resource/Cortisol + , http://dbpedia.org/resource/Breastfeeding + , http://dbpedia.org/resource/Arkwright_%28Open_All_Hours%29 + , http://dbpedia.org/resource/Serotonin + , http://dbpedia.org/resource/Neurodiversity + , http://dbpedia.org/resource/Indigenous_peoples_of_the_Americas + , http://dbpedia.org/resource/Monster_Study + , http://dbpedia.org/resource/Mobile_app + , http://dbpedia.org/resource/Hieronymus_Mercurialis + , http://dbpedia.org/resource/The_Indian_Stammering_Association + , http://dbpedia.org/resource/Arcuate_fasciculus + , http://dbpedia.org/resource/Colin_Firth + , http://dbpedia.org/resource/Allostatic_load + , http://dbpedia.org/resource/Corpus_callosum + , http://dbpedia.org/resource/Mobile_Applications + , http://dbpedia.org/resource/Hyoid_bone + , http://dbpedia.org/resource/International_Stuttering_Awareness_Day + , http://dbpedia.org/resource/Jean_Marc_Gaspard_Itard + , http://dbpedia.org/resource/Claudius + , http://dbpedia.org/resource/Lionel_Logue + , http://dbpedia.org/resource/Social_anxiety + , http://dbpedia.org/resource/Etiology + , http://dbpedia.org/resource/Changes_%28David_Bowie_song%29 + , http://dbpedia.org/resource/Frequency + , http://dbpedia.org/resource/Eurodance + , http://dbpedia.org/resource/GNPTAB + , http://dbpedia.org/resource/Positive_feedback + , http://dbpedia.org/resource/Lists_of_language_disorders + , http://dbpedia.org/resource/Tickling + , http://dbpedia.org/resource/Dysphonia + , http://dbpedia.org/resource/David_Seidler + , http://dbpedia.org/resource/Stuttering_Foundation_of_America + , http://dbpedia.org/resource/File:LewisCarrollSelfPhoto.jpg + , http://dbpedia.org/resource/Headphones + , http://dbpedia.org/resource/Autopsy + , http://dbpedia.org/resource/Talmud + , http://dbpedia.org/resource/McGuire_programme + , http://dbpedia.org/resource/Lippincott_Williams_&_Wilkins + , http://dbpedia.org/resource/Autism + , http://dbpedia.org/resource/Genetics + , http://dbpedia.org/resource/Positron_emission_tomography + , http://dbpedia.org/resource/Herbalism + , http://dbpedia.org/resource/Attention_deficit_hyperactivity_disorder + , http://dbpedia.org/resource/Iceberg + , http://dbpedia.org/resource/Bullying + , http://dbpedia.org/resource/GNPTG + , http://dbpedia.org/resource/Parkinson%27s_disease + , http://dbpedia.org/resource/Speech_processing + , http://dbpedia.org/resource/The_Who + , http://dbpedia.org/resource/Dennis_Drayna + , http://dbpedia.org/resource/Spasmodic_dysphonia + , http://dbpedia.org/resource/Hove + , http://dbpedia.org/resource/Semivowel + , http://dbpedia.org/resource/Diaphragmatic_breathing + , http://dbpedia.org/resource/Self-esteem + , http://dbpedia.org/resource/Bible + , http://dbpedia.org/resource/Planum_temporale + , http://dbpedia.org/resource/George_VI + , http://dbpedia.org/resource/Prevalence + , http://dbpedia.org/resource/Uvula + , http://dbpedia.org/resource/Speech + , http://dbpedia.org/resource/Cognitive_behavioral_therapy + , http://dbpedia.org/resource/Embarrassment + , http://dbpedia.org/resource/Twin_study + , http://dbpedia.org/resource/Functional_magnetic_resonance_imaging + , http://dbpedia.org/resource/New_York_City + , http://dbpedia.org/resource/Moses + , http://dbpedia.org/resource/Open_All_Hours + , http://dbpedia.org/resource/Shame + , http://dbpedia.org/resource/Elocution + , http://dbpedia.org/resource/Cerebral_palsy + , http://dbpedia.org/resource/Romance_%28love%29 + , http://dbpedia.org/resource/Operant_conditioning + , http://dbpedia.org/resource/Octave + , http://dbpedia.org/resource/Essential_tremor + , http://dbpedia.org/resource/Guilt_%28emotion%29 + , http://dbpedia.org/resource/Dyscravia + , http://dbpedia.org/resource/Tonsil + , http://dbpedia.org/resource/Affect_%28psychology%29 + , http://dbpedia.org/resource/Prosody_%28linguistics%29 + , http://dbpedia.org/resource/Category:Speech_disorders + , http://dbpedia.org/resource/Waterline + , http://dbpedia.org/resource/Selective_mutism + , http://dbpedia.org/resource/Pathologist + , http://dbpedia.org/resource/Roman_emperor + , http://dbpedia.org/resource/Prognosis + , http://dbpedia.org/resource/Dyslexia + , http://dbpedia.org/resource/Palilalia + , http://dbpedia.org/resource/National_Stuttering_Association + , http://dbpedia.org/resource/Emotion + , http://dbpedia.org/resource/Category:Dyslexia + , http://dbpedia.org/resource/Lund_University + , http://dbpedia.org/resource/The_King%27s_Speech + , http://dbpedia.org/resource/Neurophysiology + , http://dbpedia.org/resource/Hypothalamic%E2%80%93pituitary%E2%80%93adrenal_axis + , http://dbpedia.org/resource/List_of_stutterers + , http://dbpedia.org/resource/Speech_disfluency + , http://dbpedia.org/resource/Dopamine + , http://dbpedia.org/resource/Astrocyte + , http://dbpedia.org/resource/Broca%27s_area + , http://dbpedia.org/resource/Speech_disorder + , http://dbpedia.org/resource/Auditory_feedback + , http://dbpedia.org/resource/Galen + , http://dbpedia.org/resource/Black_Box_%28band%29 + , http://dbpedia.org/resource/Turntablism + , http://dbpedia.org/resource/Giovanni_Battista_Morgagni + , http://dbpedia.org/resource/Charles_Van_Riper + , http://dbpedia.org/resource/Scatman_%28Ski_Ba_Bop_Ba_Dop_Bop%29 + , http://dbpedia.org/resource/Speech_therapy + , http://dbpedia.org/resource/Symptoms + , http://dbpedia.org/resource/David_Bowie + , http://dbpedia.org/resource/Wendell_Johnson + , http://dbpedia.org/resource/Winston_Churchill + , http://dbpedia.org/resource/Vomiting + , http://dbpedia.org/resource/Promotion_%28rank%29 + , http://dbpedia.org/resource/My_Generation + , http://dbpedia.org/resource/Ride_on_Time + , http://dbpedia.org/resource/Lisp + , http://dbpedia.org/resource/European_League_of_Stuttering_Associations + , http://dbpedia.org/resource/Human_voice + , http://dbpedia.org/resource/Demosthenes + , http://dbpedia.org/resource/Disability_rights_movement + , http://dbpedia.org/resource/Jazz + , http://dbpedia.org/resource/Headset_%28audio%29 + , http://dbpedia.org/resource/White_noise + , http://dbpedia.org/resource/San_Diego + , http://dbpedia.org/resource/Delayed_auditory_feedback + , http://dbpedia.org/resource/Rolandic_operculum + , http://dbpedia.org/resource/Notker_of_St._Gall + , http://dbpedia.org/resource/Wikt:occipital + , http://dbpedia.org/resource/Four_bodily_humors + , http://dbpedia.org/resource/Disfluency + , http://dbpedia.org/resource/File:Stuttering_mobile_app.jpg + , http://dbpedia.org/resource/Phyllis_Moir + , http://dbpedia.org/resource/Vowel + , http://dbpedia.org/resource/File:Notker_Balbulus_2.jpg + , http://dbpedia.org/resource/File:Self_portrait_of_Paul_Aston_stuttering._Oil_on_board_23_x_31cm.jpg + , http://dbpedia.org/resource/Syntax + , http://dbpedia.org/resource/Analogy + , http://dbpedia.org/resource/Metronome + , http://dbpedia.org/resource/All_India_Institute_of_Speech_and_Hearing + , http://dbpedia.org/resource/Michael_Palin_Centre_for_Stammering_Children + , http://dbpedia.org/resource/Social_movement + , http://dbpedia.org/resource/Glossophobia + , http://dbpedia.org/resource/Fear + , http://dbpedia.org/resource/Anxiety_%28mood%29 + , http://dbpedia.org/resource/Cluttering + , http://dbpedia.org/resource/Cognition + , http://dbpedia.org/resource/Scratching + , http://dbpedia.org/resource/Speech%E2%80%93language_pathology + , http://dbpedia.org/resource/NAGPA + , http://dbpedia.org/resource/Personal_computer + , http://dbpedia.org/resource/Peer_pressure + , http://dbpedia.org/resource/Anger + , http://dbpedia.org/resource/Scatman_John + , http://dbpedia.org/resource/Frustration + , http://dbpedia.org/resource/Israel_Stuttering_Association + , http://dbpedia.org/resource/Social_model_of_disability + , http://dbpedia.org/resource/Category:Stuttering + , http://dbpedia.org/resource/Auditory_masking + , http://dbpedia.org/resource/Category:Mental_disorders_diagnosed_in_childhood + , http://dbpedia.org/resource/Magnetoencephalography + , http://dbpedia.org/resource/Hypoactivity + , http://dbpedia.org/resource/Neuron +
http://dbpedia.org/property/bot InternetArchiveBot
http://dbpedia.org/property/causes Unknown
http://dbpedia.org/property/complications Shame, bullying, social anxiety, fear of public speaking
http://dbpedia.org/property/date "2009-10-16"^^xsd:date , March 2018 , August 2022
http://dbpedia.org/property/differential http://dbpedia.org/resource/Dysphonia +
http://dbpedia.org/property/duration Long term
http://dbpedia.org/property/explain 4
http://dbpedia.org/property/field http://dbpedia.org/resource/Speech%E2%80%93language_pathology +
http://dbpedia.org/property/fixAttempted yes
http://dbpedia.org/property/frequency About 1%
http://dbpedia.org/property/icd F98.5 , 307
http://dbpedia.org/property/medication Dopamine antagonists
http://dbpedia.org/property/medlineplus 1427
http://dbpedia.org/property/meshid D013342
http://dbpedia.org/property/name Stuttering
http://dbpedia.org/property/omim 184450
http://dbpedia.org/property/onset -1.57788E8
http://dbpedia.org/property/prognosis Usually resolves by late childhood; 20% of cases last into adulthood
http://dbpedia.org/property/symptoms Involuntary sound repetition and disruption or blocking of speech
http://dbpedia.org/property/synonyms Stammering, alalia syllabaris, alalia literalis, anarthria literalis, dysphemia.
http://dbpedia.org/property/text around 4-50%
http://dbpedia.org/property/treatment http://dbpedia.org/resource/Speech_therapy +
http://dbpedia.org/property/url http://arquivo.pt/wayback/20091016041011/http:/www.asha.org/public/speech/disorders/stuttering.htm +
http://dbpedia.org/property/wikiPageUsesTemplate http://dbpedia.org/resource/Template:Clarify_span + , http://dbpedia.org/resource/Template:Webarchive + , http://dbpedia.org/resource/Template:Emotional_and_behavioral_disorders + , http://dbpedia.org/resource/Template:Spoken_Wikipedia + , http://dbpedia.org/resource/Template:Infobox_medical_condition_%28new%29 + , http://dbpedia.org/resource/Template:Cite_journal + , http://dbpedia.org/resource/Template:Medical_resources + , http://dbpedia.org/resource/Template:Div_col + , http://dbpedia.org/resource/Template:Div_col_end + , http://dbpedia.org/resource/Template:Dead_link + , http://dbpedia.org/resource/Template:Circa + , http://dbpedia.org/resource/Template:Reflist + , http://dbpedia.org/resource/Template:See_also + , http://dbpedia.org/resource/Template:Authority_control + , http://dbpedia.org/resource/Template:Short_description + , http://dbpedia.org/resource/Template:Wiktionary + , http://dbpedia.org/resource/Template:Stuttering + , http://dbpedia.org/resource/Template:Curlie + , http://dbpedia.org/resource/Template:ISBN + , http://dbpedia.org/resource/Template:TOC_limit + , http://dbpedia.org/resource/Template:Main + , http://dbpedia.org/resource/Template:OMIM + , http://dbpedia.org/resource/Template:Redirect-multi + , http://dbpedia.org/resource/Template:Cite_book +
http://dbpedia.org/property/wordnet type http://www.w3.org/2006/03/wn/wn20/instances/synset-disease-noun-1 +
http://purl.org/dc/terms/subject http://dbpedia.org/resource/Category:Stuttering + , http://dbpedia.org/resource/Category:Dyslexia + , http://dbpedia.org/resource/Category:Mental_disorders_diagnosed_in_childhood + , http://dbpedia.org/resource/Category:Speech_disorders +
http://purl.org/linguistics/gold/hypernym http://dbpedia.org/resource/Disorder +
http://www.w3.org/ns/prov#wasDerivedFrom http://en.wikipedia.org/wiki/Stuttering?oldid=1124378734&ns=0 +
http://xmlns.com/foaf/0.1/depiction http://commons.wikimedia.org/wiki/Special:FilePath/Notker_Balbulus_2.jpg + , http://commons.wikimedia.org/wiki/Special:FilePath/Stuttering_mobile_app.jpg + , http://commons.wikimedia.org/wiki/Special:FilePath/LewisCarrollSelfPhoto.jpg + , http://commons.wikimedia.org/wiki/Special:FilePath/Self_portrait_of_Paul_Aston_stuttering._Oil_on_board_23_x_31cm.jpg +
http://xmlns.com/foaf/0.1/isPrimaryTopicOf http://en.wikipedia.org/wiki/Stuttering +
http://xmlns.com/foaf/0.1/name Stuttering
owl:sameAs http://bg.dbpedia.org/resource/%D0%97%D0%B0%D0%B5%D0%BA%D0%B2%D0%B0%D0%BD%D0%B5 + , http://la.dbpedia.org/resource/Haesitatio_linguae + , http://arz.dbpedia.org/resource/%D8%AA%D9%87%D8%AA%D9%87%D9%87 + , http://ar.dbpedia.org/resource/%D8%AA%D9%84%D8%B9%D8%AB%D9%85 + , http://pnb.dbpedia.org/resource/%DB%81%DA%A9%D9%84%D8%A7%DB%81%D9%B9 + , http://pt.dbpedia.org/resource/Disfemia + , http://scn.dbpedia.org/resource/Chicchiamentu + , http://sv.dbpedia.org/resource/Stamning + , http://ko.dbpedia.org/resource/%EB%A7%90%EB%8D%94%EB%93%AC%EC%A6%9D + , http://hu.dbpedia.org/resource/Dadog%C3%A1s + , http://eu.dbpedia.org/resource/Toteltasun + , http://fi.dbpedia.org/resource/%C3%84nkytys + , http://id.dbpedia.org/resource/Gagap + , http://pl.dbpedia.org/resource/J%C4%85kanie + , http://ru.dbpedia.org/resource/%D0%97%D0%B0%D0%B8%D0%BA%D0%B0%D0%BD%D0%B8%D0%B5 + , http://te.dbpedia.org/resource/%E0%B0%A8%E0%B0%A4%E0%B1%8D%E0%B0%A4%E0%B0%BF + , http://uk.dbpedia.org/resource/%D0%97%D0%B0%D1%97%D0%BA%D0%B0%D0%BD%D0%BD%D1%8F + , http://eo.dbpedia.org/resource/Balbutado + , http://fa.dbpedia.org/resource/%D9%84%DA%A9%D9%86%D8%AA + , http://ta.dbpedia.org/resource/%E0%AE%A4%E0%AE%BF%E0%AE%95%E0%AF%8D%E0%AE%95%E0%AF%81%E0%AE%B5%E0%AE%BE%E0%AE%AF%E0%AF%8D + , http://az.dbpedia.org/resource/K%C9%99k%C9%99l%C9%99m%C9%99 + , http://sq.dbpedia.org/resource/Belb%C3%ABzimi + , http://vi.dbpedia.org/resource/N%C3%B3i_l%E1%BA%AFp + , http://ur.dbpedia.org/resource/%DB%81%DA%A9%D9%84%D8%A7%DB%81%D9%B9 + , http://an.dbpedia.org/resource/Tartameca + , http://d-nb.info/gnd/4127760-0 + , http://sw.dbpedia.org/resource/Kigugumizi + , http://cy.dbpedia.org/resource/Atal_dweud + , http://dbpedia.org/resource/Stuttering + , http://ro.dbpedia.org/resource/B%C3%A2lb%C3%A2ial%C4%83 + , http://he.dbpedia.org/resource/%D7%92%D7%9E%D7%92%D7%95%D7%9D + , http://th.dbpedia.org/resource/%E0%B8%81%E0%B8%B2%E0%B8%A3%E0%B8%9E%E0%B8%B9%E0%B8%94%E0%B8%95%E0%B8%B4%E0%B8%94%E0%B8%AD%E0%B9%88%E0%B8%B2%E0%B8%87 + , http://www4.wiwiss.fu-berlin.de/sider/resource/side_effects/C0038506 + , http://www4.wiwiss.fu-berlin.de/sider/resource/side_effects/C0038131 + , http://it.dbpedia.org/resource/Balbuzie + , http://tr.dbpedia.org/resource/Kekemelik + , http://ja.dbpedia.org/resource/%E5%90%83%E9%9F%B3%E7%97%87 + , http://es.dbpedia.org/resource/Tartamudez + , http://bs.dbpedia.org/resource/Mucanje + , http://lt.dbpedia.org/resource/Mik%C4%8Diojimas + , http://hr.dbpedia.org/resource/Mucanje + , http://kk.dbpedia.org/resource/%D0%9A%D0%B5%D0%BA%D0%B5%D1%88%D1%82%D1%96%D0%BA + , http://fr.dbpedia.org/resource/B%C3%A9gaiement + , http://de.dbpedia.org/resource/Stottern + , http://sr.dbpedia.org/resource/%D0%9C%D1%83%D1%86%D0%B0%D1%9A%D0%B5 + , http://cs.dbpedia.org/resource/Koktavost + , http://ml.dbpedia.org/resource/%E0%B4%B5%E0%B4%BF%E0%B4%95%E0%B5%8D%E0%B4%95%E0%B5%8D + , http://et.dbpedia.org/resource/Kogelus + , http://yago-knowledge.org/resource/Stuttering + , http://api.nytimes.com/svc/semantic/v2/concept/name/nytd_des/Stuttering + , http://hi.dbpedia.org/resource/%E0%A4%B9%E0%A4%95%E0%A4%B2%E0%A4%BE%E0%A4%A8%E0%A4%BE + , http://zh.dbpedia.org/resource/%E5%8F%A3%E5%90%83 + , http://hy.dbpedia.org/resource/%D4%BF%D5%A1%D5%AF%D5%A1%D5%A6%D5%B8%D6%82%D5%A9%D5%B5%D5%B8%D6%82%D5%B6 + , http://uz.dbpedia.org/resource/Duduqlanish + , https://global.dbpedia.org/id/npY3 + , http://ca.dbpedia.org/resource/Disf%C3%A8mia + , http://da.dbpedia.org/resource/Stammen + , http://ms.dbpedia.org/resource/Gagap + , http://be.dbpedia.org/resource/%D0%97%D0%B0%D1%96%D0%BA%D0%B0%D0%BD%D0%BD%D0%B5 + , http://nl.dbpedia.org/resource/Stotteren + , http://no.dbpedia.org/resource/Stamming + , http://el.dbpedia.org/resource/%CE%A4%CF%81%CE%B1%CF%85%CE%BB%CE%B9%CF%83%CE%BC%CF%8C%CF%82 + , http://simple.dbpedia.org/resource/Stuttering + , http://kn.dbpedia.org/resource/%E0%B2%89%E0%B2%97%E0%B3%8D%E0%B2%97%E0%B3%81 + , http://www.wikidata.org/entity/Q186676 + , http://ga.dbpedia.org/resource/Stadaireacht + , http://rdf.freebase.com/ns/m.070yw +
rdf:type http://dbpedia.org/class/yago/WikicatCommunicationDisorders + , http://dbpedia.org/class/yago/Unfitness114547369 + , http://dbpedia.org/class/yago/WikicatDevelopmentalDisabilities + , http://dbpedia.org/class/yago/Cognition100023271 + , http://dbpedia.org/class/yago/Disease114070360 + , http://dbpedia.org/class/yago/PhysicalCondition114034177 + , http://dbpedia.org/class/yago/Attribute100024264 + , http://dbpedia.org/class/yago/State100024720 + , http://dbpedia.org/class/yago/Disability114548343 + , http://dbpedia.org/class/yago/PathologicalState114051917 + , http://dbpedia.org/class/yago/IllHealth114052046 + , http://dbpedia.org/ontology/Disease + , http://dbpedia.org/class/yago/Disorder114052403 + , http://dbpedia.org/class/yago/Illness114061805 + , http://dbpedia.org/class/yago/Abstraction100002137 + , http://dbpedia.org/class/yago/PsychologicalFeature100023100 + , http://dbpedia.org/class/yago/WikicatSpeechImpediments + , http://dbpedia.org/class/yago/Hindrance105689249 + , http://dbpedia.org/class/yago/Condition113920835 + , http://dbpedia.org/class/yago/CognitiveFactor105686481 + , http://www.wikidata.org/entity/Q12136 + , http://dbpedia.org/class/yago/WikicatLanguageDisorders + , http://dbpedia.org/class/yago/Difficulty105686955 +
rdfs:comment A disfemia, conhecida popularmente como gaA disfemia, conhecida popularmente como gagueira ou gaguez, é uma desordem de fluência da fala. Os sintomas mais evidentes da gagueira são a repetição de sílabas, os prolongamentos de sons e os bloqueios dos movimentos da fala, sobretudo na primeira sílaba, no momento em que o fluxo suave de movimentos da fala precisa ser iniciado. Também usam-se os termos tartamudez, disfemismo ou disfluência. Além de gago, o indivíduo que apresenta disfemia recebe o nome de disfêmico, tartamudo, balbo (de balbuciar) ou tardíloquo.amudo, balbo (de balbuciar) ou tardíloquo. , Balbutado estas parola malkapablo, problemBalbutado estas parola malkapablo, problemo de flueco. Oni nevole ripetas aŭ trolongas sonojn, vortojn kaj silabojn aŭ blokiĝas ĉe silaboj. Tiuj blokoj malhelpas sonadon, kaj okazas nevolajn kaj nekutimajn paŭzojn dum parolado. Ĝi enhavas ankaŭ tro longajn paŭzojn ĝis kiam la ulo komencas paroli. Ĝi estas parenca al la taĥilalio. Watkins kaj liaj kolegoj definias balbutadon kiel perturbo de elektado, starto kaj ekzekuto de motoraj procezoj bezonataj por parolo. Por multa balbutantoj estas la plej granda problemo la ripetado. Balbutado povas havi varian severecon, kaj enhavas ankaŭ etaj malhelpojn, kiuj kovras pli severajn simptomojn, malhelpantajn de parolon. Ĝi ne estas fizika problemo de pronuncado, aŭ uzi vortojn laŭ ilia signifikoj.ncado, aŭ uzi vortojn laŭ ilia signifikoj. , Stottern (auch Balbuties, von lateinisch bStottern (auch Balbuties, von lateinisch balbutire ‚stottern‘) ist eine Störung des Redeflusses, welche durch häufige Unterbrechungen des Sprechablaufs, durch Wiederholungen von Lauten, Silben und Wörtern gekennzeichnet ist. Charakteristisch für Stottern ist das situationsabhängige Auftreten der Symptomatik, wobei Symptomfreiheit nicht selten im Wechsel mit starkem Stottern stehen kann. Nervosität gilt nicht als Auslöser, kann jedoch in manchen Fällen Folge des Stotterns sein. Dieser Artikel befasst sich mit dem sogenannten idiopathischen Stottern (englisch persistent developmental stuttering), das vom Stottern mit bekannter psychischer oder physischer Ursache abzugrenzen ist. Nach neuen Erkenntnissen von Sprachwissenschaftlern der Purdue University/USA basiert die Störung nicht oder nichty/USA basiert die Störung nicht oder nicht , 口吃(俗称“结巴”、“磕巴”,广东话称为“漏口”或“口窒窒”,在台灣,國語念作「kǒ口吃(俗称“结巴”、“磕巴”,广东话称为“漏口”或“口窒窒”,在台灣,國語念作「kǒu jí」;中國大陸普通話與新馬兩地則唸作「kǒu chī」;古汉语中叫謇。),是一种言语障碍,表现为言语频繁地与正常流利的人在频率和强度上不同、且非自愿的重复(语音,音节,单词或短语)、停顿、拖长打断。术语“口吃”通常是与非本意的语音重复相联系的,可以涵盖从最轻微而难以察觉的障碍程度一直到最严重、足以阻碍大多数语言交流的障碍程度。不過它也包括言语前的反常犹豫或停顿(被口吃者称为“语塞”)和某些语音的拖长(通常为元音)。口吃的许多表现不能被他人观察到;这包括对特定音素(通常为辅音)、字和词的恐惧,对特定情景的恐惧,還會出現焦虑、紧张、害羞和言语中“失控”的感觉。 口吃通常由專門的語言治療師診斷與治療,屬於語言流暢性的問題,口吃与发音障碍不同,口吃患者通常在发出语声方面没有障碍。且与失语症(Aphasia)等其它一些言语障碍不同,口吃者通常能够正常地组织词序、语法和语句。与人们通常想象地不同,口吃这一疾病和智力高低没有直接关系。大多数口吃患者除了言语有障碍,身心其他各方面都可以相当健康。而且,焦虑、自信缺乏以及紧张等心理因素通常不是口吃这一疾病的导致因素,而更大程度上是这一疾病的结果。这些心理因素使得口吃在一些情况下屬於严重残疾。口吃者对自身口吃反应出的情绪状态也是最难校正的方面。得口吃在一些情况下屬於严重残疾。口吃者对自身口吃反应出的情绪状态也是最难校正的方面。 , Stuttering, also known as stammering, is aStuttering, also known as stammering, is a speech disorder in which the flow of speech is disrupted by involuntary repetitions and prolongations of sounds, syllables, words, or phrases as well as involuntary silent pauses or blocks in which the person who stutters is unable to produce sounds. The term stuttering is most commonly associated with involuntary sound repetition, but it also encompasses the abnormal hesitation or pausing before speech, referred to by people who stutter as blocks, and the prolongation of certain sounds, usually vowels or semivowels. According to Watkins et al., stuttering is a disorder of "selection, initiation, and execution of motor sequences necessary for fluent speech production". For many people who stutter, repetition is the main concern. The term "stutterion is the main concern. The term "stutteri , Toteltasuna edo disfemia, mintzaeraren da,Toteltasuna edo disfemia, mintzaeraren da, silaba edo hitzen errepikapenean edo gelditze espasmodikoaren ondorioz ahozko jariakortasuna eteten denean ematen da, estutasuna sorraraziz. Autore batzuentzat, toteltasuna, asaldura emozionalaren ondorioa da. Toteltasunaren eragin psikologikoak gogorrak izan daitezke, pertsonaren gogo-aldarteari jarraiki erasotuz. Gainera, toteltasuna, oso estigmatizatua dagoen da; norbere inteligentzia eta trebetasun emozionalak zalantzan jartzen baititu, norbere burua lasaituz edo kontzentratuz gainditu daitekeela.tuz edo kontzentratuz gainditu daitekeela. , Gagap adalah suatu di mana aliran bicara tGagap adalah suatu di mana aliran bicara terganggu tanpa disadari oleh pengulangan dan pemanjangan suara, suku kata, kata, atau frasa; serta jeda atau hambatan tak disadari yang mengakibatkan gagalnya produksi suara. Umumnya, gagap bukan disebabkan oleh proses fisik produksi suara (lihat ) atau proses penerjemahan pikiran menjadi kata (lihat disleksia). Gagap juga tak berhubungan dengan tingkat kecerdasan seseorang. Di luar kegagapannya, orang yang gagap umumnya normal.gapannya, orang yang gagap umumnya normal. , Заика́ние — нарушение речи, характеризующеЗаика́ние — нарушение речи, характеризующееся частым повторением или звуков, слогов, слов, частыми остановками или нерешительностью в речи, разрывающей её ритмическое течение. Диагноз ставится, когда эти симптомы значительны. В отечественной логопедической литературе устоялось более простое, обобщающее предыдущие, определение заикания как «нарушения темпо-ритмической организации речи, обусловленного судорожным состоянием мышц речевого аппарата».рожным состоянием мышц речевого аппарата». , Ο τραυλισμός είναι διαταραχή της ομιλίας κΟ τραυλισμός είναι διαταραχή της ομιλίας κατά την οποία η ροή του λόγου διαταράσσεται από ακούσιες επαναλήψεις και παρατάσεις ήχων, συλλαβών, λέξεων ή φράσεων καθώς και ακούσιες σιωπηλές παύσεις στις οποίες το άτομο που τραυλίζει δεν μπορεί να παράγει ήχους και φθόγγους. Σχεδόν 70 εκατομμύρια άνθρωποι παγκοσμίως τραυλίζουν, περίπου το 1% του παγκόσμιου πληθυσμού.ν, περίπου το 1% του παγκόσμιου πληθυσμού. , Stotteren wordt in de ICD-10 omschreven alStotteren wordt in de ICD-10 omschreven als "Spraak die wordt gekenmerkt door frequente herhaling of verlenging van geluiden, lettergrepen of woorden of ook wel door herhaalde aarzelingen of pauzes die het vloeiend verloop van de spraak onderbreken. Dit dient alleen dan als een stoornis te worden geklasseerd indien de ernst ervan zodanig is dat het vloeiend verloop van de spraak duidelijk wordt belemmerd”. In dit lemma wordt uitsluitend de meest voorkomende vorm van stotteren besproken, de communicatiestoornis (subcategorie) die in de DSM-IV is ingedeeld bij de ontwikkelingsstoornissen.ingedeeld bij de ontwikkelingsstoornissen. , Stamning, talstörning som karaktäriseras aStamning, talstörning som karaktäriseras av ofrivilliga upprepningar, förlängningar och avbrott i talflödet, ofta åtföljda av olika beteenden för att komma vidare i talet. Stamning kan resultera i talrädsla, som i sin tur leder till undvikandebeteenden, allt från att undvika enstaka ord till att undvika hela talsituationen. Problembilden varierar i hög grad från person till person. Stamning är inte relaterat till intelligensnivå. För att uppmärksamma stamning som funktionsnedsättning har man utropat den 22 oktober till Internationella stamningsdagen (dagen är erkänd av EU-kommissionen).agen (dagen är erkänd av EU-kommissionen). , التلعثم أو التأتأة هو نوع من الاضطراب في االتلعثم أو التأتأة هو نوع من الاضطراب في الكلام عندما يتعطل الاسترسال في الحديث بسبب التكرار اللاإرادي وإطالة الأصوات والمقاطع والكلمات أو العبارات بالإضافة إلى التوقفات الصامتة اللا إرادية أثناء الكلام، أو العوائق التي لا يستطيع فيها الشخص الذي يتلعثم أن يصدر أي أصوات. وغالباً ما يرتبط مصطلح التأتأة أو التلعثم بالتكرار الصوتي اللاإرادي، كما يشمل أيضًا التردد غير الطبيعي أو التوقف المؤقت قبل البدء في الكلام والذي يشير إليه الأشخاص الذين يتلعثمون ككتل وإطالة بعض الأصوات وعادة ما تكون حروف العلة أو شبه حروف العلة ووفقًا للعالم واتكنز وآخرون فإن التأتأة هي عبارة عن اضطراب في اختيار واستهلال الكلام وتنفيذ التسلسل الحركي اللازم لصياغة الكلام بطلاقة والمشكلة الأساسية. بالنسبة للكثير من الأشخاص الذين يتلعثمون هي مشكلة التكرار والترديد ويغطي مصطلح التأتأة نطاقًا واسعًا من الشدة التي تشتمل على عوائنطاقًا واسعًا من الشدة التي تشتمل على عوائ , Заїкання — порушення мовлення, що виявляєтЗаїкання — порушення мовлення, що виявляється у мимовільному повторенні окремих звуків, складів або цілих фраз, неприродному розтягуванні звуків або блоках мовчання, протягом яких людина, що заїкається, не може вимовити звук. Ймовірно, заїкання з'явилося практично одночасно з мовою, адже згадки про нього доходять до нас з якнайдавніших часів. За свідченнями заїкалися: єгипетські фараони, перський , можливо, пророк Мойсей (страждав якимсь дефектом мови, за описами схожими на заїкання), римський поет Вергілій та інші.заїкання), римський поет Вергілій та інші. , La tartamudez o disfemia (del griego: δυσφLa tartamudez o disfemia (del griego: δυσφημία [dysfēmía] ‘mal lenguaje’) es un trastorno de la comunicación que se caracteriza por interrupciones involuntarias del habla que se acompañan de tensión muscular en cara y cuello, miedo y estrés.​ Ellas son la expresión visible de la interacción de determinados factores orgánicos, psicológicos y sociales que determinan y orientan en el individuo la conformación de un ser, un hacer y un sentir con características propias. Las personas afectadas por este trastorno se las conoce como tartamudos. También se los hace llamar gagos.tamudos. También se los hace llamar gagos. , Neamhord aclaíochta sa chaint. Bíonn deacrNeamhord aclaíochta sa chaint. Bíonn deacracht ag duine rithim is tomhas ama a chuid cainte a rialú, agus teipeann air scéal a riaradh ar dhaoine eile go héasca tapa leanúnach. Uaireanta athdheireann sé fuaimeanna go neamhghnách, fadaíonn iad, nó teipeann air iad a fhuascailt. Síneann an neamhord ó éadrom go dian. Ní fios cad is cúis leis, ach meastar go mbíonn fachtóirí géiniteacha, fiseolaíocha is síceolaíocha san áireamh. Úsáidtear modhanna éagsúla teiripe urlabhra, ina measc teicníochtaí nua cainte a mhúineadh, feistí leictreonacha fuaimiúla a chaitheamh chun cabhrú le caint leanúnach, agus traenáil i ndearcadh nua chun páirt a ghlacadh i gcomhluadar cainte.hun páirt a ghlacadh i gcomhluadar cainte. , Le bégaiement (nom auquel on adjoint parfoLe bégaiement (nom auquel on adjoint parfois les qualificatifs persistant, développemental ou chronique) est un trouble de la parole affectant la fluidité du discours. Il est caractérisé par des disfluidités (interruptions involontaires de la parole) fréquentes et typiques du bégaiement, dont : * des répétitions de sons, de syllabes ou de mots, * des prolongements de sons, * des blocages (pauses silencieuses pendant lesquelles la personne est incapable de produire le son souhaité).st incapable de produire le son souhaité). , Koktavost (též zejména odborně balbutismusKoktavost (též zejména odborně balbutismus, balbuties) je řečová porucha, při které je plynulost řeči neúmyslně přerušována opakováním jednotlivých slabik či částí slov nebo jejich nechtěným prodlužováním. Řeč je v některých případech proložena neúmyslnými pauzami, kdy koktavý člověk není schopen vydat žádný zvuk (tzv. řečové bloky).Lidé, kteří koktají, vědí, co chtějí říct. Přesto navzdory všemu svému úsilí nejsou schopni plynule a bez námahy promluvit. Všeobecně vžitá představa, že koktavost se vyznačuje pouze rychlým opakováním několika slabik, není tedy pravdivá. Lidé trpící touto poruchou bývají označováni jako balbutici. Věda, která se koktavostí zabývá se nazývá .da, která se koktavostí zabývá se nazývá . , La balbuzie detta anche balbettamento, disLa balbuzie detta anche balbettamento, dislalia, disfemia o disartria funzionale è un disturbo del linguaggio caratterizzato dalla fluenza interrotta e da involontarie ripetizioni e prolungamenti di suoni, sillabe, parole o frasi, con frequenti pause o blocchi in cui la persona che balbetta non è in grado di esprimere verbalmente, in modo continuo, un pensiero o un concetto, nonostante lo abbia già formulato mentalmente. La locuzione utilizzata per questi blocchi è disfluenze verbali.a per questi blocchi è disfluenze verbali. , 吃音(きつおん、英: stuttering,stammering)とは、言葉が円滑に吃音(きつおん、英: stuttering,stammering)とは、言葉が円滑に話せない、スムーズに言葉が出てこないこと。非流暢発話状態のひとつ。 構音障害・言い淀みなどとは区別されるが、合併する場合もある。 吃音には、幼児期から始まる発達性吃音と、発達性吃音のなかった人に脳の疾病や精神的・心理的な問題によって引き起こる獲得性吃音がある。 「発語時に言葉が連続して発せられる(連発)」、「瞬間あるいは一時的に無音状態が続く(難発)」「語頭を伸ばして発音してしまう(延発)」などの症状を示す。WHO(世界保健機関)の疾病分類ICD-10では、吃音であり、米国精神医学会の以前のDSM-IVでは吃音、2013年のDSM-5(『精神障害の診断と統計マニュアル』第5版)では 小児期発症流暢症/小児期発症流暢障害(吃音)と障害が併記され、英語表記で、Childhood‒Onset Fluency Disorder (Stuttering) の診断名である。 日本国内においては吃音症、どもりとも言われているが、特に近年「どもり」は差別用語や放送禁止用語とみなされており、公の場で使われなくなってきている。 吃音の治療法や支援方法については、「吃音#治療・矯正」を参照。なくなってきている。 吃音の治療法や支援方法については、「吃音#治療・矯正」を参照。 , La disfèmia o quequesa o tartamudesa és unLa disfèmia o quequesa o tartamudesa és un , que es caracteritza per una expressió verbal interrompuda en el ritme, d'una manera més o menys brusca. Popularment hom parla d'un quec, tartamut, botijós, botillós, farfallós, xafallós (o que fa botiges). La disfèmia es caracteritza per repeticions o per prolongacions involuntàries molt freqüents que, de vegades, van acompanyades de moviments que poden estar o no relacionats amb la parla. Es deu a una incoordinació, però la seva causa última és desconeguda i se suposa complexa i diversa. Podem classificar les disfèmies en:versa. Podem classificar les disfèmies en: , Jąkanie (alalia syllabaris) – zaburzenie mJąkanie (alalia syllabaris) – zaburzenie mowy charakteryzujące się częstymi powtórzeniami lub przedłużeniami dźwięków, sylab lub słów albo częstymi zawahaniami lub pauzami zakłócającymi rytmiczny przepływ mowy. Jąkanie powinno być klasyfikowane jako zaburzenie tylko wtedy, gdy jego nasilenie jest na tyle duże, że zakłóca płynność mowy. Termin jąkanie jest głównie powiązany z bezwiednymi powtórzeniami dźwięków, ale obejmuje także odbiegające od normy wahania czy pauzy przed rozpoczęciem mowy, określane przez jąkających się jako bloki, oraz przeciąganie pewnych dźwięków, najczęściej samogłosek i półsamogłosek. Dla wielu jąkających się powtórzenia są podstawowym problemem. Bloki i przedłużenia dźwięków są tylko wyuczonymi mechanizmami, mającymi pomagać w ukrywaniu powtórzeń, ponieważ strach pć w ukrywaniu powtórzeń, ponieważ strach p , ( 말더듬이는 여기로 연결됩니다. 영화에 대해서는 말더듬이 (영화) 문서를 참고하십시오.) 말더듬증(stuttering, stammering)은 말을 순조롭게 하지 못하고 막히는 증상을 말한다. 말을 더듬는 이를 말더듬이라고 한다.
rdfs:label 吃音症 , Stamning , Stadaireacht , Disfemia , Tartamudez , Balbutado , Disfèmia , Jąkanie , Koktavost , Toteltasun , Balbuzie , Stuttering , Stottern , تلعثم , Gagap , Заикание , Bégaiement , Τραυλισμός , Stotteren , 말더듬증 , 口吃 , Заїкання
rdfs:seeAlso http://dbpedia.org/resource/Stuttering + , http://dbpedia.org/resource/Popular_culture +
hide properties that link here 
http://dbpedia.org/resource/Peter_Howell_%28psychologist%29 + http://dbpedia.org/ontology/academicDiscipline
http://dbpedia.org/resource/Spasmodic_dysphonia + http://dbpedia.org/ontology/differentialDiagnosis
http://dbpedia.org/resource/Peter_Howell_%28psychologist%29 + http://dbpedia.org/ontology/knownFor
http://dbpedia.org/resource/Stutter_%28disambiguation%29 + http://dbpedia.org/ontology/wikiPageDisambiguates
http://dbpedia.org/resource/Stammering + , http://dbpedia.org/resource/Stammers + , http://dbpedia.org/resource/Childhood-onset_fluency_disorder + , http://dbpedia.org/resource/Psellismus + , http://dbpedia.org/resource/Some_treatments_for_stuttering + , http://dbpedia.org/resource/Dysphemia + , http://dbpedia.org/resource/Causes_of_stuttering + , http://dbpedia.org/resource/Disphemia + , http://dbpedia.org/resource/Anti-stuttering_medications + , http://dbpedia.org/resource/Spasmophemia + , http://dbpedia.org/resource/Stammer_and_Stutter + , http://dbpedia.org/resource/Stammerer + , http://dbpedia.org/resource/Stammering//_stuttering + , http://dbpedia.org/resource/Stammering_//_Stuttering + , http://dbpedia.org/resource/Studder + , http://dbpedia.org/resource/Stutterer + , http://dbpedia.org/resource/Stuttering_/_stammering + , http://dbpedia.org/resource/Stammer + , http://dbpedia.org/resource/Stutter + http://dbpedia.org/ontology/wikiPageRedirects
http://dbpedia.org/resource/Camille_Desmoulins + , http://dbpedia.org/resource/What_Would_You_Do%3F_%282008_TV_program%29 + , http://dbpedia.org/resource/University_of_Alberta_Faculty_of_Rehabilitation_Medicine + , http://dbpedia.org/resource/Porky%27s_Romance + , http://dbpedia.org/resource/Nigrostriatal_pathway + , http://dbpedia.org/resource/European_League_of_Stuttering_Associations + , http://dbpedia.org/resource/Voice_therapy + , http://dbpedia.org/resource/Palilalia + , http://dbpedia.org/resource/GNPTG + , http://dbpedia.org/resource/W._Somerset_Maugham + , http://dbpedia.org/resource/Jungle_Cubs + , http://dbpedia.org/resource/Bill_Walton + , http://dbpedia.org/resource/Stammering + , http://dbpedia.org/resource/Pleonasm + , http://dbpedia.org/resource/Keith_Murdoch + , http://dbpedia.org/resource/Robert_Ley + , http://dbpedia.org/resource/Notker_the_Stammerer + , http://dbpedia.org/resource/Emmett_Till + , http://dbpedia.org/resource/Benny_Hinn + , http://dbpedia.org/resource/List_of_Gunsmoke_television_episodes + , http://dbpedia.org/resource/2010_in_science + , http://dbpedia.org/resource/Reginald_Barclay + , http://dbpedia.org/resource/Communication_disorder + , http://dbpedia.org/resource/George_Springer + , http://dbpedia.org/resource/Aurora_%28singer%29 + , http://dbpedia.org/resource/Matt_Slauson + , http://dbpedia.org/resource/James_Earl_Jones + , http://dbpedia.org/resource/My_Generation + , http://dbpedia.org/resource/Astrocyte + , http://dbpedia.org/resource/Ninshubur + , http://dbpedia.org/resource/The_Transmutation_of_Ike_Garuda + , http://dbpedia.org/resource/Maxine_Feldman + , http://dbpedia.org/resource/F3:_Fun_and_Frustration + , http://dbpedia.org/resource/Ivar_Wickman + , http://dbpedia.org/resource/Specific_developmental_disorder + , http://dbpedia.org/resource/Speech_production + , http://dbpedia.org/resource/Charles_Sidney_Bluemel + , http://dbpedia.org/resource/Dave_Longaberger + , http://dbpedia.org/resource/Jimmy_Valmer + , http://dbpedia.org/resource/Motherfucker + , http://dbpedia.org/resource/Here_Come_the_Brides + , http://dbpedia.org/resource/Lewis_Carroll + , http://dbpedia.org/resource/Muteness + , http://dbpedia.org/resource/Rowan_Atkinson + , http://dbpedia.org/resource/Peggy_Lipton + , http://dbpedia.org/resource/I_Spit_on_Your_Grave_%282010_film%29 + , http://dbpedia.org/resource/The_King%27s_Speech + , http://dbpedia.org/resource/David_Seidler + , http://dbpedia.org/resource/Michael_McCullough_%28entrepreneur%29 + , http://dbpedia.org/resource/Trapped_in_the_Closet + , http://dbpedia.org/resource/Grigory_Kotovsky + , http://dbpedia.org/resource/Phenibut + , http://dbpedia.org/resource/Cloak_and_Dagger_%28characters%29 + , http://dbpedia.org/resource/Henry_Guy_Carleton + , http://dbpedia.org/resource/Cluttering + , http://dbpedia.org/resource/List_of_stutterers + , http://dbpedia.org/resource/Mental_status_examination + , http://dbpedia.org/resource/John_Stossel + , http://dbpedia.org/resource/Glossary_of_communication_disorders + , http://dbpedia.org/resource/Stuart_Rigold + , http://dbpedia.org/resource/Depressant + , http://dbpedia.org/resource/Green_Wing + , http://dbpedia.org/resource/The_Indian_Stammering_Association + , http://dbpedia.org/resource/Fluency + , http://dbpedia.org/resource/Star_Boulevard + , http://dbpedia.org/resource/Yoshio_Kodaira + , http://dbpedia.org/resource/Zazas + , http://dbpedia.org/resource/Frank_H._Guenther + , http://dbpedia.org/resource/Harry_Wingfield + , http://dbpedia.org/resource/Daniel_Kitson + , http://dbpedia.org/resource/Darcey_Steinke + , http://dbpedia.org/resource/Die_Another_Day_%28song%29 + , http://dbpedia.org/resource/Fakhr_al-Mulk_Ridwan + , http://dbpedia.org/resource/DSM-IV_codes + , http://dbpedia.org/resource/Spasmodic_dysphonia + , http://dbpedia.org/resource/Cecil_Sheridan + , http://dbpedia.org/resource/Edward_Sealy + , http://dbpedia.org/resource/Delayed_Auditory_Feedback + , http://dbpedia.org/resource/Booby_prize + , http://dbpedia.org/resource/Sheila_Frazier + , http://dbpedia.org/resource/Bogart%E2%80%93Bacall_syndrome + , http://dbpedia.org/resource/Lyric_and_Beat + , http://dbpedia.org/resource/Sigi_Schmid + , http://dbpedia.org/resource/I_Am_Sitting_in_a_Room + , http://dbpedia.org/resource/Human_physical_appearance + , http://dbpedia.org/resource/Wilfredo_Rivera + , http://dbpedia.org/resource/Speaking_Circles + , http://dbpedia.org/resource/Armin_Steigenberger + , http://dbpedia.org/resource/John_Paskievich + , http://dbpedia.org/resource/Emily_Blunt + , http://dbpedia.org/resource/Hyde_Park_on_Hudson + , http://dbpedia.org/resource/Fran%C3%A7ois_Bayrou + , http://dbpedia.org/resource/F._Matthias_Alexander + , http://dbpedia.org/resource/Don%27t_Tell_Me_%28Madonna_song%29 + , http://dbpedia.org/resource/Ecopipam + , http://dbpedia.org/resource/Stutterer_%28film%29 + , http://dbpedia.org/resource/Liger_%28film%29 + , http://dbpedia.org/resource/Dennis_Drayna + , http://dbpedia.org/resource/Michael_Kernan + , http://dbpedia.org/resource/The_Queen_of_Spain%27s_Beard + , http://dbpedia.org/resource/Matt_Morgan + , http://dbpedia.org/resource/Chromosome_12 + , http://dbpedia.org/resource/List_of_University_of_Pittsburgh_faculty + , http://dbpedia.org/resource/Wendell_Johnson + , http://dbpedia.org/resource/Telerehabilitation + , http://dbpedia.org/resource/Girl_Shy + , http://dbpedia.org/resource/Bovista + , http://dbpedia.org/resource/National_Stuttering_Association + , http://dbpedia.org/resource/Ichikawa_Raiz%C5%8D_VIII + , http://dbpedia.org/resource/Golmaal_3 + , http://dbpedia.org/resource/Mist_%28comics%29 + , http://dbpedia.org/resource/Speech_shadowing + , http://dbpedia.org/resource/Alison_Marjorie_Ashby + , http://dbpedia.org/resource/Shane_Yellowbird + , http://dbpedia.org/resource/What_I_Call_Life + , http://dbpedia.org/resource/Inbal_Eshel_Cahansky + , http://dbpedia.org/resource/Cognitive_behavioral_therapy + , http://dbpedia.org/resource/Moses + , http://dbpedia.org/resource/Thapki_Pyar_Ki + , http://dbpedia.org/resource/Bob_Newhart + , http://dbpedia.org/resource/Tiger_Woods + , http://dbpedia.org/resource/Porky_Pig + , http://dbpedia.org/resource/Men_of_Honor + , http://dbpedia.org/resource/Marc_Shell + , http://dbpedia.org/resource/Little_Foxes + , http://dbpedia.org/resource/Developmental_dysfluency + , http://dbpedia.org/resource/Jos%C3%A9_Antonio_Urquiza + , http://dbpedia.org/resource/List_of_mental_disorders + , http://dbpedia.org/resource/Language_production + , http://dbpedia.org/resource/Jane_Fraser_%28philanthropy%29 + , http://dbpedia.org/resource/J._Scott_Yaruss + , http://dbpedia.org/resource/Nursing_home + , http://dbpedia.org/resource/Einstellung_effect + , http://dbpedia.org/resource/Verbal_intelligence + , http://dbpedia.org/resource/Aditya_Chopra + , http://dbpedia.org/resource/Cultural_depictions_of_Edward_VIII_and_Wallis_Simpson + , http://dbpedia.org/resource/Cotton_Mather + , http://dbpedia.org/resource/Reece_Thompson + , http://dbpedia.org/resource/Simon_Cowell_%28conservationist%29 + , http://dbpedia.org/resource/Chronicle_of_the_King_D._Pedro_I + , http://dbpedia.org/resource/Ron_Harper + , http://dbpedia.org/resource/List_of_MeSH_codes_%28C23%29 + , http://dbpedia.org/resource/Basal_ganglia + , http://dbpedia.org/resource/Walter_Annenberg + , http://dbpedia.org/resource/Jay_Jay_the_Jet_Plane + , http://dbpedia.org/resource/Dopamine_hypothesis_of_stuttering + , http://dbpedia.org/resource/Wilbur_Schramm + , http://dbpedia.org/resource/Joseph_Brooks_%28songwriter%29 + , http://dbpedia.org/resource/List_of_Star_Fox_characters + , http://dbpedia.org/resource/Speech_disorder + , http://dbpedia.org/resource/Dave_Taylor_%28ice_hockey%29 + , http://dbpedia.org/resource/Madge_Meredith + , http://dbpedia.org/resource/Ma_Rainey%27s_Black_Bottom_%28film%29 + , http://dbpedia.org/resource/T%C3%BCrkisch_f%C3%BCr_Anf%C3%A4nger + , http://dbpedia.org/resource/Tiagabine + , http://dbpedia.org/resource/GABA_reuptake_inhibitor + , http://dbpedia.org/resource/One_Flew_Over_the_Cuckoo%27s_Nest_%28film%29 + , http://dbpedia.org/resource/Henry_Westenra%2C_3rd_Baron_Rossmore + , http://dbpedia.org/resource/AJ_McLean + , http://dbpedia.org/resource/List_of_South_Park_characters + , http://dbpedia.org/resource/Monster_Study + , http://dbpedia.org/resource/Paulie + , http://dbpedia.org/resource/Limerence + , http://dbpedia.org/resource/Emil_Fr%C3%B6schels + , http://dbpedia.org/resource/K-K-K-Katy + , http://dbpedia.org/resource/Drew_Lynch + , http://dbpedia.org/resource/Pagoclone + , http://dbpedia.org/resource/Carly_Simon + , http://dbpedia.org/resource/Annie_Glenn + , http://dbpedia.org/resource/Richard_Plant_%28writer%29 + , http://dbpedia.org/resource/Kate_Watkins + , http://dbpedia.org/resource/Remothered:_Broken_Porcelain + , http://dbpedia.org/resource/Rhinelander_v._Rhinelander + , http://dbpedia.org/resource/List_of_MeSH_codes_%28C10%29 + , http://dbpedia.org/resource/BULL_%28student_magazine%29 + , http://dbpedia.org/resource/Mahanati + , http://dbpedia.org/resource/Joseph_Jordania + , http://dbpedia.org/resource/International_Journal_of_Language_&_Communication_Disorders + , http://dbpedia.org/resource/Nicola_Arigliano + , http://dbpedia.org/resource/Waterloo_Road_%28series_9%29 + , http://dbpedia.org/resource/Hearing_and_Speech_Agency_of_Baltimore + , http://dbpedia.org/resource/Home_Free%21 + , http://dbpedia.org/resource/Dustin_Rhodes + , http://dbpedia.org/resource/Speech + , http://dbpedia.org/resource/Paul_Broca + , http://dbpedia.org/resource/DSM-5 + , http://dbpedia.org/resource/Gareth_Gates + , http://dbpedia.org/resource/Handwriting_movement_analysis + , http://dbpedia.org/resource/Video_self-modeling + , http://dbpedia.org/resource/Javivi + , http://dbpedia.org/resource/William_Bonin + , http://dbpedia.org/resource/Yakovlevian_torque + , http://dbpedia.org/resource/Schipper_naast_Mathilde + , http://dbpedia.org/resource/List_of_children%27s_books_featuring_deaf_characters + , http://dbpedia.org/resource/Stuttering_Foundation_of_America + , http://dbpedia.org/resource/Deli_Creeps + , http://dbpedia.org/resource/Randle_McMurphy + , http://dbpedia.org/resource/Einer_Boberg + , http://dbpedia.org/resource/Eduardo_de_Pedro + , http://dbpedia.org/resource/Fred_Gingell + , http://dbpedia.org/resource/Agust%C3%ADn_Delgado + , http://dbpedia.org/resource/Harley_Street + , http://dbpedia.org/resource/Mental_illness_in_ancient_Rome + , http://dbpedia.org/resource/Max_Headroom + , http://dbpedia.org/resource/The_Fairy-Queen + , http://dbpedia.org/resource/Guto_Puw + , http://dbpedia.org/resource/Edmund_Evans + , http://dbpedia.org/resource/Joe_Dougherty + , http://dbpedia.org/resource/Stammers + , http://dbpedia.org/resource/Cluttering_%28disambiguation%29 + , http://dbpedia.org/resource/Stutter_%28disambiguation%29 + , http://dbpedia.org/resource/McGuire_Programme + , http://dbpedia.org/resource/Hj%C3%A4lp%21 + , http://dbpedia.org/resource/Childhood-onset_fluency_disorder + , http://dbpedia.org/resource/Alalia_%28disambiguation%29 + , http://dbpedia.org/resource/Psellismus + , http://dbpedia.org/resource/Some_treatments_for_stuttering + , http://dbpedia.org/resource/Dysphemia + , http://dbpedia.org/resource/Causes_of_stuttering + , http://dbpedia.org/resource/Disphemia + , http://dbpedia.org/resource/Anti-stuttering_medications + , http://dbpedia.org/resource/Spasmophemia + , http://dbpedia.org/resource/Stammer_and_Stutter + , http://dbpedia.org/resource/Stammerer + , http://dbpedia.org/resource/Stammering//_stuttering + , http://dbpedia.org/resource/Stammering_//_Stuttering + , http://dbpedia.org/resource/Studder + , http://dbpedia.org/resource/Stutterer + , http://dbpedia.org/resource/Stuttering_/_stammering + , http://dbpedia.org/resource/Stereotype + , http://dbpedia.org/resource/Names_of_the_Greeks + , http://dbpedia.org/resource/Sam_Neill + , http://dbpedia.org/resource/Maurice_Nicoll + , http://dbpedia.org/resource/Lionel_Logue + , http://dbpedia.org/resource/Buffy_the_Vampire_Slayer + , http://dbpedia.org/resource/It_%28novel%29 + , http://dbpedia.org/resource/Elizabeth_Stride + , http://dbpedia.org/resource/A_Fish_Called_Wanda + , http://dbpedia.org/resource/2011_in_the_United_Kingdom + , http://dbpedia.org/resource/Murder_of_Logan_Mwangi + , http://dbpedia.org/resource/List_of_neurological_conditions_and_disorders + , http://dbpedia.org/resource/Kakuei_Tanaka + , http://dbpedia.org/resource/Leon_Sirois + , http://dbpedia.org/resource/Kehvatlal_Parivar + , http://dbpedia.org/resource/G%C3%A9rald_Gallant + , http://dbpedia.org/resource/Su_Su_Sudhi_Vathmeekam + , http://dbpedia.org/resource/War_Horse_%28film%29 + , http://dbpedia.org/resource/Robert_Easton_%28actor%29 + , http://dbpedia.org/resource/Stammer + , http://dbpedia.org/resource/Stuttering_in_popular_culture + , http://dbpedia.org/resource/British_Stammering_Association + , http://dbpedia.org/resource/List_of_geneticists + , http://dbpedia.org/resource/Support_group + , http://dbpedia.org/resource/Kaminey + , http://dbpedia.org/resource/The_Waterboy + , http://dbpedia.org/resource/Paul_Rudd + , http://dbpedia.org/resource/Stutter + , http://dbpedia.org/resource/Mel_Tillis + , http://dbpedia.org/resource/List_of_American_Girl_characters + , http://dbpedia.org/resource/Neurodevelopmental_disorder + , http://dbpedia.org/resource/Brassic_%28TV_series%29 + , http://dbpedia.org/resource/Jack_Paar + , http://dbpedia.org/resource/Philip_French + , http://dbpedia.org/resource/List_of_Bo%27_Selecta%21_characters + , http://dbpedia.org/resource/List_of_animated_films_with_LGBT_characters + , http://dbpedia.org/resource/Louis_Jouvet + , http://dbpedia.org/resource/List_of_Top_Cat_characters + , http://dbpedia.org/resource/Alvin_Lucier + , http://dbpedia.org/resource/Language_development + , http://dbpedia.org/resource/Dayot_Upamecano + , http://dbpedia.org/resource/Ryan_%28film%29 + , http://dbpedia.org/resource/Haltlose_personality_disorder + , http://dbpedia.org/resource/Speech_and_language_impairment + , http://dbpedia.org/resource/Stage_fright + , http://dbpedia.org/resource/Speech_disfluency + , http://dbpedia.org/resource/Diego_de_Ordaz + , http://dbpedia.org/resource/Major_League_Baseball_on_television_in_the_1960s + , http://dbpedia.org/resource/Alysia_Reiner + , http://dbpedia.org/resource/History_of_LGBT_characters_in_animation:_2000s + , http://dbpedia.org/resource/Al_Hostak + , http://dbpedia.org/resource/Dieter_Thomas_Heck + , http://dbpedia.org/resource/Mental_disorders_diagnosed_in_childhood + , http://dbpedia.org/resource/Competition_model + , http://dbpedia.org/resource/List_of_Genshiken_characters + , http://dbpedia.org/resource/Michael_Palin_Centre_for_Stammering + , http://dbpedia.org/resource/Section_8_%28comics%29 + , http://dbpedia.org/resource/Voice_analysis + , http://dbpedia.org/resource/Tav%C3%ADn_Pumarejo + , http://dbpedia.org/resource/Peter_Howell_%28psychologist%29 + , http://dbpedia.org/resource/List_of_ICD-9_codes_290%E2%80%93319:_mental_disorders + , http://dbpedia.org/resource/Stuttering_therapy + , http://dbpedia.org/resource/Writer%27s_cramp + , http://dbpedia.org/resource/Internet_relationship + , http://dbpedia.org/resource/Telephone_phobia + , http://dbpedia.org/resource/SHODAN + , http://dbpedia.org/resource/List_of_medical_ethics_cases + , http://dbpedia.org/resource/Speech%E2%80%93language_pathology + , http://dbpedia.org/resource/Sanism + , http://dbpedia.org/resource/Developmental_neuropsychology + , http://dbpedia.org/resource/Orup + , http://dbpedia.org/resource/Anna%27s_Quest + , http://dbpedia.org/resource/Katharine_Preston + , http://dbpedia.org/resource/Touch-Tone_Terrorists + , http://dbpedia.org/resource/International_Stuttering_Awareness_Day + , http://dbpedia.org/resource/Andrea_Iervolino + , http://dbpedia.org/resource/Kiyoshi_Shigematsu + , http://dbpedia.org/resource/Broca%27s_area + , http://dbpedia.org/resource/Johnny_Damon + , http://dbpedia.org/resource/Olanzapine + , http://dbpedia.org/resource/Bias_against_left-handed_people + , http://dbpedia.org/resource/List_of_polio_survivors + , http://dbpedia.org/resource/Primal_Fear_%28film%29 + , http://dbpedia.org/resource/Edmund_Zagorski + , http://dbpedia.org/resource/David_Daly_%28academic%29 + , http://dbpedia.org/resource/History_of_Major_League_Baseball_on_NBC + , http://dbpedia.org/resource/Butt-Head + , http://dbpedia.org/resource/Honorat_de_Bueil%2C_seigneur_de_Racan + , http://dbpedia.org/resource/Pressure_of_speech + , http://dbpedia.org/resource/Dudley_Brothers + , http://dbpedia.org/resource/Sophie_Gustafson + , http://dbpedia.org/resource/Habit_reversal_training + , http://dbpedia.org/resource/Palsgraf_v._Long_Island_Railroad_Co. + , http://dbpedia.org/resource/Links_to_Temptation + , http://dbpedia.org/resource/War_Horse_%28novel%29 + , http://dbpedia.org/resource/Electronic_fluency_device + , http://dbpedia.org/resource/Arcuate_fasciculus + , http://dbpedia.org/resource/SpeechSchool.TV + , http://dbpedia.org/resource/Martin_Jezer + , http://dbpedia.org/resource/Judith_Kuster + , http://dbpedia.org/resource/Shooby_Taylor + http://dbpedia.org/ontology/wikiPageWikiLink
http://dbpedia.org/resource/Glossary_of_communication_disorders + http://dbpedia.org/property/content
http://dbpedia.org/resource/Spasmodic_dysphonia + http://dbpedia.org/property/differential
http://dbpedia.org/resource/National_Stuttering_Association + http://dbpedia.org/property/fields
http://en.wikipedia.org/wiki/Stuttering + http://xmlns.com/foaf/0.1/primaryTopic
http://dbpedia.org/resource/Stuttering + owl:sameAs
http://dbpedia.org/resource/Stuttering + rdfs:seeAlso
 

 

Enter the name of the page to start semantic browsing from.